Článek
Akci s názvem „Jdi domů, Ivane!“ pořádal Člověk v tísni spolu s dalšími neziskovými organizacemi. Policie s antikonfliktním týmem byla přítomná, ale do průběhu nezasahovala. Shromáždění proběhlo klidně.
Prvním řečníkem byl Jiří Kolda, který byl v srpnu 1968 těžce zraněn sovětskými vojáky. „Nebyli jsme ozbrojení, a přesto do nás stříleli z metru a půl. Potom mě nechali dlouhé hodiny bez pomoci. To byla tvář okupace – lži a snaha zbavit se nepohodlných svědků,“ vzpomínal. Jeho slova publikum ocenilo dlouhým potleskem.
Na pódiu vystoupil také Alexej Ženatý, bývalý ruský voják, který při službě v Československu v roce 1988 dezertoval. Popsal, jak fungovala propaganda v sovětské armádě.
„Říkali nám, že jsme tu na pozvání českého národa. Brzy jsem poznal, že je to lež. Proto jsem utekl,“ uvedl.
Lidé přicházeli s českými a ukrajinskými vlajkami ale i různými transparenty.
Na místo dorazily také stovky lidí, ti vyzdvihovali paralelu srpna 1968 a roku 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu.
„Jsme připraveni postavit se zlu“
„Jsou to stejné historické věci. My jsme si rok 1968 zažili. Teď se to děje na Ukrajině a to je děsná odpornost,“ sdělila Novinkám jedna z účastnic shromáždění.
Další z přítomných uvedl, že musíme stát na straně slabšího. „Pro ty, kteří říkají, že bychom Ukrajině neměli pomáhat, bych vytvořil železnou oponu mezi Ruskem a Ukrajinou a tam bych je poslal, protože nepatří do civilizovaného světa,“ rozvášnil se.
„My jsme tady dnes proto, abychom dali najevo, že se nebojíme a že jsme připraveni se postavit zlu,“ přidala komentář další žena.
Na jednom z největších transparentů byl Vladimir Putin při polibku s Donaldem Trumpem – narážka na slavný „bratrský polibek“ sovětských vůdců.
Program pokračoval vystoupením ukrajinské zpěvačky Svitlany Reichelové. Zazpívala píseň Oj u luzi červona kalyna, která se stala symbolem odporu proti ruské invazi. Na závěr se dav rozezpíval spolu s kapelou Rybičky 48, která zahrála svou skladbu Jdi domů, Ivane. Akce trvala zhruba hodinu a čtvrt.
Invaze vojsk Varšavské smlouvy začala v noci na 21. srpna 1968. Už první den padlo 58 obětí, do konce roku jich bylo 108. Další životy si vyžádalo potlačení demonstrací o rok později. Následovala éra normalizace s cenzurou, politickými čistkami a dusivou atmosférou nesvobody.
