Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Petr Hloušek, Právo

Nošení roušek na veřejnosti snižuje reprodukční číslo pod 1, zjistila studie

Nošení roušek na veřejnosti je v boji proti pandemii covid-19 užitečné a snižuje reprodukční číslo pod hodnotu 1. Mezinárodní skupina autorů, ke kterým patří i Vladimír Ždímal z Ústavu chemických procesů AV ČR, o tom referuje v článku, který zveřejnil odborný časopis Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America (PNAS).

Ilustrační foto Foto: Petr Hloušek, Právo
Nošení roušek na veřejnosti snižuje reprodukční číslo pod 1, zjistila studie

Reprodukční číslo udává průměrný počet dalších nakažených od jednoho pozitivně testovaného člověka.

Nošení roušek na veřejnosti je nejúčinnější při snižování šíření viru, když se to masově dodržuje.
PNAS

„Vzhledem k tomu, že hlavní cestou přenosu koronaviru, který způsobuje covid-19, je přenos vzduchem, tedy ve větších kapénkách nebo menších aerosolových částicích, jsou roušky beze vší pochybnosti zásadním opatřením pro ochranu veřejného zdraví,“ poznamenal Ždímal s odkazem na článek v PNAS.

Vědecká skupina, jejímž je jediným českým zástupcem, v přehledovém článku využila data a výsledky přibližně 150 dříve publikovaných prací souvisejících s tematikou šíření SARS-CoV-2. Autoři doporučují, aby lidé nosili textilní roušky, protože se tak sníží komunitní přenos viru.

Čím více lidí s rouškou, tím lépe

Jeden citovaný výzkum např. uvádí, že „zvýšené používání obličejových masek na veřejnosti by mohlo vést k eliminaci nemoci covid-19“. Pro další bádání vědci používali různé modelové situace k určení podmínek, za kterých by roušky snížily reprodukční číslo R pod hodnotu 1.

„Výsledky zjistily, že i roušky s neoptimální účinností ohledně prevence i přenosu infekce mohou podstatně snížit reprodukční číslo, jsou-li v populaci široce používány,” konstatuje doslova vědecký text PNAS. „Modely naznačují, že nošení roušek na veřejnosti je nejúčinnější při snižování šíření viru, když se to masově dodržuje,” stojí i v závěrech článku.

I nelékařské masky tak používají materiály, které brání určitým částicím v průchodu, látkové roušky mohou tedy podle vědců kompenzovat případný nedostatek „odbornějších” obličejových masek a respirátorů.

„Na základě uvedených poznatků přináší článek důkazy o tom, že v kombinaci s dalšími opatřeními ochrany veřejného zdraví, jako je testování, trasování, karantény, zvýšená osobní hygiena, omezení sociálních kontaktů a dodržování rozestupů, přispívá nošení roušek na veřejnosti ke snížení reprodukčního faktoru Re pod hodnotu 1,“ dodal Ždímal. Totéž píše i PNAS.

Text rovněž upozorňuje, že lidé jsou nejvíce nakažliví v počátečním období po infekci, kde je běžné mít málo příznaků nebo žádné – proto je nošení roušek venku na veřejnosti těmito vědci jako prevence velmi doporučováno. Mezinárodní sestava spoluautorů nové souhrnné studie obsahovala experty z různých oborů.

„Cílem bylo získat co nejkomplexnější obrázek problematiky. Kromě schopnosti různých typů prostředků ochrany dýchacích cest chránit svého nositele před nákazou jsme posuzovali i epidemiologické důkazy, ekologické studie, modely šíření podobných respiračních onemocnění, výsledky experimentů na vzorcích populace porovnávané s kontrolními skupinami, vlivy nošení ochranných prostředků na psychologii populací při pandemii a ekonomické dopady,“ popsal tuzemský odborník.

Přímo Ždímalův tým se od loňského března podílel na přímém testování účinnosti textilních roušek a respirátorů proti přenosu nákazy covid-19, a to metodikou vyvinutou před více než desetiletím v rámci evropského projektu EUSAAR. Už loni prokázal, že i podomácku vyrobené roušky či improvizovaná ochrana dýchacích cest z bavlněného trička jsou pořád lepší než nic.

I proto byl jako odborník na fyziku aerosolů a filtrační materiály do výzkumu pro americký žurnál přizván.

Textilní ochrana úst a nosu již ve 14. století

Jak připomíná Akademie věd, všeobecné nošení textilních roušek na veřejnosti doporučoval již v roce 1910 Wu Lien Teh při epidemii mandžuského moru. Toto doporučení se považuje za milník v systematickém boji proti šíření infekčních chorob.

Nějaká textilní ochrana úst a nosu se používala od 14. století, byť se o šíření moru vzduchem vědělo již ve 13. století. Používaly se bavlna a hedvábí. Právě u těchto materiálů spolu s dalšími textiliemi jako šifon a flanel se nedávno zjistilo, že filtrují částice větší než 0,3 μm (mikrometr) s účinností větší než 96 procent.

Samotné reprodukční číslo v Česku v pondělí ráno mírně kleslo ze zhruba 1,22 na 1,18.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Související články

Výběr článků