Hlavní obsah
Boris Johnson na archivním snímku Foto: Hannah Mckay, Reuters

Británie ztratila rozhodujících pět týdnů, během nichž měla šanci připravit se na boj s koronavirem. První případ registrovala Británie den před odchodem z Evropské unie, 30. ledna. Její vláda ale v té době tvrdila, že nic nehrozí, a premiér Boris Johnson, který se nyní vzpamatovává z těžkého průběhu nákazy, ignoroval schůzky krizového štábu Cobra.

Boris Johnson na archivním snímku Foto: Hannah Mckay, Reuters
Johnson je pod palbou za nečinnost

Místo toho věnoval veškerou svou pozornost brexitu, řešení osobních problémů a nakonec v polovině února odjel na dovolenou, tvrdí na základě výpovědí nejmenovaných zdrojů z vládního prostředí list The Sunday Times.

Místo „plíživého zabijáka, který už obcházel světem a dláždil svou stopu těly svých obětí“, jak napsal list, Johnson řešil „triumfální odchod Británie z Evropské unie, výměny ministrů ve vládě i nečekané záplavy“, které zemi postihly na konci ledna i na začátku února.

Pak si chtěl britský premiér odpočinout a uklidnit těhotnou partnerku Carrie Symondsovou, s níž v polovině února odjel na dvanáctidenní dovolenou do venkovského sídla Chevening.

„Od začátku února, ne-li od konce ledna, bylo jasné, že tato infekce bude velmi závažná. A že udeří i jinde než v asijském regionu,“ hlásil v té době podle stanice BBC odborník na infekční choroby Jeremy Farrar.

Jednat začal Johnson, který si mezitím vysloužil u labouristů jízlivou přezdívku „premiér na poloviční úvazek“, až na konci února. Oznámil, že vláda bude napříště řešit koronavirus jako nejvyšší prioritu, a začal chodit na jednání Cobry – pět týdnů od toho prvního, které se nákazou zabývalo, a až když se covid-19 prokázal u prvních 40 lidí.

Gove brání Johnsona

V Británii se mezitím odehrálo téměř všechno, co předpovědělo poslední pandemické cvičení nazvané Cygnus, které se podle listu The Times konalo ve Spojeném království v roce 2016. Británie se totiž na pandemii nejevila připravená už tehdy: zásoby zdravotnického materiálu byly nedostatečné, zdravotníkům chyběl patřičný výcvik, a tak cvičení předpovědělo, že zdravotnictví se bude hroutit a Británie nebude mít dostatek ochranných pomůcek.

Člen kabinetu Michael Gove označil informaci o Johnsonově nepřítomnosti na jednání krizového štábu za komickou. V rozhovoru s televizí Sky News řekl, že jeden nebo dva aspekty informace Sunday Times nejsou správné. „Všechna zásadní rozhodnutí učinil premiér. Nikdo nemůže říkat, že se do boje proti tomuto viru nevrhl srdcem i duší,“ řekl.

Nejmenovaný vysoce postavený člen Johnsonova týmu ale ze zmíněných pěti týdnů lavírování a nečinnosti viní Johnsona. „Nejste ve válce, když se jí ne­účastní premiér. Neřešil žádné urgentní krizové plánování. Byl přesně takový, jaký se lidé obávali, že bude,“ řekl. A tato premiérova liknavost podle Sunday Times je jednou z příčin, proč je Británie tam, kde je.

V bilanci chybí tisíce obětí, tvrdí analýza

V Británii jen v nemocnicích za poslední den zemřelo podle včerejší bilance dalších 596 lidí. To je sice podle britského ministerstva zdravotnictví nejméně od 6. dubna, ale dohromady hlásí Británie už 16 060 lidí, kteří zemřeli v souvislosti s koronavirem v nemocnicích. Bilance ovšem nezahrnuje lidi, kteří zemřeli v domovech seniorů či doma, což je terčem kritiky. O víkendu se objevily odhady, podle nichž zahynulo jen v domovech pro staré a postižené čtyři až šest tisíc lidí, kteří zatím nejsou uvedeni mezi oběťmi covidu-19.

Konzultační firma Candesic vypracovala pro list The Financial Times zprávu, podle níž si koronavirus vyžádal v těchto zařízeních aspoň šest tisíc obětí.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků