Hlavní obsah
Jan Konvalinka, prorektor UK pro vědu a výzkum a vedoucí výzkumné skupiny v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) Foto: Archiv Práva

Česká vakcína proti koronaviru? Nulová šance, říká přední biochemik

Jan Konvalinka, prorektor UK pro vědu a výzkum a vedoucí výzkumné skupiny v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB), věří v účinnost remdesiviru, na jehož vývoji se podílel jeho kamarád a bývalý kolega Tomáš Cihlář, který se dokonce osobně zasadil o to, aby ho první český pacient dostal včas. Hlavní bude podle něho vyvinutí účinné vakcíny.

Jan Konvalinka, prorektor UK pro vědu a výzkum a vedoucí výzkumné skupiny v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) Foto: Archiv Práva
Česká vakcína proti koronaviru? Nulová šance, říká přední biochemik

Jak vidíte šance na vývoj vlastní české vakcíny proti covidu-19? V tuto chvíli, v takové konkurenci, nebudou to vyhozené peníze?

Ty šance jsou nulové. K dnešnímu dni existuje přes stovku kandidátních vakcín po celém světě, nejméně sedm z nich je v různém stadiu klinického testování, investují se do toho nikoli desítky milionů korun, jak to má být u nás, ale miliardy dolarů.

Na vlastní český výzkum je teď už pozdě a nedává smysl. Navíc cesta, kterou chtějí kolegové zřejmě jít, nedává ani dobrý smysl imunologicky. Zdá se totiž, že ani samotný virus nevyvolává stoprocentní imunitní ochranu, natož pak jeho usmrcená varianta. Proto většina z těch více než stovky dalších přístupů používá rafinovanější způsoby, jak vybudit imunitní odpověď organismu očkovaného jedince.

A kdyby se přece jen další prostředky našly a šikovným českým mozkům se podařilo takovou vakcínu vyvinout, co by to pro nás vlastně znamenalo?

Znamenalo by to, že stejně budeme potřebovat najít miliardu dolarů nebo dvě na klinické testování ve světě. U nás testovat nelze, nemáme dost potenciálních nakažených a nějakou velkou světovou firmu na výrobu. Doba českých uliček je už za námi.

Jeden Čech, kterému se něco podobného povedlo, je šéf týmu, jenž vyvinul remdesivir, Tomáš Cihlář. Jaký je váš vztah k němu?

Tomáš Cihlář je náš přítel a kolega, absolvoval doktorská studia v ústavu, kde pracuji (ÚOCHB AV), znám ho přes 25 let a mnoho let s ním, spolu s řadou mých kolegů, v ústavu spolupracuji. Je to skvělý vědec, velmi milý a laskavý člověk a současně velmi vysoce postavený manažer významné světové firmy. Takových lidí v této zemi moc nemáme. A pak, pracuje ve zcela jiných podmínkách a se zázemím, které u nás prostě není.

Zasadil se Tomáš Cihlář osobně o to, aby čeští pacienti dostali lék včas?

Ano, v úterý byl propuštěn do domácího ošetřování první český pacient léčený remdesivirem. A bylo by možná dobré zmínit, že Tomáš Cihlář se osobně postaral o to, aby se ten lék do Prahy dostal.

Ve svém mimořádně nabitém programu se sám sháněl po adrese na ošetřujícího lékaře a osobně zajistil, aby ten lék v době, kdy už firma ukončila program rozšířeného použití remdesiviru, ještě mohl být v Praze použit. To vůbec není samozřejmé.

Co si vy myslíte o tomto experimentálním léku, jeho účinku a budoucnosti?

Remdesivir není vakcína, je to lék, který byl schválen ve Spojených státech k emergency use (nouzovému používání). V Evropě schvalování dosud probíhá. Zdá se, že opravdu významně zkracuje dobu pobytu pacientů v nemocnici a poněkud snižuje smrtnost. Je naděje, že pokud bude používán včas, nikoli až v situaci, kdy je zápal plic rozvinutý, může pomáhat ještě více. Jsem přesvědčen, že v USA se teď bude používat masivně, a Evropa se snad brzy přidá.

Jak to v tuto chvíli vypadá na akademických pracovištích, jejichž iniciativu pomoci státu při pandemii jste zastřešil? Co všechno se za těch pár týdnů podařilo?

Podařila se spousta věcí. V Brně, Olomouci, Praze, Českých Budějovicích a Třeboni máme na vysokých školách a Akademii věd přes 250 dobrovolníků, kteří přerušili svou pravidelnou práci a ve směnách pracují na testování přítomnosti viru ve vzorcích pacientů. Vytvořili jsme za velkých finančních nákladů a hlavně nadšení stovek lidí kapacitu pro zvládnutí nejméně 3500 vzorků denně – to je čtvrtina až třetina celonárodní kapacity.

Také jsme vyvinuli originální postup na izolaci virové RNA, což je krok, který se běžně dělá pomocí komerčních činidel, která ale nyní nejsou k dispozici. Bez tohoto výsledku by dneska spousta laboratoří stála, protože by nemohly testovat. Nyní dodáváme do testovacích laboratoří desetitisíce souprav pro testování týdně, jednáme i o dodání na Slovensko a jinam do ciziny.

To je jistě prima, ale využíváme těch kapacit akademických pracovišť pro testování na maximum?

Bohužel špatná zpráva je, že ty kapacity nejsou plně využívány. Zatím není vytvořena skutečná testovací strategie, naše kapacity využíváme maximálně z jedné třetiny. Obávám se, abychom naše kolegy při jejich dobrovolné práci v této situaci udrželi.

Jakou budoucnost přisuzujete nemoci covid-19? Máme podle vašeho názoru počítat s další vlnou pandemie? Stane se tato nemoc ve světě stálicí podobnou chřipce?

Moje předpověď je, že ten virus se už vymýtit nepodaří. Zůstane tady s námi, ale stále účinnější léky a pak i očkování z něj udělají prostě jenom další typ otravné chřipky. Musíme vydržet.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků