Hlavní obsah
Mladý Bloch za svého působení v Linci - u pacientů byl velmi oblíbený Foto: Reprofoto - Hitlerův ušlechtilý Žid. Prostor 2012

Domácí lékař Hitlerových? Lidumilný Žid z jižních Čech

V únoru roku 1941 se v New Yorku setkal Erik Warburg, židovský předseda výboru, jenž pomáhal téměř třem tisícovkám německých lékařů, kteří uprchli do USA, s židovským rakouským lékařem, devětašedesátiletým Eduardem Blochem (1872-1945). Warburg se podivoval, že Rakušan uprchl z Lince tak pozdě. Mělo to překvapivý důvod.

Mladý Bloch za svého působení v Linci - u pacientů byl velmi oblíbený Foto: Reprofoto - Hitlerův ušlechtilý Žid. Prostor 2012
Domácí lékař Hitlerových? Lidumilný Žid z jižních Čech

Starý pán, od jehož úmrtí letos uplynulo stejně jako od konce války 75 let,  odpověděl, že byl kdysi domácím lékařem Hitlerových, pečoval o Adolfovu matku Kláru a „to mu její syn nikdy nezapomněl“.

Mladý Hitler nebyl za svých lineckých dob antisemitsky zaměřen

Překvapený Warburg se ptal, proč právě takoví lidé měli židovského lékaře. Bloch tiše prohlásil: „Rodina a zejména mladý Hitler nebyli za svých lineckých dob nikterak antisemitsky zaměřeni." To Warburga udivilo, ba šokovalo.

Konečně, newyorský svět dobře znal Hitlerovy zločiny a takové tvrzení neodpovídalo jeho představám o diktátorovi. Sám Bloch se s Klárou setkal pouhou náhodou (postavou Eduarda Blocha se zabývala Brigitte Hamannová v knize Hitlerův ušlechtilý Žid, Prostor 2012).

Muž mezi dvěma národy

Eduard Bloch se narodil 30. ledna 1872 v Hluboké nad Vltavou v jižních Čechách jako syn Moritze Blocha, který měl na starosti „veškeré obchodní transakce schwarzenberského velkostatku“.

Eduard byl nejmladší z pěti dětí. Silně nábožensky založenou rodinu ovlivňoval hlavně otec - každý den Eduardovi „četl Písmo svaté a vykládal židovskou historii“. Zemřel o synových patnáctinách.

Mladý Bloch po maturitě na gymnáziu v Českých Budějovicích v roce 1891 odešel na německou Karlovu univerzitu v Praze, kterou nazýval „matkou Židovstva“, aby tam studoval medicínu. Octl se mezi dvěma ohni - v českých zemích vřel kotlík národnostních rozbrojů -, Češi a Němci na sebe neustále útočili.

To byla těžká situace pro židovského medika, který mluvil stejně dobře česky jako německy a cítil pouto k oběma národům. V lednu roku 1899 ukončil studia třemi rigorózy. Po vojně začal působit jako praktický lékař v Linci, a ne ledajaký.

Každá pacientka je milostivá paní

V praxi se Blochovi vedlo od počátku dobře, postupně se stal nejvytíženějším lékařem ve městě. Každou ze svých pacientek, chudou nebo bohatou, oslovoval „milostivá paní“. Když některé nemajetné protestovaly, lékař odpovídal: „Milostivou paní se stáváte tím, že přijdete ke mně, že jste mojí pacientkou!"

Před jeho ordinací na Landstrasse stála neustále připravená drožka, schopná kdykoli vyjet za pacientem - ve dne v noci, za deště, za sněhu. Cestou ji potkávali mnozí občané a nikdy nezapomněli na lékařův zjev - rozevlátý plášť a černý klobouk s krempou. Byl brzy zvolen do představenstva Židovské obce. S Lincem srostl i z osobních důvodů.

Byli jsme bez make-upu

V Linci Bloch často navštěvoval zámožnou rodinu Kafkovu. Ta vlastnila firmu Ludwig und Sigmund Kafka, palírnu produkující „destiláty, konzervy, ocet, hořčice, okurky“. Eduard léčil jejich vnuka Kurta, navštěvoval Kafkův salon, proslulý dobrým pitím i jídlem. V domácnosti jej nazývali „strýček doktor“. Sigmund Kafka s manželkou Hermine měli čtyři děti, z nichž nejpůvabnější byla tehdy pětadvacetiletá dcera Lilli. Jednou těžce onemocněl Lillin bratr, jednadvacetiletý Egon - dostal tyfovou horečku, která v Linci řádila.

Zásnubní fotografie Lilli a Eduarda - manželství se ukázalo jako šťastné

Foto: Reprofoto - Hitlerův ušlechtilý Žid. Prostor 2012

Doktor Bloch docházel k jeho posteli ve dne v noci. Lilli mu pomáhala a později napsala: „Nezbýval čas ani nálada na triviality. Dr. Bloch a já jsme se vzájemně viděli takoví, jací jsme skutečně byli, bez jakéhokoli fyzického či mentálního make-upu. Strávili jsme společně hodiny naplněné strachem a sdíleli jsme radost, když se bratr zase vrátil do života.“

Bloch a Lilli se do sebe zamilovali. Vzali se v létě roku 1902 a nikdy nelitovali. Narodila se jim v roce 1903 jediná dcera - Gertrud, zvaná Trude. A doktor dál úspěšně kurýroval. Stejně jako v den, kdy jej 14. ledna 1907 navštívila v ordinaci neznámá žena.

Adolf je ještě tak mladý

Vysoká, štíhlá, celkem pohledná, asi osmačtyřicetiletá dáma si podle Blocha „stěžovala na bolesti na hrudi, místy tak silné, že ji připravovaly o noční klid. Po zevrubném vyšetření jsem mohl s jistotou konstatovat existenci zhoubného novotvaru (rakovinový nádor)“. Tehdy byla taková diagnóza rovna rozsudku smrti. Touto pomoc hledající ženou byla Klara Hitlerová, matka Adolfa Hitlera.

Trvalo dlouhá léta, než se dozvěděl, že se ze „zdvořilého chlapce“ stal radikálně antisemitský politik

Pacientce Bloch o smutném nálezu nic neřekl, zato si pozval její děti, Paulu, sedmnáctiletého Adolfa a nevlastní dceru Angelu Raubalovou. Oznámil jim, že jedinou možností je radikální operace.

Mladý Hitler „měl vyděšenou tvář. Z očí se mu řinuly slzy. Teprve později jsem si uvědomil, jak velká byla láska mezi matkou a synem“.

Klara Hitlerová trpěla rakovinou

Foto: Reprofoto - Hitlerův ušlechtilý Žid. Prostor 2012

Klaru s výsledkem nakonec seznámili. Měl ji za Blochovy asistence operovat primář chirurgie v Nemocnici milosrdných sester doktor Karel Urban. Adolf trval na tom, aby jeho matka dostala zvláštní pokoj, za který také zaplatil. Osmnáctého ledna Klaru operovali.

Největší starosti jí dělala obava o synovu budoucnost: „Adolf je ještě tak mladý.“ Operace se zdařila. Na čas. O Hitlerově rodině tehdy lékař ještě nic nevěděl. Ani o jeho problematickém dětství. Viděl především milujícího potomka.

Bil ho, až ho měli za mrtvého

Adolf a Paula pocházeli ze třetího manželství „vrchního oficiála celního úřadu“ Aloise Hitlera s Klarou rozenou Polzlovou. Už jako penzista koupil otec v malé obci Leondingu u Lince domek. Adolf tam chodil do čtvrté a páté třídy základní školy a později na lineckou reálku. Chlapec propadal záchvatům vzteku, choval se přidrzle a neměl žádnou ctižádost. Hned první rok školní docházky propadl.

Adolf Hitler coby školák v Linci v roce 1900

Foto: Profimedia.cz

Otec prý Adolfa každý večer mlátil - tak, že jej rodina dokonce jednou považovala za mrtvého. Ve zlých časech chlapce vždy chlácholila matka.

V lednu 1903 otec zemřel na plicní krvácení. Pro rodinu to znamenalo osvobození. Adolf ve škole ale nadále propadal, i poté, co začal navštěvovat novou ve Štýru. Nakonec zůstal doma, ani do učení nešel. Chtěl se stát malířem. Matka jej v tom podporovala. I v čase své nemoci.

Na řadu přišel i jodoform

Zpočátku se Klara cítila po operaci dobře. Změnila i bydliště - s rodinou se přestěhovala do venkovského Urfahru do světlého bytu. Denně docházela do Blochovy ordinace. V září 1907 se mezitím Adolf bezúspěšně ve Vídni pokusil o zkoušku na Akademii výtvarných umění. Doma to tajil. Z Vídně poslal lékaři pohlednici s nejsrdečnějším pozdravem. Matčina nemoc se ale prudce zhoršila. V říjnu Bloch prohlásil, že její stav je beznadějný. Musela ležet a trpěla nesmírnými bolestmi.

Podle Blocha „nesla svůj kříž statečně, bez kolísání a nářků. Ale zdálo se, že jejího syna matčina bolest mučí“. Morfium nepomáhalo. Proto po dohodě s Adolfem sáhl doktor Bloch po nejsilnějším a také nejdražším prostředku, jodoformu. Napustila se jím gáza, přiložila ke krvavé hnisající ráně a ovázala se.

Každodenní proces způsoboval nesmírnou bolest. Klara Hitlerová zemřela v noci na 21. prosince 1907. Pohřbili ji na hřbitově v Leondingu. Bloch ji léčil za velmi nízký honorář. Sám na pohřeb nepřišel.

Poslední setkání

Dne 24. prosince se Bloch naposledy viděl se sourozenci Hitlerovými. S Adolfem se už nikdy osobně nesetkal. Někdy mezi lety 1910 a 1913 od něj dostal ještě jeden pohled z Vídně. Trvalo dlouhá léta, než se dozvěděl, že se ze „zdvořilého chlapce“ stal radikálně antisemitský politik.

Jeho život šel dál. Za války pracoval jako vojenský lékař, po ní jako zdravotní rada a poté „jako jediný Žid v alpských zemích coby vrchní zdravotní rada“. Mezitím sílil antisemitismus. Bloch jako člověk apolitický se o dění v jednotlivých politických stranách příliš nezajímal.

Jediný obrázek mladého Hitlera - nakreslil jej jeho spolužák Sturmlechner ve Štýru v roce 1904

Foto: Reprofoto - Hitlerův ušlechtilý Žid. Prostor 2012

V roce 1933 po Hitlerově převzetí moci v Německu nemohl uvěřit, že „to je ten mladý, jemný, bledý student, jehož měl v péči“. A Hitler na něj nezapomněl.

Ušlechtilý Žid

Ve třicátých letech se prý Hitler na Berghofu vyptával jednoho Rakušana z Lince: „Jak se má můj starý domácí lékař dr. Bloch? Stále ještě ordinuje? No ano, to je výjimka, to je takový ušlechtilý Žid. Pokud by všichni Židé byli takoví, nebylo by ani židovské otázky.“ Prohlášení nijak originální - ušlechtilý Žid byl výraz pro někoho, koho bylo třeba vyjmout ze zajetí obecného antisemitismu, tedy takzvaný „vyňatý Žid“.

Stejně se prý Hitler ptal na Blocha po anšlusu Rakouska v březnu 1938. Lékař na to byl zřejmě pyšný. A to bez ohledu na následné zatýkání a zabíjení v Rakousku. A pronásledování Židů. Den co den se Blochovi setkávali s tragédiemi přátel a pacientů. Přesto měl lékař „zvláštní status“. Nemusel mít u své jmenovky na domě v Linci štítek s označením Žid. Směl ovšem ošetřovat pouze je. V březnu 1938 mu navíc gestapo odebralo obě Hitlerovy pohlednice. Marně doktor žádal o jejich navrácení.

On sám dobrovolně odevzdal chorobopis Klary Hitlerové do mnichovského archivu. Mohl zůstat ve svém bytě a nikdy se u něj nekonala žádná prohlídka. V říjnu roku 1938 uzavřel po 37 letech své činnosti lékařskou praxi. Byl si vědom toho, že brzy bude muset Linec opustit, ať už je „ušlechtilý Žid“, či nikoli. Obecná snaha nyní vyznívala v duchu „očistit Linec od Židů“.

Zdržel se v Linci dost dlouho, ale nakonec jej - byť pozdě - opustil. V lednu roku 1941 vstoupil i se ženou na půdu New Yorku. Tam žil v ústraní až do své smrti (na rakovinu) 1. června roku 1945. Také v New Yorku napsal své Paměti. Šokující zvěsti po otevření koncentračních táborů Bloch už nezaznamenal. Pro něj zůstal Adolf Hitler vzpomínkou na Linec v roce 1907.

Kult Hitlerovy matky
K vůdcovskému kultu patřil i mateřský kult, v němž Hitler veřejně evokoval lásku ke své matce a Klaru Hitlerovou představil jako ideální ženu.
V roce 1937 prohlásil matčiny narozeniny, 12. srpen, Dnem německé matky.
Na celoříšském sjezdu strany v roce 1938 zvýšil Hitler hodnotu Dne německé matky ještě ustanovením, že na Klařiny narozeniny bude propůjčován Mateřský kříž.
Byl postaven na roveň vojenským řádům pro muže a propůjčován jen německým ženám „čisté rasy".
Takto vyznamenané ženy musely být na ulici zdraveny hitlerovským pozdravem a měly nárok na místo k sezení v tramvaji a ve vlaku.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků