Článek
Elektrárna zde byla postavena již koncem 19. století při řešení zesplavnění Vltavy. Tehdy vznikla myšlenka budování malých vodních elektráren, které by dodávaly energii pražským domácnostem a osvětlovaly by město. Vodní elektrárna Štvanice je poslední průtočnou elektrárnou na vodní cestě od Lipna do Prahy.
Byla postavena v letech 1913 až 1914 v souvislosti s pracemi na Helmovském jezu. Byla to jedna z prvních betonových staveb v Praze. Na západní straně budově dominuje čtyřhranná pětiposchoďová věž o výšce 22 m s půdorysem 7,5 x 7,5 metru. Její poslední patro je kruhové, řešeno je na způsob altánu, střecha je kopulovitá se špicí výšky osm metrů.
Původně v elektrárně pracovaly tři Francisovy turbíny. Unikátní technické zařízení, jehož součástí bylo převodové kolo s dřevěným ozubením, vydrželo v provozu neuvěřitelně dlouho až do roku 1972. Tehdy byla elektrárna pro úplné opotřebení odstavena. Od 1. ledna 1973 byla odstavena zcela mimo provoz a vtoky byly zabetonovány.
V říjnu 1984 byla zahájena rekonstrukce štvanické elektrárny, a to za podmínky zachování původní podoby provozní budovy a nábřežních zdí. Rekonstrukce byla dokončena v prosinci 1987. V září 1988 byl ukončen zkušební provoz a štvanická elektrárna byla nově uvedena do provozu.
Při rekonstrukci bylo zjištěno, že základy budovy byly uloženy pouze na dřevěných pilotech ve štěrkopísku. Ty musely být postupně vybourány až na skalní podklad a zajištěny betonovou injektáží a pomocí mikropilotů. Také věž musela být podchycena ocelovými nosníky. Nové zařízení elektrárny je umístěno do podzemí i mimo půdorys budovy. Místo původních Francisových turbín zde nyní pracují tři Kaplanovy přímoproudé turbíny o průměru 3,5 metru.
| Novinky pro vás chystají i další prohlídky zajímavých míst, kam se v současnosti nelze dostat. Připravujeme například návštěvu Zoo Jihlava a Národního technického muzea. V pátek, tedy 17. dubna, navštívíme muzeum komunismu. Své tipy, kam bychom se mohli s kamerou podívat, můžete posílat na e-mailovou adresu vysilani@novinky.cz. |
Nové zařízení má nový systém dálkového ovládání. Ze starého památného technologického zařízení elektrárny se podařilo zachránit pouze jednu dvojici oběžných kol původní Francisovy turbíny, která byla opravena a jako umělecký objekt umístěna na podstavec v nábřežní zdi ostrova.
Poslední rekonstrukce, která trvala dva roky, byla dokončena v říjnu roku 2019. Stála 128 milionů korun. V elektrárně zůstala velká část původních dílů. Hlavním cílem oprav bylo zvýšení efektivity elektrárny. Podle prvních měření správce budovy – Povodí Vltavy – očekává zvýšení účinnosti turbín o deset až dvanáct procent.
Energie z elektrárny jde přes Pražskou energetiku. Přestože se jedná o malou elektrárnu, jsou turbíny schopné pokrýt až 25 procent elektřiny na veřejné osvětlení, případně zásobovat domácnosti téměř v celé městské části.