Hlavní obsah
Hlavní hygienička Jarmila Rážová Foto: Jaroslav Ožana, ČTK

Vláda chce z hygienika udělat diktátora, varuje ústavní právník

Novela zákona o ochraně veřejného zdraví, kterou představil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), není krok správným směrem, shodli se v úterý Novinkami oslovení ústavní právníci. Je podle nich navíc nepřijatelné, aby se o přenesení pravomocí na hygienu rozhodovalo ve zkráceném jednání ve stavu legislativní nouze.

Hlavní hygienička Jarmila Rážová Foto: Jaroslav Ožana, ČTK
Vláda chce z hygienika udělat diktátora, varuje ústavní právník

„Pokud návrh projde v současné podobě, udělá z hlavního hygienika takového malého diktátora. Myslím, že není správné, aby při vyhlašování omezení, která zasahují do základních práv a svobod, chyběla kontrola ze strany vlády a parlamentu,“ řekl Novinkám ústavní právník Jan Wintr.

Předložená vládní novela zákona o ochraně veřejného zdraví centralizuje krajské hygienické stanice pod nově vzniklou Státní hygienickou službu. Ta by mohla například zavírat školy a obchody či zakazovat akce tak, jak jsou nyní zakázány v souvislosti s nouzovým stavem a nařízeními vlády.

Návrh navíc počítá také s monitoringem lokalizace telefonů nakažených a možností přikázání mimořádného očkování. Hlavní hygienik jakožto náměstek ministerstva by tedy získal rozsáhlé pravomoci.

Cílem je podle ministra Blatného zřídit orgán, skrze který půjde všechno korigovat tak, aby nebylo potřeba mít nouzový stav. Norma by měla platit od července příštího roku.

Ještě méně kontroly než u jarního návrhu

Obdobný návrh, který by vedl k posílení protiepidemických pravomocí ministerstva, přitom představila vláda již v květnu. Wintr podotkl, že současná předloha oproti jarní navíc neobsahuje ani některé kontrolní mechanismy. „Počítalo se s tím, že budou pravomoci mimořádné po dobu trvání pandemie, a zároveň, že musí omezení předem schválit vláda,“ podotkl.

S ohledem na obrovské pravomoci by tedy podle Wintra mohl hlavní hygienik rozhodovat o mnoha věcech de facto svévolně. „Kdykoli by mohl dojít k závěru, že hrozí epidemie, a začít zavírat školy, obchody či stanovovat maximální počty lidí na akcích,“ nastínil Wintr možné scénáře.

Všechny zásahy do základních práv a svobod přitom dle něj vyžadují, aby šlo o výsledek určitého širšího konsenzu, nikoli pouze konání dle rozhodnutí hygieny.

Odkazoval přitom také na praxi ze sousedního Rakouska, kde ministerstvo zdravotnictví sice může vydávat i omezení daných práv, ale podmínkou je souhlas příslušného parlamentního výboru. „Má to tedy kontrolu ze strany někoho, kdo má politickou odpovědnost,“ doplnil Wintr.

Šmírování telefonů?

Za nepřiměřenou navíc považuje i tu část novely, která by hygieně umožnila monitorovat telefony pozitivně nakažených. „Obecně je sledování údajů bez souhlasu osoby, které se to týká, používáno především pro účely trestního řízení,“ uvedl. K posouzení, zda je takové opatření během pandemie namístě, či nikoli, je však podle něj třeba nejprve porovnat úpravu v jiných státech.

Podle současně platné legislativy musí sledování mobilních zařízení schválit soud.

„Hlavně ne zrychleně“

Z jeho vyjádření je však dále patrné, že by současně uvítal, aby byly pravomoci resortu v zákoně výslovně uvedeny. Nesouhlasí však ani s tím, aby se změny schvalovaly ve stavu legislativní nouze, jak navrhuje vláda.

„Myslím, že by bylo dobré to projednat řádně. Stav legislativní nouze se používá pro případ, kdy bezprostředně hrozí nějaké hospodářské škody či jsou ohroženy životy občanů. Nyní jsme v nouzovém stavu, a tak zřejmě nepotřebujeme, aby ministerstvo tyto pravomoci získalo v řádu dnů,“ uvádí.

Zrychlenému řízení podle Wintra sice nahrává, že pokud jde o další prodloužení nouzového stavu, nepřeje si ho zřejmě nikdo, stojí si však za tím, že je návrh v současné podobě nepřijatelný. „Uvidíme, s čím přijde vláda po připomínkovém řízení,“ doplnil.

Zdůraznil, že schvalovat zákon razantně omezující základní práva ve zrychleném řízení považuje za nebezpečné.

Kysela: Přesunutí pravomocí o stupeň níž

A podobně to vidí i další ústavní právník Jan Kysela. „Ve stavu legislativní nouze se má řešit to, co bezprostředně souvisí s řešením epidemie, a nevymýšlet institucionální změny typu budování centrální hygienické služby. Takže v případě, že by se měla během pár dnů provést takto významná změna struktury hygienické služby s tímto kompetenčním dopadem, tak mi to přijde závažnější než to, co je tam bezprostředně napsáno,“ řekl Novinkám.

Pokud jde o samotné pravomoci ministerstva, domnívá se Kysela, že jich má resort příliš mnoho v rámci zákona o ochraně veřejného zdraví již nyní a návrh to pouze umocní. „Od jara byly kompetence ministerstva někdy označovány jako přílišné, až diktátorské,“ podotkl Kysela.

A svou myšlenku rozvinul dál. „Mluvilo se o tom, že by bylo žádoucí, aby patřily jenom vládě, která je kolektivním orgánem a podléhá alespoň nějaké kontrole v Poslanecké sněmovně, zatímco ministerstvo zdravotnictví nepodléhá bezprostředně v tomto ohledu nikomu,“ doplnil.

Nyní se tedy podle něj zdá, že se mají pravomoci jen posunout o stupeň níže. „Už to není ministr jako politická osoba v čele resortu, ale úředník – hlavní hygienik, kdo rozhoduje. A to mi nepřijde úplně nejšťastnější,“ uzavřel Kysela.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků