Hlavní obsah
Ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů Radim Dragoun Foto: Petr Hloušek, Právo

Šéf GIBS Radim Dragoun: Řešili jsme víc drogových i korupčních kauz

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) i přes pandemii covidu obvinila loni více policistů než o rok dříve. Její vyšetřovatelé řešili také víc závažných drogových i korupčních kauz policistů. Jeden z největších případů měli také ve Vězeňské službě. Právě na závažnější a organizované zločiny se podle ředitele GIBS Radima Dragouna míní tento sbor víc zaměřit.

Ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů Radim Dragoun Foto: Petr Hloušek, Právo
Šéf GIBS Radim Dragoun: Řešili jsme víc drogových i korupčních kauz

Ovlivnila nějak pandemie kriminalitu těch, které prověřujete, tedy policistů, dozorců a celníků?

Loni jsme zaznamenali víc drogových kauz, hned tři byly závažné. Poměrně nás zaskočil jejich rozsah. V jednom případě se jednalo o civilního šéfkuchaře, který pronášel do věznice drogy a zakázané předměty. Byl součástí organizované skupiny, jakýmsi dealerem. Díky tomu kuchaři jsme se dostali na větší skupinu, kterou jsme obvinili.

Jeden pražský policista si řekl o dvacetimilionový úplatek. Byl obviněn a dostal nepravomocně šest let nepodmíněně

Druhá kauza se odehrála v Praze, kde byl jedním ze spolupachatelů policista, který nás dokonce přivedl až do zahraničí, protože skupina lidí, v níž figuroval, dovážela kokain ze Španělska. Ten policista to potom posílal svým kolegům policistům. Třetí věc se týkala středočeského policisty, který byl už narkoman a zároveň drogu metamfetamin vařil.

Tyto případy nás mimo jiné inspirovaly k tomu, že jsme oslovili ostatní bezpečnostní sbory s doporučením, aby ve službě dělaly zdravotní vyšetření. A zaměřily se i na testy na drogy, zda na nich nejsou policisté i další závislí.
Nechci ale říkat, že to je nějaký trend, nicméně drogy jsou ve společnosti a lhali bychom, kdybychom řekli, že nejsou v řadách i bezpečnostních sborů.

Jak zasáhla pandemie přímo vaši práci?

Museli jsme pracovat jinými formami než dosud, například pomocí videokonferencí uvnitř GIBS, výslechů ve věznici na dálku. Nějakou dobu jsme pracovali na týmy A a B, které se střídaly, abychom zachovali akceschopnost. Personálně nás naštěstí epidemie nějak více nezasáhla, šlo o jednotky lidí.

I přes tyto problémy jsme ve statistikách dosáhli loni lepších čísel než v roce předchozím, což mě potěšilo. Jsem ale velmi opatrný, abych příliš přeceňoval či podceňoval čísla.

Lepších čísel jste dosáhli v jakém smyslu?

Měli jsme více stíhaných osob. Nejvíce nám statisticky stoupl počet obviněných příslušníků Vězeňské služby. Šlo hlavně o kauzu, která se odehrála ve věznici v Rýnovicích na přelomu roku, kde bylo zpočátku obviněno dvanáct a dnes už je tuším stíháno patnáct dozorců. To je, pokud jde o počet stíhaných, dosud nejmasovější případ v rámci jedné kauzy, co si pamatuji. Šlo o to fyzické trestání odsouzených.

Ti dozorci trochu spoléhali, že těm odsouzeným nikdo nebude věřit. Zároveň musím říct, že z prostředí Vězeňské služby přichází řada podání, která jsou účelová, kdy si vězni chtějí vyřizovat účty s dozorci, případně usilují o přeřazení do jiné, pro ně výhodnější věznice.

Dostaly se k vám informace, že policisté například při kontrolách hranic postupovali nezákonně?

Prověřovali jsme dvě věci. Letos na jaře přes české hranice projel pachatel, který v Německu spáchal vraždu a byl zadržen až někde na Lovosicku. Druhá věc je už z loňského jara, kdy řidič nákladního auta projel v severních Čechách hranici a nebyl zastaven. Tam jsme ale následně zjistili, že tento typ vozidla neměl být zastavován.

Podnětů na policisty kvůli vymáhání opatření proti covidu bylo přes deset

V obou případech jsme nezjistili pochybení ve smyslu trestného činu, ale v jedné z těch věcí bylo zjištěno pochybení ze strany nadřízených v podobě špatné instruktáže a kontroly činnosti podřízených na místě. Žádné vážnější věci typu úplatků či cíleného pouštění lidí jsme nezaznamenali.

Neřešili jste ani případ zakázané oslavy narozenin v Teplicích, kde se spekulovalo, že proti ní policie schválně nezasáhla?

My jsme v tom žádný trestný čin neviděli, nebylo zjištěno, že by tam policisté tzv. přivírali oči. Ta informace nebyla pravda.

Jaké podněty jste dostávali během covidu nejvíc?

Asi stížnosti na zákroky policistů proti opatřením, to bylo asi nejzávažnější. Především šlo o demonstraci na Staroměstském náměstí loni v říjnu, kdy se objevila řada hoaxů a z kontextu vystřižené video pasáže o zásahu policistů. Když jsme si to pak porovnávali s tím, co nám dala policie, protože pořádková jednotka to dokumentovala svou kamerou, bylo vidět, že je to vytržené z celého skutkového děje. Nic nenasvědčovalo, že by byl spáchán trestný čin.

Objevila se ale i řada videí, kdy policisté zasahovali proti jednotlivci, který porušoval vládní opatření.

Ano, také. Letos se jednalo o mediálně široce komentovaný zákrok policie na českobudějovickém náměstí, kde policista po debatě podmetl muže a zadržel ho. Tam byly provokace z druhé strany a policisté byli na místo voláni na základě předchozí výtržnosti. Tam jsme dali jednoznačně za pravdu policii.

A jarní případ z Ostravy a zadržení opilé ženy? Či Uherské Hradiště, kde sebrali otce malého dítěte?

Tam šlo o zásahy strážníků a nebyli jsme v tom věcně příslušní, šlo o věci prověřované Policií ČR.

Kolik jste dostali podnětů na policisty kvůli jejich jednání při vymáhání opatření proti covidu?

Byly to jednotky případů, maximálně přes deset. V některých případech šlo o podněty od lidí, v jiných jsme konali sami poté, co jsme zhlédli nějaké video.

Obvinili jste některého z policistů za jejich postup během nouzového stavu?

Nejsem si toho vědom. Troufnu si říct, že takový případ nebyl. V žádném z posuzovaných případů nebyla shledána taková škodlivost, aby došlo k zahájení trestního stíhání.

V jednom případě, kdy příslušník atakoval opilého muže bez roušky na zastávce MHD v Praze, jsme po zhlédnutí videa rovnou věc vyhodnotili tak, že i vzhledem k předchozímu nezákonnému jednání toho bezdomovce atakem policisty nedošlo k žádnému závažnému následku na zdraví. Tudíž se jedná o kázeňský delikt.

Řešili jste i členy bezpečnostních sborů, kteří sami porušili vládní nařízení, například karanténu či izolaci?

V tomto stíháme jednoho civilního zaměstnance policie. A doposud prověřujeme dvě osoby z podobných činů, jedna je od celníků a druhá z Vězeňské služby.

Kromě drogových deliktů řešil GIBS v poslední době i nějaké jiné závažné případy?

Povedlo se nám několik korupčních kauz a ovlivňování trestních řízení. Jsou to věci, které se velmi těžko a dlouho dokumentují. Na jaře šlo třeba o případ policistů z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) z Ostravska, který je srovnatelný s tzv. kauzou Bereta, kde šlo o úniky informací z trestních řízení a o propojení současných a bývalých policistů na pachatele.

Vyřešili jsme i případ výběrového řízení v Ostravě, kde se nám povedlo zdokumentovat cinknutou policejní zakázku tamní zásahové jednotky.

Máte nějaký případ, který se vymykal svou závažností?

Letos jsme začali trestně stíhat policistu, který použil zbraň nikoli v souladu se zákonem a v mezích nutné obrany a zastřelil v chatové oblasti jednoho muže. Hned na začátku se pak objevily hoaxy, že na toho policistu běžel podezřelý s mačetou a podobně. Mohu jednoznačně říct, že to není pravda.

Vy jste toho policistu za jeho údajnou neadekvátní reakci obvinili ze zabití. Stojíte si za tím i nadále?

Přesně tak. Dělala se tam celá řada posudků, na jejichž základě jsme se rozhodli zahájit trestní stíhání a ten názor jsme doteď nezměnili.

Řada lidí včetně policistů na to obvinění reagovala nesouhlasně a ostře vůči GIBS.

Samozřejmě ten případ je tragický z obou stran. Pokud policista vezme úplatek, tak asi všichni cítíme, že ten člověk konal nemorálně od samého počátku. Ale situace, do které se dostal tento policista, kdy proti vám jde nějaká osoba, která vás do jisté míry ohrožuje, a vy v daný okamžik zpanikaříte a dostanete se do stresového stavu, se může stát komukoli.

Nejmasovější případ bylo fyzické trestání odsouzených. Dozorci spoléhali, že vězňům nikdo nebude věřit

Jde o situaci, kterou dokud nezažijete, tak se na ni nemůžete připravit. Nikdo neví, jak by na ni reagoval. Ale nemůžeme vidět jako oběť trestního stíhání toho policistu, ale i toho člověka, který zemřel a po němž zůstalo malé dítě a rodina. Určitě jde i s ohledem na tragický následek o nejzávažnější případ. Nepamatuji si žádný podobný, kdy by byl policista stíhán za usmrcení člověka.

Za toho policistu se hned po události postavil i policejní prezident Jan Švejdar, který mu na Twitteru vyjádřil podporu.

Tím se nemůžeme nechat ovlivnit.

Je nějaká kauza, kde byl vámi obviněný člen sboru potrestán nejpřísněji?

Ostatním se vymyká případ, kde si pražský policista řekl o dvacetimilionový úplatek. Loni v dubnu byl obviněn a letos v březnu dostal nepravomocně šest let nepodmíněně. Musím říct, že to je velmi citelný trest. Mělo by to být varování pro každého. Pokud si někdo řekne o takový úplatek, tak nemůže očekávat podmíněný trest.

Jaký je váš názor na to, co se dělo a děje kolem kauzy Vrbětice? Včetně otázky možných úniků z vyšetřování případu?

Samotná kauza se nás netýká, prověřuje ji NCOZ. Pokud jde o nás, tak se striktně držíme pouze možného pochybení, které mohlo nastat u policie. Tady mohu jen velmi obecně říct, že situaci monitorujeme, vyhodnocujeme, je to velmi citlivé téma, o kterém toho zaznělo až příliš.

Avšak policejní prezident Švejdar napsal, že kvůli možnému úniku informací z kauzy čelí trestnímu oznámení. To řešíte vy, ne?

Opět velmi obecně odpovím, že samozřejmě z logiky věci tam připadají v úvahu dvě linie našeho prověřování. Jednak možný únik z řad policie a jednak možné zneužití pravomoci ve smyslu poskytnutí informací někomu, komu být poskytnuty neměly, případně nějaké neoprávněné nakládání s utajovanou informací. Ale to jsou skutečně jen obecné linie, které připadají v úvahu. Blíž to však nechci komentovat.

Zahájili jste vůči policejnímu prezidentovi úkony trestního řízení, či dokonce trestní stíhání?

Jediné, co k tomu mohu na závěr říct, že nikdo v této souvislosti není trestně stíhán.

Inspekce prověřovala i postup policie, která jako ochranka doprovázela radní České televize Hanu Lipovskou na jednání rady ČT. Je možné, aby policisté bez vědomí vedení televize mohli vstoupit do její budovy bez jakýchkoli povolení?

Prověřovali jsme tady v první řadě zákonnost postupu policie při vstupu do budovy České televize. Tam jsme pochybení neshledali, protože pokud je mi známo, policie byla v součinnosti s bezpečnostními pracovníky televize. To znamená, že vstup byl avizován a vědělo se, že přijdou.

Drogy jsou ve společnosti a lhali bychom, kdybychom řekli, že nejsou v řadách i bezpečnostních sborů

Také jsme prověřovali přidělení ochranky. A tam policie skutečně jednala v určitém časovém presu. Policie musí v takovém případě počítat s tím, že nějaký atak na fyzickou integritu té osoby vzniknout může. Takže tady z preventivních důvodů a z hlediska časové tísně se policie rozhodla tak, jak se rozhodla. V postupu jsme nenašli nic, co by policie porušila.

Je její věcí, aby vyhodnotila, nakolik byly ty informace relevantní či nikoli. To už jsme ale neřešili my.

Takže tam policisté nevešli bez vědomí vedení České televize?

Ne, ta součinnost tam byla.

Jak se díváte na to, že někteří bývalí policisté, například Robert Šlachta či jeho bývalý kolega z ÚOOZ Jiří Komárek, míří do politiky? Ptám se i proto, že jsou nositeli řady velmi citlivých informací a kontaktů z dřívějška, které by mohli v politice využít.

Nikdo nemůže klást zákonnou překážku tomu, aby si kdokoli v České republice založil politickou stranu a kandidoval do jakéhokoli orgánu. Samozřejmě je to věcí dotyčných, jak s informacemi, které mají v hlavě, naloží. Mají ale zákonnou povinnost mlčenlivosti.

Další věc je, že ty informace velmi rychle zastarávají. Situace v politice i ve společnosti se vyvíjí rychle.

Vy se do politiky nechystáte?

To je věc, která mě doposud nenapadla.

Už léta se hovoří o tom, že by se stát měl o bývalé vysoce postavené policisty postarat, aby nedocházelo k tomu, že z jeho služeb odejdou, třeba i tzv. na druhou stranu.

Je otázka, co znamená slovo postarat. Policista, který po nějaké době odchází, dostává výsluhový příspěvek, v tomto se stát stará důstojně. Dovedu si představit, že bývalí ředitelé bezpečnostních sborů budou pokračovat v nějaké vysoké státní funkci. Pokud ten člověk dosahuje kvalitních výsledků, tak je škoda, aby o něj stát přišel.

GIBS často musí řešit i účelová oznámení od podezřelých na vyšetřující policisty, aby jim to znepříjemnilo práci nebo je poškodilo. Stoupá počet takových případů?

Pokud jde o trestní řízení, tam žádnou zvýšenou nervozitu ze strany pachatelů nepozorujeme. Zvýšená nervozita byla v poslední době pouze vůči policistům, kteří zasahovali v souvislosti s covidem. Tam ta situace byla skutečně vyhrocená.

Dokonce jsem osobně zažil, že jeden opilý demonstrant, který byl na zmíněné demonstraci loni 18. října v Praze a je obyvatelem stejného města jako já, tak zvonil u nás doma a chtěl podat u ředitele GIBS trestní oznámení. Jsem v Lounech obecně známá osoba, dělal jsem tam jedenáct let okresního státního zástupce, takže i k takovým situacím dochází.

Dá se alespoň odhadem říct, kolik z těch podání, která GIBS dostane, je účelových a dehonestujících?

Nedá se to obecně říct. Každopádně bych neřekl, že by se počet takových podání zvyšoval, máme setrvalý stav.

V minulosti jste jako lounský okresní státní zástupce pracoval pod nejvyšším žalobcem Pavlem Zemanem, jako ředitel GIBS s ním spolupracujete. Co říkáte na jeho náhlý konec?

Ano, poznal jsem ho jako podřízený státní zástupce i jako partner ve funkci ředitele generální inspekce. Mě to mrzí, je to velká škoda. Pavla Zemana si za to, co dokázal, velmi vážím. Jeho odchodu lidsky rozumím. Byl více než deset let ve velmi exponované funkci, což je velmi náročné. Nevím, jestli ještě kdy bude někdo takto dlouho v této funkci působit.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků