Hlavní obsah
Ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek. Foto: NCOZ, Právo

Národní centrála proti organizovanému zločinu

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) je útvar Policie České republiky s celostátní působností, který vznikl sloučením Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a Útvaru odhalovaní korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) dne 1. srpna roku 2016.

Ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek. Foto: NCOZ, Právo
Národní centrála proti organizovanému zločinu

Vznik NCOZ inicioval náměstek policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování Zdeněk Laube.

Dne 1. června roku 2016, tedy týden před oficiálním oznámením reorganizace, zveřejnila média informaci, že nově vzniklý útvar by měl vést bývalý ředitel Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Michal Mazánek.

Výkonné útvary s celostátní působností
Národní protidrogová centrála (NPC)
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV)
Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ)

Nové organizační schéma útvaru policie následně 8. června 2016 Laube předložil svému nadřízenému, policejnímu prezidentovi Tomáši Tuhému, který tuto reorganizaci podpořil a následně ji předložil ke schválení ministru vnitra České republiky Milanu Chovancovi. Ten uvedenou reorganizaci schválil 15. června roku 2016 s plánovanou účinností od 1. srpna téhož roku.

Plánovaná reorganizace vyvolala bouřlivé reakce nejen mezi veřejností, ale hlavně mezi politiky. Milan Chovanec stvrdil plán změn svým podpisem navzdory protestům hnutí ANO, jehož šéf Andrej Babiš hovořil o porušení koaliční smlouvy a dokonce o jejím vypovězení.

Se sloučením zásadně nesouhlasil ani bývalý šéf ÚOOZ Robert Šlachta, který na funkci rezignoval a od policie odešel.

Jediný kandidát

Média následně uvedla, že Mazánek byl jediný, kdo se do funkce ředitele nově vzniklého útvaru přihlásil, načež se jím skutečně stal. Na tuto pozici neprobíhalo výběrové řízení, ale pouze nabídkové řízení. V jeho rámci byli vhodní lidé pro tuto funkci napřed osloveni, čímž došlo k zúžení počtu policistů, kteří se o tuto pozici mohli ucházet. Ředitelem byl Michal Mazánek do roku 2018, kdy ho ve funkci vystřídal jeho jmenovec Jiří Mazánek.

Ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Michal Mazánek

Foto: Petr Horník, Právo

Současný šéf protikorupční policie Milan Komárek

Foto: Petr Hloušek, Právo

Podle tehdejší policejního prezidenta bylo sloučení do NCOZ plánem větší reorganizace, která měla vyústit ve vznik Národního kriminálního úřadu, pod který by se včlenily i další složky kriminální policie. Na tento plán navázal jeho nástupce, Jan Švejdar, který se stal policejním prezidentem k prosinci 2018.

Krátce po svém nástupu do funkce nechal sestavit pracovní skupinu složenou ze zkušených kriminalistů, která se v současnosti zabývá možným vznikem Národního kriminálního úřadu, pod který by se po vzoru Německa sloučily všechny kriminální složky od okresní po krajskou až celostátní úroveň. Zahrnuta by tak pod něj měla být i NCOZ.

Pole působnosti

Útvar se v rámci své činnosti zaměřuje na odhalování korupce a finanční kriminality, a to včetně kriminality daňové. Rovněž se specializuje na vyšetřování trestných činů spáchaných v souvislosti s legalizací výnosů z trestné činnosti a boj s organizovaným zločinem, terorismem, extremismem a kybernetickou kriminalitou.

Jednotlivé sekce
Sekce kybernetické kriminality
Sekce terorismu a extrémismu
Sekce organizovaného zločinu
Sekce korupce a závažné trestné hospodářské činnosti
Sekce finanční kriminality

Sekce kybernetické kriminality řeší nejzávažnější formy kybernetické kriminality, mezi které se řadí útoky na kritickou infrastrukturu a významné informační systémy. Zasahuje také proti šíření dětské pornografie. Sekce tvoří Národní kontaktní bod pro kybernetickou kriminalitu.

Sekce terorismu a extremismu řeší nábožensky a politicky motivovaný extremismus a terorismus. Odpovídá také za vyšetřování trestné činnosti v souvislosti s jadernými, biologickými a chemickými zbraněmi a zbraněmi užívanými zločineckými skupinami. Úkolem sekce je kromě prevence také detekce radikalizace ve vězeních či azylových zařízení. Součástí sekce je Národní kontaktní bod pro terorismus.

Sekce organizovaného zločinu řeší závažné a organizované trestné činnosti v oblasti násilí, obchodu s lidmi a nelegální migrace. K tomu se zaměřuje i na zločinecké struktury a na padělání. Plní tak úkoly Národní centrály proti penězokazectví.

Sekce závažné hospodářské trestné činnosti a korupce, jak název napovídá, se zaměřuje na hospodářské trestné činnosti a korupce vedené jak proti zájmům státu, tak zájmům EU. Zaměřuje se také na zneužití pravomocí u vybraných ústavních a veřejných činitelů.

Sekce finanční kriminality se k 1. lednu 2017 vyčlenila ze sekce závažné hospodářské činnosti. V gesci má objasňování nejzávažnějších forem daňové trestné činnosti, praní špinavých peněz a dohledáváním a zajišťováním výnosů z trestné činnosti. Společně s Generálním finančním ředitelstvím a Generálním ředitelstvím cel vede tým Daňové Kobry, která bojuje proti daňovým únikům a daňové kriminalitě. Jeho vznik byl inspirován stejnojmenným týmem fungujícím na Slovensku.

NCOZ taktéž plní funkci Úřadu pro vyhledávání majetku z trestné činnosti na území České republiky.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků