Drtí vás dlouhá zima? Chce to světlo a pohyb

Fakt, že počasí ovlivňuje lidskou psychiku, je dobře vědecky podložený. A také to, že někteří jedinci jsou na ně obzvlášť citliví – negativní naladění pak může způsobit i zhoršenou přirozenou reakci organismu na infekce a snížení obranyschopnosti.

„Právě se nacházíme v temném období roku, z hlediska vnitřního pocitu i počasí. Odezněly Vánoce, které bývají plné emocí, a všichni doufají, že nový rok bude dobrý. Uklidili jsme dekorace, vyhodili stromeček. A teď nastává vakuum a prázdnota,“ vysvětluje psycholožka Markéta Kavale.

Řada lidí má pocit, že jsou opuštění, do toho je venku mnohdy zataženo, stále vstáváme za tmy a domů se vracíme za šera.

Klíčem nejen k lepšímu pocitu, ale i zdraví je podle mnoha výzkumů dostatečný pobyt na denním světle. Není důležité, jestli slunce zrovna září jasně nebo jsou na obloze mraky. Čím častěji v zimě vyrazíme ven, tím budeme šťastnější a zdravější.

Denní světlo totiž zapíná pomyslné tlačítko aktivity v našem mozku. V roce 2002 objevili vědci uvnitř lidských očí bílkovinu melanopsin, která ve skutečnosti funguje jako světelný senzor a je nejcitlivější na vlny modrého světla. A podle amerického vědce profesora Satchina Pandy právě tato bílkovina vysílá do mozku signál, že je den, a startuje tak bdělost – a s tím i nesmírně komplexní řetězec reakcí a dějů v těle, jež mu zajišťují dobré fungování.

Problém je, že k tomu je třeba opravdu hodně světla. A toho se nám v zimních měsících nedostává. Mnoho lidí vidí denní světlo jen při ranní cestě dopravním prostředkem do práce. Tlumené osvětlení v kanceláři, kdy nesedíte přímo u okna, je nedostatečné.

Mozek ani tělo pak nevědí, zda je noc, či den, což má za následek menší bdělost, ospalost, útlum a po několika týdnech se mohou začít rozvíjet úzkosti i deprese.

Vědci proto doporučují zařadit do každodenního rozvrhu alespoň deset patnáct minut chůze, ideálně hned ráno. Čtvrthodinová procházka cestou do práce, případně během polední pauzy nejen zvýší váš denní přísun světla, ale rozproudí i krev, zklidní psychiku, přinese zdravou energii, zlepší soustředění.

O víkendech nevynechávejte procházky, ani když je pošmourno. Ke každodennímu pobytu venku je potřeba povzbudit také seniory. Těm navíc velmi často schází vitamin D čerpaný ze slunečního svitu. Je nutný pro správnou funkci imunity a většina populace ho má nedostatek.

S nedostatkem denního světla v zimě souvisí také naše nižší ochota sportovat a hýbat se. Stěžujeme si na chlad a vlhko, málo slunečního svitu a nulovou motivaci. Průzkumy ukázaly, že někdo přestává cvičit úplně a i ti, kdo s venkovním sportem v zimě nepřestali, si cvičení zkracují až o osm minut v porovnání s teplejším obdobím roku.

Ovšem kromě jednoznačně prokázaných pozitivních zdravotních účinků pohybu na naše srdce, cévy, růst buněk, udržování váhy atd. má zásadní vliv i na naši mysl. Díky sportovnímu výkonu (stačí i jen rychlá chůze) se po zimou unaveném těle rozlévá hormon dobré nálady endorfin. Lépe se soustředíme i na pracovní úkoly.

„V mnoha městech jsou veřejnosti k dispozici bruslařské plochy, které fungují, i když zrovna nemrzne. Nebo když nasněží, dá se vyrazit kamkoli třeba i na běžkách. Jakýkoli pohyb v zimní přírodě přináší pocit uvolnění a pohody. Řekla bych, že náš organismus to doslova nakopne,“ doporučuje psycholožka Markéta Kavale.

Letos je sněhu málo i v Alpách, přesto sledujte předpověď počasí a vyrazte za sněhem alespoň na den. Ideální je pak třeba týden dovolené na horách. Sníh má totiž jednoznačný pozitivní efekt na naši náladu, energii, pocit štěstí a v důsledku i na zdraví.

„V našich končinách znamená sněhová nadílka to hezké, co zima přináší. Krásu vloček a aspekt estetického zážitku při pohledu na zasněženou krajinu. Pobyt na sněhu, bělost a jas, bývá pro psychické zdraví právě ono přerušení temnoty, které v tomto období tolik potřebujeme,“ říká psycholožka.

Když nasněží, je léčivé i ticho. Klid a zpomalení vnímáme pocitově, ale také ho slyšíme. Sníh dokáže absorbovat až 60 % okolních zvuků. Zároveň podle výzkumu prováděného na Univerzitě v Kentucky o to víc slyšíme zapraskání stromů nebo křupání sněhu pod nohama. Cítíme hlubokou relaxaci. Pro kohokoli ve stresu ideální…

S pobytem na sněhu míváme spojené pozitivní vzpomínky – bezstarostnost, sáňkování, stavění sněhuláků a koulování.

Skutečný příval energie zažívají podle dalších výzkumů zejména lidé, kteří se na sněhové pokrývce jakkoli pohybují – turisté, lyžaři, snowboardisté. Je to jistě spojené i s adrenalinem, nicméně jakýkoli čas strávený v přírodě jednoznačně dodává vitalitu, zlepšuje fyzické zdraví a odolnost.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Psychologické poradny