Nalezení smyslu života a další věci, které sdílejí lidé dožívající se stovky

Pokud chodíte každý den na procházky, děláte pro své zdraví víc, než si možná myslíte. Tento jednoduchý zvyk totiž může přispět k delšímu životu. Podle amerického odborníka na dlouhověkost Sajada Zalzaly pravidelná chůze prospívá nejen tělu, ale i mozku. Pomáhá zlepšovat citlivost na inzulin, snižuje krevní tlak a hladinu cholesterolu. Díky tomu pomáhá předcházet vážným onemocněním, jako je cukrovka druhého typu, srdeční choroby a některé druhy rakoviny. Podporuje také tvorbu nových nervových buněk v mozku, což je důležité pro paměť a myšlení. Pravidelný pohyb tak může snížit i riziko nemocí, jako je Alzheimerova choroba nebo demence.

Jak na to: Nemusíte denně ujít 10 000 kroků, aby měla chůze smysl. I menší počet kroků se počítá. Už 500 kroků denně může snížit riziko srdečních onemocnění a každých dalších 1 000 kroků dále snižuje riziko předčasného úmrtí.

„Inspirací může být japonská Okinawa, kde lidé přirozeně hodně chodí a dožívají se vysokého věku. Tento ostrov totiž patří mezi tzv. ‚modré zóny‘, oblasti s nejdelší délkou života“, říká japonská life style specialistka Christal Burtnetteová.

Pro zdraví stačí chodit pohodlným svižným tempem asi 30 minut denně, ideálně většinu dní v týdnu.

Pokud máte hodně povinností a termínů, bývá snadné spánek omezovat. Jenže právě to může tělu hodně škodit. Nedostatek spánku totiž narušuje celkovou regeneraci organismu, která je pro dlouhodobé zdraví zásadní. Podle odborníků může málo spánku zhoršovat záněty v těle, oslabovat imunitu a urychlovat stárnutí buněk. Zároveň negativně ovlivňuje metabolismus – může vést k inzulinové rezistenci a dalším metabolickým potížím. Tyto změny pak zvyšují riziko chronických onemocnění, která mohou zkracovat délku života. Kvalitní a dostatečný spánek je zkrátka jedním z nejdůležitějších návyků pro pevné zdraví.

Jak na to: Začněte u základů – pomůže vám k tomu spánková hygiena a pár jednoduchých změn v denním režimu. Vyhněte se kofeinu ve večerních hodinách a snažte se chodit spát i vstávat každý den ve stejnou dobu. Ke klidnějšímu usínání může přispět také heřmánkový čaj nebo doplňky stravy, jako je melatonin či L-theanin. Pokud ale máte pocit, že jsou vaše potíže se spánkem vážnější, je vhodné poradit se s lékařem.

Když si promluvíte se skupinou vitálních starších lidí, rychle si všimnete jednoho společného rysu: jsou aktivní součástí své komunity. Není to náhoda. Zapojení do komunitního života může prodlužovat délku života, protože pomáhá snižovat pocity izolace a osamělosti, které patří mezi významné rizikové faktory předčasné úmrtnosti. Sociální vazby navíc přispívají ke snižování stresu, podporují duševní zdraví a posilují pocit sounáležitosti, což přispívá k delšímu a kvalitnějšímu životu.

Jak na to: Pokud trpíte sociální úzkostí nebo žijete na venkově, může být zapojení do komunity náročnější. Začněte postupně, například účastí na místních akcích nebo neformálních setkáních, která nevyžadují dlouhodobý závazek. Jak uvádí doktor Zalzala, právě takové aktivity usnadňují první krok bez zbytečného tlaku. Zároveň se zaměřte na skupiny, které odpovídají vašim koníčkům a zájmům. Vhodnou alternativou mohou být i virtuální komunity, například online knižní kluby, které nabízejí možnost navazovat nové kontakty a budovat podpůrné vztahy z pohodlí domova.

Dalším tajemstvím dlouhověkosti je nalezení smyslu života. Může mít podobu kariérních cílů, osobního poslání nebo vášní, které přesahují pouhou socializaci. Význam životního poslání je natolik zásadní, že pro něj existuje v japonštině samostatný pojem – ikigai. Japonci říkají, že ikigai dává člověku důvod každé ráno vstávat – ať už je to práce, koníčky, péče o druhé nebo osobní vášně. Právě tento pocit smyslu udržuje mysl aktivní, posiluje odolnost a podporuje pozitivní pohled na svět, což souvisí s delším a zdravějším životem.

Jak na to: Pokud vás představa hledání vlastního životního poslání zneklidňuje, je důležité si uvědomit, že nejde o něco fatálně závazného či neměnného. Vnímání smyslu života se přirozeně vyvíjí a proměňuje v průběhu času, zejména s přibývajícím věkem. Začněte tím, že budete objevovat své zájmy, pojmenujete své silné stránky a, jak již bylo zmíněno, zapojíte se do života své komunity. Všímejte si toho, co vám přináší pocit naplnění, a snažte se svou energii postupně směřovat právě do těchto oblastí.

Pokud jde o stravu podporující dlouhověkost, volba protizánětlivých potravin je sázkou na jistotu. Důvod je prostý: „Chronický, mírný zánět patří mezi klíčové faktory řady onemocnění souvisejících s věkem, včetně srdečních chorob, diabetu či některých typů rakoviny,“ uvádí americká dietoložka Kristen Lorenzová.

Zánět může navíc poškozovat mozkové buňky, což přispívá k úbytku kognitivních funkcí a ke vzniku onemocnění, jako je Alzheimerova choroba. Právě zde hrají protizánětlivé potraviny zásadní roli. Jsou bohaté na antioxidanty, omega-3 mastné kyseliny a polyfenoly, které neutralizují volné radikály a pomáhají tak snižovat zánětlivé procesy v těle.

Jak na to: Obecně platí, že vyvážený jídelníček je přirozeně bohatý na potraviny s protizánětlivými účinky. Studie zaměřené na dlouhověkost poukazují především na konzumaci celozrnných výrobků, ořechů, ovoce a zeleniny, zatímco doporučují omezit příjem průmyslově zpracovaného masa a cukru.

Chcete-li zvýšit podíl protizánětlivých potravin ve své stravě, začněte přípravou co největšího množství jídel doma. Zaměřte se na čerstvé, minimálně zpracované suroviny.

Přestože alkohol může napomáhat navazování sociálních kontaktů, které jsou pro dlouhověkost důležité, jeho vliv na celkovou délku života je spíše negativní. Alkohol zvyšuje zánětlivé procesy i oxidační stres, čímž poškozuje buňky a tkáně v celém organismu. Dlouhodobě tak může přispívat ke vzniku chronických onemocnění a tím zvyšovat riziko předčasného úmrtí.

Zároveň poškozuje nervové buňky v mozku, zvyšuje pravděpodobnost rozvoje demence a zhoršuje kognitivní funkce. Nadměrná konzumace alkoholu je také spojována s depresí, úzkostmi a narušením spánkového režimu.

Jak na to: Pokud se rozhodnete pít alkohol, pijte s rozvahou. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí je doporučená denní dávka maximálně dva drinky pro muže a jeden drink pro ženy. Jeden drink se obecně definuje jako 350 ml piva, 150 ml vína a 45 ml destilátu. Pití v rámci těchto limitů minimalizuje riziko onemocnění souvisejících s alkoholem, i když jakákoli konzumace alkoholu s sebou stále nese určitá rizika.