Článek
V podstatě jde o potraviny s vysokou koncentrací vitamínů, minerálů a živin s ověřenými, zdraví prospěšnými účinky. Ale pozor. Neexistují žádná pravidla, co a v jakém množství musí obsahovat, aby si zasloužily toto označení. Nutriční odborníci proto nejsou velkými fanoušky tohoto výrazu. Podle nich bychom měli užívat výraz funkční nebo energeticky denzní (s mnoha kaloriemi na malé množství) potraviny.
„Superpotravina je spíš marketingový pojem, věda ho nezná,“ upozorňuje Miloslav Šindelář.
Mezi funkční, chcete-li superpotraviny, počítáme například borůvky, chia semínka, avokádo, ryby – hlavně lososa, kakao, kadeřávek nebo matcha čaj.
Jedno avokádo nestačí
„Určitě vidím v naší populaci pozitivní vývoj. Obecně lze říct, že zájem o zdravý životní styl a s tím spojená konzumace a hlad po informacích o superpotravinách se zvyšuje. Na druhou stranu u části lidí to pak může fungovat jako odpustek,“ popisuje Šindelář.
„Špatně se stravují a pak si mohou pomyslet, že tím, že si přidají do stravy chia semínka či avokádo, najednou vše narovnali. Takto to určitě není. To je pocit falešného bezpečí,“ dodává.
Kiwi obsahuje vysoké množství vitamínu C, vitamín K, draslík, vlákninu
„Byť se situace v české společnosti, pokud jde o zdravé stravování, zlepšuje, stále to není dostatečné. Oficiální organizace říkají, že bychom měli denně zkonzumovat alespoň půl kila ovoce a zeleniny. Přitom ještě před pár lety podle dat Eurostatu téměř polovina Čechů (48 procent) nesní denně ani jednu porci ovoce nebo zeleniny, přičemž muži jsou na tom obecně hůře než ženy,“ upozorňuje.
Pomáhá i spánku
Trochu nečekaným vítězem pomyslné soutěže o ten nejpřínosnější kus ovoce či zeleniny se stalo kiwi. Je prvním čerstvým ovocem v historii, pro které Evropská unie schválila používání termínu zdravotní tvrzení (claim). Je to oficiálně schválené tvrzení o vlivu potraviny nebo jiné látky na zdraví podle pravidel EU.
To se dosud vztahovalo jen na jednotlivé živiny, nikoliv na konkrétní potraviny. Evropská komise po posouzení Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) potvrdila jeho přínos pro trávení.
Kiwi obsahuje vysoké množství vitamínu C, vitamín K, draslík, vlákninu a enzym aktinidin. Součástí je také antioxidant lutein.
Konzumace zeleného kiwi přispívá k normální funkci střev tím, že zvyšuje frekvenci vyprazdňování, přičemž stačí dávka, která odpovídá dvěma plodům (200 g). Ve světě nutričních diskusí je to velká věc.
„Zdravotní tvrzení pro kiwi je unikátní. Je to podpořené množstvím vědeckých důkazů a studií. Té konkrétní novozélandské společnosti dosažení tohoto statusu trvalo patnáct let a stojí za ním osmnáct studií na lidech. Šest z nich vyhodnotila EFSA za vysoce kvalitní k prokázání kauzality (příčinného vztahu),“ vysvětluje Miloslav Šindelář.
To ovšem neznamená, že by v tomto smyslu bylo ostatní ovoce podřadné a pouze kiwi mělo prokázané blahodárné účinky. Jen třeba za sebou nemají tolik konkrétně zaměřených vědeckých prací. „Větším množstvím průkazných studií se může pochlubit třeba i losos,“ připomíná nutriční terapeut.
„Já rovněž doporučuji klientům dlouhodobě kiwi i pro zkvalitnění spánku. Dvě vědecké studie prokázaly, že konzumace kiwi večer podporuje rychlejší usínání a kvalitní spánek,“ přidává další blahodárné účinky tohoto ovoce.
Obecný návod na sestavení vhodného jídelníčku zní:
- Kvalitní bílkoviny: Ať už živočišného původu, například krůtí maso, či rostlinného – speciálně u dětí je to navíc ještě mléko a mléčné výrobky. Dospělý bílkovinu zase potřebuje po čtyřicátém, respektive padesátém roce kvůli úbytku svalové hmoty a jako prevenci kardiovaskulárních chorob.
- Sacharidy: Není pravdou, že jde o bílý jed. Například vláknina z potravin bohatých na sacharidy je důležitá, ať už je zdrojem ovoce, zelenina nebo celozrnné pečivo. Představuje prevenci nádorového bujení a podporuje zdravý trávicí trakt.
- Pitný režim: Zdravý člověk by měl vypít 30 až 40 mililitrů na kilogram za den. (Muž o váze 80 kg 2,4 litru denně, žena vážící 65 kg 2 litry.) Ovšem pozor. Ledviny dokážou strávit maximálně dvě deci za patnáct minut. Jakmile bychom vypili víc, mohlo by dojít k hyperhydrataci. Naopak při nedostatku tekutin je člověk unavený, dehydratovaný. Více potřebují pít ti, kteří pracují v horku, potí se, fyzicky náročně pracují nebo hodně mluví – těm se voda odpařuje ze sliznic.
Dospělí klidně bez snídaně
Lidé často přijímají rady trochu z pohodlnosti. Že to či ono je to jediné opravdové a správné. Tomu je třeba se ale vyvarovat. Žádná potravina nepřevýší vše. A neexistuje jídelníček, který by vyhovoval každému.
Jiný bude pro sportovce, děti a dospělé s normální pohybovou aktivitou. U dospělých například nemá smysl trvat na časovém rozdělení snídaní, obědů, večeří či svačin. Důležité je zachovat příjem makro a mikroživin.
Například mnozí nesnídají nebo říkají, že snídají až v práci, což je reálně už svačina, ale vůbec ničemu to nevadí. Je jedno, jestli to snědí v osm nebo v deset.
Jídelníček se musí přizpůsobit dennímu režimu, povolání, prostředí, ve kterém lidé pracují a žijí. Například sloužící lékaři, řidiči či jiná povolání, jsou-li v noci aktivní, potřebují příjem. Každá profese má svá specifika a je třeba si sestavit režim individuálně.