Parlamentní volby na Slovensku 2023: Termín, kandidáti a jak volit

Dlouhá slovenská vládní krize přejde do závěrečné fáze v sobotu 30. září 2023. Slováci vyberou nové složení parlamentu. Volby do Národní rady Slovenské republiky (NR SR) se konají předčasně, řádné by jinak proběhly zkraje roku 2024. 

Slovenský parlament tvoří jediná komora. NR SR má 150 členů volených na čtyři roky poměrným zastoupením. Celá země tvoří jediný obvod, strany a koalice na svůj velký hlasovací lístek mohou jmenovat až 150 osob. Lze udělit až čtyři přednostní hlasy konkrétním kandidátům. Pro postup do skrutinia, v němž se přidělují mandáty, potřebují

V roce 2020 propadlo 820 tisíc platných hlasů (téměř 28,5 % všech). Šlo o nejvyšší podíl ve slovenské historii. Vítězná strana Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽANO) dostala o sto tisíc hlasů méně.

V parlamentních volbách lze odevzdat hlas poštou. Tato možnost platí pro Slováky, kteří mají trvalý pobyt v zahraničí nebo se v době voleb nacházejí mimo Slovensko. V obou případech je nutné se předem nechat zapsat do zvláštního seznamu voličů. Žádost musí být podána do 9. srpna (augusta)

Poté volič obdrží vše pro volbu. Hlasovací lístky výslovně určují, že slouží pro tuto volbu. Není možné je použít ve volební místnosti. Lístek si vytisknete z webu ministerstva vnitra. Pokud jsou údaje o kandidátech na více stranách, musí se vytisknout všechny. Doporučuje se oboustranný tisk, ale není povinný.

Volič platí poštovné za odeslání tzv. návratné obálky, posílá ji na adresu ministerstva. E-mailem dostane potvrzení, že byla doručena. Lze ji také osobně přivézt a předat na ministerstvu na podatelně. V obou případech musí být hlasy na ministerstvu do 12:00 v pátek 29. září (septembra), tedy poslední pracovní den před volbami.

Při předchozích parlamentních volbách v roce 2020 hlasovalo z ciziny téměř 49 tisíc lidí, jednalo se o 1,67 % všech odevzdaných hlasů. Necelé čtyři tisíce z nich tvořili Slováci s trvalým pobytem mimo svou vlast. Naprostou většinu těchto hlasů odevzdávali lidé s pobytem na Slovensku, kteří však v době voleb byli mimo území státu. Nastaly ale komplikace, neboť některým žadatelům lístky vůbec nepřišly. Jiní je dostali moc pozdě na to, aby ještě odeslali zásilku, která by došla do Bratislavy včas.

Volby nabízí soupeření řady bývalých předsedů vlád. A také mnoho stran, které se v průzkumech pohybují kolem prahu pro vstup do parlamentu. Slovensko se dlouhodobě potýká s vysokými podíly propadlých hlasů.

Vysoko se v průzkumech objevuje Směr – sociální demokracie v čele s Robertem Ficem. Premiérem byl již v letech 2006–2010 a 2012–2018. Také Peter Pellegrini, lídr Hlasu – sociální demokracie, již má za sebou působení v čele vlády. V roce 2020 založil Hlas spolu s dalšími poslanci původně zvolenými za Směr.

Eduard Heger se v březnu 2023 stal předsedou strany Demokraté, z druhého místa kryje záda lékařce Andree Letanovské. S personálními změnami míří do voleb koalice OĽANO a přátelé. Vede ji předsedkyně Žilinského kraje Erika Jurinová. Až na posledním, 150., místě kandiduje Igor Matovič. Blízko konce seznamu je i Veronika Remišová, místopředsedkyně Matovičovy i Hegerovy vlády a šéfka strany Za lidi.

Místopředseda Evropského parlamentu Michal Šimečka vede Progresivní Slovensko. Strana, v níž dříve byla Zuzana Čaputová místopředsedkyní, se v roce 2020 v koalici jen o tisíc hlasů nedostala do parlamentu. O politický návrat se v uskupení Modrí, Most – Híd pokouší Mikuláš Dzurinda, který již řídil vládu mezi lety 1998 a 2006.

Kandidují také další strany z Matovičovy i Hegerovy vlády. Jsme rodina je opět vedena předsedou parlamentu Borisem Kollárem. Nedávno čelil snaze o odvolání kvůli výrokům o udeření bývalé partnerky, ale kvůli nízké účasti poslanců nebyla mimořádná schůze opakovaně zahájena. Lídrem SaS je i nadále Richard Sulík, který svou demisí podtrhl vládní nestabilitu a zahájil exodus ministrů.

Z aktuální opozice chce svou pozici v parlamentu udržet i strana Kotlebovci – Lidová strana Naše Slovensko. Lídrem listiny je Marek Kotleba, bratr dlouholetého předsedy Mariana Kotleby. Ten v roce 2022 přišel o mandát po odsouzení za rozdávání šeků s nacistickou symbolikou. V době voleb mu ještě bude probíhat zkušební odklad půlročního podmíněného trestu. Někteří dřívější představitelé strany dnes působí v krajně pravicové Republice, kterou vede europoslanec Milan Uhrík.

V létě 2022 vládní strana Svoboda a solidarita (SaS) vypověděla koaliční smlouvu a dala premiéru Eduardu Hegerovi (OĽANO) ultimátum. Buď vládu opustí ministr financí Igor Matovič, nebo její ministři podají demisi.

Jenže Matovič, sám předseda OĽANO a bývalý premiér, v kabinetu zůstal. Vláda pokračovala jako menšinová, SaS v prosinci vyvolala hlasování o vyslovení nedůvěry vládě a podpořila její pád. Matovič z vlády odešel až o týden později, když SaS podpořila navržený rozpočet pro další rok.

Vláda bez důvěry na Slovensku zůstává ve funkci do jmenování nové vlády. Mezitím se však nesmí pouštět do zásadních otázek vnitřní, zahraniční či hospodářské politiky. Obsazování míst státních funkcionářů může provádět jen s prezidentovým souhlasem.

Do odvolané vlády není možné přidávat nové členy, Hegerův kabinet se dalšími demisemi jen ztenčoval. V květnu prezidentka Zuzana Čaputová jmenovala první slovenskou „úřednickou“ vládu. Předsedou se stal Ľudovít Ódor, předtím viceguvernér Národní banky Slovenska. Kabinet nestraníků nezískal důvěru parlamentu, také tedy vládne s omezenými pravomocemi.

Dříve se předčasné volby vyvolávaly jednorázovými ústavními zákony. Nyní slovenská ústava, podobně jako česká, umožňuje rozpuštění na návrh tří pětin (90) poslanců. Novinku poslanci nachystali a hned použili právě pro volby v roce 2023.

Opoziční Směr-SD vedený Robertem Ficem chtěl rozšířit ústavu i o možnost odstavování vlád prostřednictvím celostátních referend. Jenže referendum, kterým by Slováci o takovou změnu žádali, neplatilo kvůli nízké účasti.