Článek
Podle nové zprávy tedy znečišťování ovzduší snížilo průměrnou délku života o téměř dva roky, jelikož zatímco některé státy se v tom zlepšily, jinde se situace mezitím zhoršila. V důsledku může být „špinavý vzduch“ větším nebezpečím pro lidské zdraví než třeba kouření cigaret, AIDS a tuberkulóza, protože to má dopad na mnohem větší množství lidí, upozorňuje WHO.
„Covidové odstávky“ navíc měly celkově na nejškodlivější látky v ovzduší jen minimální dopad, cituje vědce server The Daily Mail. Ony škodlivé částice jsou směsí pevných a kapalných částic ve vzduchu produkovaných dopravou, stavbami, spalováním fosilních paliv a dalšími zdroji.
Vědci z brněnské techniky zkoumají vdechování nebezpečných vláken
Tzv. Index kvality ovzduší pro život (Air Quality Life Index, AQLI) určil, že za dobu nejméně posledních dvou desetiletí znečištění vzduchu snížilo střední délku života na celém světě téměř o dva roky ve srovnání s tím, co by se dělo, kdyby kvalita ovzduší splňovala standardy WHO.
Zamořený jih Asie
„Problém je, že pokrok dosažený některými vládami byl negativně vyvážen zhoršujícím se znečištěním ovzduší v jiných zemích,“ konstatoval tvůrce AQLI a ekonom Michael Greenstone, ředitel Ústavu energetické politiky na Chicagské univerzitě.
Od roku 2013 podle tohoto amerického specialisty i Čína snížila znečištění produkovanými částicemi o téměř 40 procent. „Pokud bude její úsilí při snižování emisí pokračovat, mohli by její občané očekávat, že budou žít asi o dva roky déle,“ dodal Greenstone.
Každý pátý Němec s covidem v nemocnici nákazu nepřežil
Jenže problematika smogu se samozřejmě netýká jen Číny. Například v Bangladéši, Indii, Nepálu či Pákistánu, které jsou společně domovem čtvrtiny světové populace, se úroveň znečištění za posledních 20 let zvýšila o 44 procent.
Prach v ovzduší svědčí koronaviru
Navíc podle zprávy zveřejněné v akademickém žurnálu Science of the Total Environment mohou prachové částice přenášet vzduchem i onemocnění covid-19, virus absorbovaný částicemi pak může podle odborníků přežít ve vzduchu hodiny.
Již v červenci další experti upozorňovali, že by se mělo brát více v potaz šíření nového typu koronaviru vzduchem, a to nejen kapénkami, ale i v aerosolu.
Covid-19 se šíří vzduchem více, než se uvádělo
Pacienti nakažení virem SARS-CoV-2, kteří před vypuknutím pandemie žili v oblastech s hodně znečištěným ovzduším, mají větší pravděpodobnost úmrtí na tuto infekci než ti, kteří žijí v čistším prostředí. Dubnová studie amerických odborníků z T. H. Chan School of Public Health při Harvardově univerzitě nabídla jasnou souvislost mezi tím, když je organismus dlouhodobě vystaven znečištění, a průběhem nemoci covid-19.
Konkrétně tehdejší analýza 3080 osob ve Spojených státech zjistila, že existuje spojitost mezi místy, kde je ve vzduchu větší množství miniaturních pevných prachových částic známých jako PM2,5 (tzv. jemné částice), a vyšší mírou úmrtnosti kvůli koronaviru. Jednoduše řečeno, lidé dlouhodobě vystavení znečištěnému ovzduší jsou při nákaze tímto virem zranitelnější.
Kde zabíjí koronavirus nejvíc? Tam, kde mají špatný vzduch, tvrdí nový výzkum
