Článek
Na konci srpna navštívil Helsinky maďarský ministr pro regionální rozvoj – mimochodem bývalý eurokomisař – Tibor Navracsics. Finským poslancům slíbil, že jeho země neprodleně ratifikuje žádost o členství.
O několik týdnů později pak finský ministr zahraničí Pekka Haavisto uvedl, že jeho maďarský protějšek přislíbil pokračovat v ratifikaci a ujistil Finy, že proti přistoupení Finska nebo Švédska nic nenamítá.
Plivnutí do tváře. Maďarský ministr zamířil z pražského zasedání EU rovnou do Moskvy
Nyní je polovina října. Tento týden měl maďarský parlament projednávat návrh na zrychlení procesu této ratifikace. Vládní strana Fidesz premiéra Viktora Orbána tento úmysl zablokovala.
V tuto chvíli tak není známo žádné datum, kdy by měl maďarský parlament ratifikaci projednávat.
Maďarsko je nejvíce protureckou členskou zemí EU, postavilo se za Erdogana v řadě otázek, je pro vstup Turecka do EU a zdůraznilo, že by měly být zohledněny obavy Turecka ohledně členství Švédska a Finska v NATO
Proč Maďarsko přístup severských zemí blokuje? Možné vysvětlení nabídl pro server EuroNews politický analytik Péter Krekó z budapešťského think-tanku Political Capital. Vidí tři hlavní důvody.
„Zaprvé Maďarsko je nejvíce protureckou členskou zemí EU, postavilo se za Erdogana v řadě otázek, je pro vstup Turecka do EU a zdůraznilo, že by měly být zohledněny obavy Turecka ohledně členství Švédska a Finska v NATO,“ uvedl.
Další z důvodů má co do činění s rolí Maďarska uvnitř EU, kde je od začátku invaze v podstatě izolované. „Veto je nástrojem, který používá k prosazení svého vlivu.“
Třetím důvodem je pak významná orientace Maďarska na Rusko a sbližování obou zemí v otázce energetické spolupráce.
Turecko by rádo letouny z USA
A Turecko? Tam je příběh o něco zamotanější. Původně předložilo seznam důvodů, proč obě severské země nemohou vstoupit do NATO včetně údajné podpory skupin, které Ankara považuje za teroristické organizace.
Přímý konflikt s NATO nechceme, na rostoucí zapojení Západu ale odpovíme, tvrdí ruská diplomacie
V červnu pak Turci oznámili, že po intenzivních jednáních byly podmínky předběžně splněny a vstup Finska a Švédska do NATO nebudou blokovat. Detaily se měly doladit v následujících měsících v rámci tripartitních jednáních.
Jenže ty drhnou, tvrdí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Při zahájení nového sezení tureckého parlamentu na začátku října uvedl: „Budeme v této otázce zastávat zásadový a rozhodný postoj, dokud nebudou splněny sliby dané naší zemi.“
Zdržováním rozšíření NATO se turecký prezident evidentně snaží vytřískat, co nejvíc se dá. Turecko stále doufá, že bude moci nakoupit americké stíhačky F-16 - a svou zdánlivou nerozhodností tak zvyšuje tlak na Američany, aby dohodu schválili.
Server EuroNews poznamenává, že jeden z vysokých tureckých vojenských velitelů nedávno prohlásil, že pokud nedojde k dohodě o nákupu F-16, Turecko by mohlo místo toho koupit nové bojové letouny z Ruska.