Článek
Bylo tam i varování, že válka skončí teprve tehdy, až „diktátor Putin přijde o moc“. Pod příspěvky byl podepsán redaktor Vladimir Romaněnko, zakrátko ale bylo vše smazáno. Čtyřiadvacetiletý redaktor skutečně existuje a v deníku pracoval půl roku.
„Práce v propagandě mě jako člověka s novinářským vzděláním vůbec nebavila, trpěl jsem krutým rozporem. Od prvního dne jsem byl proti válce. Moji nejbližší přátele jsou Ukrajinci,“ řekl novinář, který nyní žije v zahraničí, serveru Prodolženije sledujet (Pokračování následuje).
Zpověď zaujala i další média, včetně běloruského opozičního webu Naša Niva.
Vyhoďte mě z armády, žádal ruský důstojník nesouhlasící s válkou
V prokremelském deníku se podle svých slov zaměstnal proto, že po přestěhování do Moskvy čtyři měsíce nezavadil o práci a dluhy rostly.
Když na konci září prezident Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci, raději jako statisíce dalších mladých Rusů odjel z vlasti, ale v deníku dál pracoval „na dálku“.
Názory v redakci podle něj věrně kopírují tón, který se řine z obrazovek státních televizí, a redaktoři „opravdu věří tomu, o čem píší, a to i o radioaktivních komárech, které prý Ukrajina používá“.
Ukrajinci jsou běžně označováni za „nepřátele“ a „ukronacisty“. Při redakčních poradách nikdo nemluví o válce jako o válce, stejně jako Kreml namísto o válce hovoří o „speciální vojenské operaci“.
K „zakázaným“ tématům, o kterých se nesmí psát, patří nejen hlasy odporu proti válce, ale i soukromá žoldnéřská armáda, zvaná Wagnerova skupina (v přepisu z ruštiny Vagnerova), jíž se podle Romaněnka všichni bojí.
„Nesmí se psát, že verbují trestance do války a dávají zbraně opravdovým vrahům,“ řekl.
Dobýt východ Ukrajiny nám může trvat dva roky, přiznal Prigožin
„Jakkoli to zní podivně, nesmí se ani citovat ruští poslanci Kartopolov, Gurulev, Sobolev či (bývalý vicepremiér a bývalý šéf Roskosmosu) Dmitrij Rogozin. Prý jsou to zuřiví kritici ruského velení a vyprávějí všelijaké nebezpečné věci, které by mohly destabilizovat nálady v zemi,“ uvedl.
Jednou se Romaněnko pokusil otevřeně si promluvit s kolegou, který odcházel z novin do armády. „Kvůli čemu jdeš do války?“ zeptal se a vzápětí se dozvěděl, že „někdo musí bránit vlast“.
„Sabotáž“ na webu deníku se rozhodl spáchat před výročím rozpoutání války. „Je to pro mne skok do neznáma. Hledám si práci, našetřeno moc nemám. Ale chápu to jako vykoupení své viny. Zůstávám bez práce, a tak platím za to, že jsem lhal. Ukrajince prosím o odpuštění,“ řekl.
Doufá, že v prokremelských médiích jsou ještě lidé, kteří cítí k propagandě odpor a povšimnou si jeho činu.
Ruské fiasko u Vuhledaru. Během jediného úderu přišli o kolonu tanků
