Článek
„Válka vytváří půdu pro řadu negativních jevů a násilí na ženách je často nejen důsledkem válečných konfliktů, ale přímo válečnou strategií,“ řekla Právu Dana Pokorná, vedoucí terapeutických služeb neziskové organizace ProFem, která pracuje s obětmi domácího a sexuálního násilí.
Válka vytváří půdu pro řadu negativních jevů a násilí na ženách je často přímo válečnou strategií
Podle ní je více způsobů ohrožení žen při válečných konfliktech. Sexuální násilí může být pácháno armádou jako prostředek kontroly a moci nad nepřátelskou stranou. V ohrožení jsou tak především ženy, které na Ukrajině dosud zůstávají a před válkou z různých důvodů neutekly. Riziko se zvyšuje i v rodinách, kde domácí násilí bylo již před konfliktem. Ohrožené jsou ale také ženy, které se rozhodly z napadané země odejít.
Na zranitelné ženy číhají u přechodů kšeftaři se sexem
„Ženám, které jsou na cestě, hrozí rizika spojená s obchodem s lidmi či znásilnění, a to jak ze strany migrujících mužů, tak například ze strany policejních složek. Neznamená to ale, že se to nyní děje.
Z předchozích migračních vln, například v případě syrských uprchlíků v roce 2015, víme, že těch variant ohrožení může být spousta,“ uvedla antropoložka z Univerzity Karlovy Petra Ezzeddine, která se věnuje tématu genderu a migrace.
Již nyní například policie na polské hranici kontroluje doklady mužů, kteří nabízejí mladým ženám a dětem odvoz do jiných zemí zadarmo. Podle zdrojů britského deníku The Daily Telegraph některé z převaděčů už policisté dokonce zatkli, protože byli podezřelí z toho, že chtěli vlákat Ukrajinky do obchodu se sexem.
Prchající děti trápí panické ataky, říká dobrovolník na košickém nádraží
„Také Slovensko už na hranicích začalo rozdávat letáky v ukrajinštině, které obsahují rady, jak se nestát obětí obchodování s lidmi. Ženy by si měly dávat pozor na osoby, které jim nabízejí práci či ubytování zadarmo, a neměly by svěřovat své doklady cizím lidem. Jsou to základní kroky k prevenci, o kterých by měly vědět ideálně už na hranici, protože mohou nastat rizikové situace,“ podotkla Ezzeddine.
Dodala, že v Česku se pomoc v oblasti obchodu s lidmi i sexuálního násilí páchaného na migrantkách, ale i obecná asistence uprchlíkům zlepšily.
Praze došlo ubytování, první uprchlíci přenocují v tělocvičně
„V porovnání s devadesátkami, kdy přišla první velká vlna uprchlíků kvůli občanské válce v bývalé Jugoslávii, je znatelný posun hlavně ze strany nevládních organizací. Předtím jsme neměli lidi, kteří by s migranty pracovali, nyní v této oblasti působí školení profesionálové, právníci, sociální pracovníci, což v devadesátých letech nebylo,“ upřesnila Ezzeddine.
Neziskovky zajišťují tlumočníky
Neziskové organizace, které se zaměřují na práci s oběťmi sexuálního a domácího násilí, se na potenciální klienty z řad ukrajinských uprchlic připravují.
„Bohužel nejsme schopni zajistit naši linku v ukrajinštině, v takto krátkém čase není možné sehnat odbornici na sexuální násilí se znalostí jazyka. Plánujeme ale odborné sociální poradenství v přítomnosti tlumočníků,“ přiblížila pomoc ukrajinským obětem Pokorná. Sdružení ProFem se dosud žádná oběť z řad uprchlíků neozvala.
Dcera ukrajinské běženkyně zachránila v Mariánských Lázních matce život
Ani organizace Persefona, která také pomáhá obětem sexuálního a domácího násilí, zatím nepociťuje zájem o služby ze strany ukrajinských žen.
„Zřejmě se začnou ozývat později. Myslím, že momentální vlna uprchlíků zavčas utekla a dopady války, co se sexuálního násilí týče, nezažila. Dovedu si představit, že větší riziko je u Ukrajinek, které zůstaly v okupovaném prostředí déle,“ řekla Právu ředitelka organizace Jitka Čechová.
I její organizace začíná přizpůsobovat své služby. „Sháníme kontakty na tlumočníky, kteří by byli schopni zajistit překlad pro potenciální ukrajinské klientky. Také mapujeme situaci v dalších sociálních službách, jako jsou azylové domy a intervenční centra. Hlavně jaká je v nich dostupnost služeb, jaké jsou kapacity a co můžeme pro ženy v nich udělat,“ popsala Čechová.