Článek
„Pane ministře, vy opravdu věříte, že se Andrej Babiš nebude z pozice premiéra pokoušet ovlivňovat veřejnoprávní média?“ tázal se na zasedání mediálního výboru bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS) Klempíře. První čtení zákona, které skončilo v sobotu ráno ve 4:36, označil za „noční blitzkrieg“. Klempíře vyzval k tomu, aby svůj návrh stáhnul.
„Vy tomu říkáte 4:36 Blitzkrieg, my tomu říkáme Velký pátek,“ reagoval Klempíř. „Kvůli vymáhání poplatků způsobila Česká televize a Rozhlas 140 000 exekucí,“ pokračoval. Vláda podle něj pouze ruší mediální daň, jak slíbila ve svém programovém prohlášení.
„Pokud by někdo chtěl zasahovat přímo do obsahu vysílání, nemohl by to udělat jen tak. Musel by změnit zákon, a to my neděláme. Nic neměníme,“ obhajoval Klempíř v úvodu diskuse novelu zákona.
„S tím Velkým pátkem se vám to vážně povedlo. Byla to poprava a ukřižování demokracie,“ přisadil si do diskuse Matěj Hlavatý (STAN). „Zaslýchám stále reakce vládních politiků, který pořad je dobrý, který redaktor je dobrý a kdo by měl skončit. Jak vám mám věřit, že do tvorby nebudete zasahovat?“ dodal.
Nezávislost slibovalo i Slovensko
Podle Klempíře se však nejedná o žádný „český experiment“. Převedení financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet podle něj proběhlo v několika evropských zemích, aniž by se mluvilo o útoku na demokracii.
„Pokud by někdo chtěl zasahovat do nezávislosti médií, musel by změnit zákon. To my neděláme,“ pokračoval ministr kultury.
„Tento zákon nemění novinářské kodexy, práci editorů a také nemění pravidla redakční práce. Podezřívat novináře, že kvůli změně financování změní kvalitu své práce, je projevem jakési nepatřičné neúcty vůči nim. Nemyslím si že tito novináři, editoři a moderátoři se kvůli změně financování změní,“ uvedl Klempíř.
Jeho vysvětlení však nestačilo předsedovi výboru Františku Talířovi (KDU-ČSL). Podle něj sice Klempíř mluvil o Západu, ale jeho resortem navržená novela táhne Českou republiku na Východ.
„Za nás za lidovce chci říct, že odmítáme převedení veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, protože to otevírá možnost politického tlaku na tato média,“ reagoval předseda mediálního výboru František Talíř (KDU-ČSL). „Mluví se tady o Západu, ale obávám se, že jdeme cestou Východu,“ dodal a jako příklad uvedl sousední Slovensko, kde po převedení veřejnoprávních médií pod státní rozpočet vláda Roberta Fica sice slibovala záruky jejich nezávislosti, ale vzápětí jejich rozpočet nečekaně seřízla.
„Realita je taková, že pokud se zruší poplatky, budou to platit všichni z daní,“ dodal Talíř. Klempíře také vyzval k rozšíření zákona o potřebné pojistky proti dalším zásahům do financování veřejnoprávních médií. Po těch volá i Česká televize. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek například navrhoval zavedení podmínky, že další změny financování médií by musela ve Sněmovně schvalovat ústavní většina.
Varování generálních ředitelů
Generální ředitel ČT Hynek Chudárek svůj projev zaměřil především na částku, kterou chce vláda veřejnoprávním institucím dát k hospodaření.
„Je to sice ekonomika, ale je to naprosto zásadní,“ řekl Chudárek. Současný rozpočet podle něj umožňuje ČT plnit memoranda podepsaná s ministerstvem kultury a přispívat do fondu kultury.
„A v návrhu zákona je částka o miliardu nižší. Ve veřejném prostoru se teď projednává, že ta částka je k jednání, ale pokud by byla přijata tak, jak je navržená, tak nic z toho nemůže platit. Absolutně ne,“ dodal.
René Zavoral, generální ředitel ČRo, pak připomněl, proč v Česku systém televizních a rozhlasových poplatků vznikl.
„Protože v zemích, kde léta existovala bohužel smutná zkušenost s vládou ovládanými médii, s propagandistickými médii, se poplatek ukázal jako zásadní prvek v udržení toho odstupu mezi médiem veřejné služby a vládní exekutivou nebo politickou sférou jako takovou,“ vysvětlil.
Kromě Slovenska varovali opoziční poslanci i před maďarským nebo srbským scénářem. V Srbsku se nedávno veřejnoprávní stanice RTV Goran omlouvala divákům kvůli nekritickým reportážím, kterými informovala o vládě Aleksandra Vučiče.
