Putin nařídil odpálit směrem k NATO raketu schopnou nést jaderné hlavice. Chvíli po jednání se Stubbem a Størem

Střela schopná nést jaderné hlavice urazila podle portálu Vojennoje dělo nad Ruskem přibližně 5 400 kilometrů, než dorazila na raketový polygon Čiža v Archangelské oblasti. Toto místo se nachází zhruba 517 kilometrů od norského Vardø a 610 kilometrů od finského Nuorgamu.

„Mezikontinentální balistickou raketu Bulava odpálila jaderná ponorka ‚Generalissimus Suvorov‘ v Ochotském moři na ruském Dálném východě,“ upřesnil portál. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že hlavice rakety zasáhly určený cíl v plánovaném čase. Test bulavy prezentovalo jako „součást rutinního vojenského výcviku“.

Podle magazínu Newsweek se test odehrál krátce poté, co vzácný telefonát mezi Putinem a dvěma lídry NATO odhalil rozkol v evropské politické jednotě.

Severští lídři „iniciovali hovor“, aby prodiskutovali válku na Ukrajině a úsilí o ukončení dlouhotrvajícího konfliktu. Hovořili také o plánovaných třístranných rozhovorech mezi Moskvou, Washingtonem a Kyjevem v Abú Zabí příští měsíc a také širších bezpečnostních obavách Evropy, sdělila finská vláda.

Kreml uvedl, že o rozhovor požádaly Norsko a Finsko a Putin během něj obvinil Evropskou unii a NATO z protahování války prostřednictvím „konfrontační politiky“.

„Norsko a Finsko, členské země NATO hraničí s Ruskem. Spěšně posilují své armády a zvyšují výdaje na obranu kvůli hrozbě, že by Rusové mohli v příštích několika letech zaútočit na území NATO,“ připomněl Newsweek.

Doplnil, že Moskva již dlouho kritizuje evropskou podporu Ukrajiny, přičemž Norsko, Finsko a Dánsko patří mezi nejvěrnější podporovatele Kyjeva.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová však v neobvykle veřejném projevu rozkolu mezi severskými sousedy uvedla, že je „velmi skeptická“ ohledně telefonátu s ruským vůdcem a naznačila, že přímým kontaktem s Kremlem by se toho dalo jen málo dosáhnout.

„Myslím, že bychom měli Evropu udržet pohromadě, místo abychom postupovali sami,“ řekla podle magazínu Frederiksenová.

Nemlčel ani polský premiér Donald Tusk, který vyzval k „absolutní opatrnosti a bdělosti“ v kontaktu mezi evropskými zeměmi a Putinem.

„Jakýkoli kontakt s Ruskem musí být podpořen jednotným postojem,“ přidal se litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys. „Jednání s Putinem jeden po druhém a bez jasné agendy nikdy nefungovalo. Ani jednou.“

„Mám od tohoto typu rozhovorů poměrně nízká očekávání,“ ohodnotil akci Stubba a Støreho švédský premiér Ulf Kristersson, který uvedl, že o jejich jednání s Putinem nebyl předem informován.

„Komunikace s Ruskem je pro Evropu, která se chce jednotně postavit tváří v tvář nepředvídatelným a pohrdavým Spojeným státům za prezidenta Donalda Trumpa a snahám Bílého domu oslovit Kreml, bolavým místem,“ ohodnotil rozkol Newsweek.