Článek
Generální tajemník NATO Mark Rutte při pondělní tiskové konferenci v Oválné pracovně zmínil, že zájem o nákup mají Velká Británie, Nizozemsko nebo severské země. Média si povšimla, že nezmínil Francii, která jinak patří k nejsilnějším podporovatelům Ukrajiny. Zdroje serveru Politico později potvrdily, že Francie se do nákupu amerických zbraní zapojit nehodlá.
Jedním ze strůjců plánovaného nákupu je německý kancléř Friedrich Merz, který dlouhodobě prosazuje stanovisko, že vzhledem k omezeným evropským výrobním kapacitám je nákup amerických zbraní jednou z mála cest, jak lze Ukrajině potřebné zbraně rychle dodat.
O tom, že francouzská představa, že se dříve vybuduje evropská průmyslová základna, má značné vady, svědčí i to, že francouzský parlament má už v současnosti problémy s hledáním způsobu, jak navýšit výdaje na obranu a zároveň seškrtat rozpočet a snížit zadlužení země.
Podobné stanovisko jako Francie zaujala podle deníku La Stampa i Itálie, která to vysvětluje fiskálními důvody a soustředěním na jiné technologie než americké. Konkrétně se jedná například o systémy protivzdušné obrany francouzsko-italské výroby SAMP/T, které již Ukrajině dodala.
Na druhou stranu Itálie stále vyhodnocuje žádost NATO, aby podpořila logistický transport amerických zbraní. Zatím jihoevropský stát jen předběžně avizoval, že se nebude „zdráhat“ snahám NATO přispět.
Premiér Petr Fiala už v úterý oznámil, že se k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu nepřidá ani Česká republika. „Česká republika se soustředí na jiné projekty a cesty, jak Ukrajině pomoci, například skrze muniční iniciativu. Proto v tuto chvíli neuvažujeme o tom, že bychom se připojili k tomuto projektu,“ uvedl Fiala.
