Článek
Pokud by se procesní změny podařilo uvést do praxe, vedlo by to podle něj ke zkvalitnění práce soudců a soudních úředníků formou specializací na konkrétní oblasti, ke zrychlení soudních rozhodování a především ke zrychlení administrativních úkonů, které zabírají mužům a ženám v taláru nejvíc času.
„Vytipovali jsme dvacet věcí, které jsou relativně jednoduché, ale přitom extrémně časté. Jsou to úkony, které musí soudce provést prakticky denně. Třeba když mu přijde jakékoliv podání, kde se vybírá soudní poplatek, tak sedne, vezme sazebník soudních poplatků, spočítá z toho částku a výzvu pošle straně, která podala žalobu,“ přiblížil Horáček.
„Stroj umí soudní poplatek spočítat lépe než soudce, protože matematiku umí mnohem lépe. To je jen jeden z úplně primitivních úkonů, které ušetří tisíce hodin. Také chybovost je samozřejmě menší,“ uvedl místopředseda pražského vrchního soudu s tím, že AI může následně rovnou vystavit a odeslat i výzvu k úhradě.
Dalším příkladem je zpracování podání. Když na soud přijde podání, AI si přečte, že jde o vyjádření k žalobě a rovnou připraví dopis protistraně k odeslání. „To je nejčastější úkon, který se dnes na soudech děje,“ upozornil Horáček a zmínil také překlady, přepisy audio záznamů ze soudních jednání či dohledávání souvisejících případů.
Právě tyto a mnoho dalších úkonů by se mohly automatizovat a soudci by je vůbec nemuseli dělat. „Je to metoda malých postupných kroků, které ale budou mít velký dopad na administrativu,“ má jasno Horáček, podle něhož by umělá inteligence mohla zastat až devadesát procent administrativních úkonů.
Soudní úředníci a zapisovatelky by se pak mohli věnovat kvalifikovanější práci.
Digitalizaci resortu a využití AI považuje za potřebnou i předpokládaný budoucí ministr spravedlnosti Jeroným Tejc nominovaný do chystané vlády premiéra Andreje Babiše za hnutí ANO.
„To, že se nedaří digitalizovat, je v tuto chvíli největší problém ministerstva spravedlnosti. Musíme zavést elektronický spis a v této souvislosti zavést nové technologie, které se týkají umělé inteligence,“ uvedl Tejc po páteční schůzce s prezidentem Petrem Pavlem.
Úsporou času ke specializaci
Využití AI v soudnictví může podle Horáčka jít ještě dál. Sám si už vyzkoušel, že počítač na základě předložených dokumentů dokázal vytvořit fundovaný souhrn dění v konkrétním sporu a sepsat výtah, který on následně využil při vyhotovení písemného rozhodnutí, tedy při přípravě rozsudku.
„Přinese to úplnou změnu soudní soustavy. A pokud budeme mít úplně jiný systém fungování soudů a jejich administrativních pracovníků, je potřeba se začít bavit také o tom, zda by se soudní struktura neměla změnit,“ pokračoval ve svých úvahách Horáček, podle kterého lze například zvážit, zda mají okresní soudy vyřizovat komplikované spory.
Ruku v ruce se zjednodušením práce soudců a velkou úsporou jejich času by pak podle něj mohla přijít na řadu systémová změna v podobě specializace soudců, kteří se dnes vzhledem k současnému penzu práce nemohou soustředit jen na jeden typ sporů.
„A to mělo mít vliv na kvalitu,“ připomněl Horáček a doplnil: „Ve většině evropských zemí specializace jsou. My tady máme historicky dané, že soudce má umět všechno. Já si to nemyslím, protože to není možné. Představa, že soudce zvládne všechno, zná úplně všechny judikáty ze všech oblastí, tomu snad nikdo věřit nemůže.“
Spolu s Horáčkem, který se u vrchního soudu věnuje případům v oblasti duševního vlastnictví a nekalé soutěže, jsou v CendAI zástupci všech stupňů českých soudů včetně toho Nejvyššího, ale i ministerstva spravedlnosti, dalších státních úřadů a samospráv, experti na umělou inteligenci, IT odborníci, celkem asi padesát lidí. Svůj projekt představili na webu cendai.cz, kde jsou podrobnosti.
„Jeden z našich cílů je ulehčit a zkvalitnit práci tím, že bude mít soudce při tvorbě rozhodnutí jakousi nápovědu. Dá se to relativně jednoduchým způsobem implementovat do stávajícího systému,“ poznamenal Horáček s tím, že nepůjde o žádné miliardové projekty. Náklady budou v řádu tisíců či desetitisíců korun.
Soudci by tak podle něj měli víc času na komplikovanější spory, kde dnes vznikají průtahy.
AI jako hodný i zlý sluha
Zároveň ale chtějí členové CendAI formou osvěty i změn zákonů zpřesnit možnosti nakládání s důkazy upravenými umělou inteligencí a zabránit zneužívání AI v soudních sporech.
„U nás jsme na to zatím nepřišli, myslím si ale, že se to (upravování důkazů pomocí AI, pozn. red.) ve skutečnosti děje. Dodneška na to ale nikdo neupozorňoval a nesnažil se nastavit pravidla, takže je to náš úkol,“ nastínil plány týmu Horáček.
Zásadní je zabránit tomu, aby se takto ovlivněné důkazy k soudu vůbec dostaly. „Anebo je umět specifikovat a odhalit, což v případě úprav dělaných pomocí AI umí zase jen umělá inteligence,“ popsal.
Velkou roli hraje prevence a odstrašení. „Je potřeba jasně říci: Pokud to uděláte v soudním řízení, tak dopad na viníka bude tak obrovský, že to radši dělat nebude,“ zdůraznil.
Snaží se proto s kolegy nastavit procesní pravidla tak, že pokud by někdo důkaz pomocí AI upravil, tak mu budou hrozit vysoké, odrazující sankce. A že takto předložený důkaz nesmí už nikdy použít. Stejným způsobem k tomu už přistoupili v USA nebo v Itálii a podobný návrh chystají na Slovensku.
„Jinými slovy, donutí to účastníky říct dopředu, že důkaz, který předkládají soudu, byl nějakým způsobem upravený a že do něj zasáhla umělá inteligence,“ přiblížil Horáček.
Některé změny chtějí členové skupiny představit už začátkem příštího roku. Následovat by měla odborná diskuse. Podle Horáčka se například bude muset upravit občanský soudní, trestní či kancelářský řád a další základní procesní předpisy.
