Hlavní obsah

Lobbisté v Bruselu odmítali vakcínu od Pfizeru, protože byla málo evropská

16. 9. 2021, 18:53
Právo, Novinky, mcm, aš

Vakcína od společností Pfizer/BioNTech sehrála v EU klíčovou roli v boji s koronavirem. Nelíbila se však lobbistům v Bruselu, jimž se zdálo že je „málo evropská”, i když za ní stála německá firma, a že příliš mnoho peněz z ní jde americké společnosti.

Foto: Dado Ruvic, Reuters

Vakcína společnosti Pfizer/BioNTech

Článek

Odpůrci této vakcíny údajně tvrdili, že Unie by si ji neměla objednávat proto, že BioNTech se místo navázání spolupráce s jinou firmou v rámci EU spojil s americkým Pfizerem.

Pokud dáme euro společnosti BioNTech, 50 centů vždy skončí v USA
údajná námitka z Bruselu

„Pokud dáme euro (německému) CureVacu nebo (francouzské) Sanofi nebo jiné evropské firmě, je to celé euro pro Evropu. Pokud dáme euro společnosti BioNTech, 50 centů vždy skončí v USA,“ argumentovali podle knihy The Vaccine, kterou napsal novinář Joe Miller ve spolupráci s tvůrci vakcíny, Němci tureckého původu Ugurem Sahinem a jeho ženou Özlem Türeciovou, majiteli BioNTechu.

Vakcínu na covid Pfizer původně zavrhl

Koronavirus

Americkou společnost Pfizer pak bruselští lobbisté označili za „ztělesnění bezcitného kapitalismu“.

Jaký byl dopad lobbování, není jasné, uvedl list The Daily Telegraph, i když připomíná, že Evropská unie objednala vakcíny od Pfizeru/BioNTechu až poté, co se v listopadu prokázala jejich účinnost. Udělala to o pět měsíců později než Spojené království a USA.

Unie si místo toho předobjednala vakcíny od AstraZeneky, CureVacu a Sanofi. Posledním dvěma firmám se však vývoj vakcín až dosud nepodařilo dotáhnout.  Důvodem však bylo to, že mRNA vakcíny od Moderny a Pfizeru jsou výrazně dražší než vakcína od AstraZeneky a EU byla pod tlakem členských zemí, aby se nakupovaly levnější látky.

Peníze poskytl jen Berlín

Sahin a Türeciová v knize tvrdí, že v době, kdy vyvíjeli očkování, jim chyběla jakákoli podpora ze strany EU, takže se cítili „osamocení“. Teprve loni koncem září poskytlo samotné Německo jejich společnosti grant ve výši 375 milionů eur, tedy asi 8,9 miliardy korun.

Oba majitelé BioNTechu upozornili, že do té doby jejich společnost „utratila již několik stovek milionů eur z vlastních zdrojů na suroviny a výrobu, čímž vytvořila první specializované evropské středisko pro výrobu vakcín proti covidu-19“, a to bez toho, že by si u ní Unie cokoli objednala.

Viceprezident BioNTechu Oliver Henning v knize uvedl, že unijní strategie vedla k škodlivému soupeření.

EU spustí program prevence proti zdravotním krizím, slíbila Leyenová

Evropa

Podle něj by bývalo užitečné, kdyby Unie kromě předběžného nákupu dávek řekla, že pro sebe nakoupí dostatek kapacit pro výrobu vakcín, a poskytla je tomu, kdo vede v jejich vývoji. „Místo toho byly společnosti ponechány, aby soupeřily o omezené zdroje,“ stěžoval si Henning.

Unie objednala první dávky vakcíny Pfizer/BioNTech teprve loni v listopadu. Stalo se to sice ihned po zveřejnění údajů o její účinnosti, ale také skoro pět měsíců poté, co si tutéž vakcínu zamluvila Británie či USA. Říkalo se, že Brusel místo ní upřednostňuje spíše přípravky vyvíjené firmami Sanofi a CureVac. Ani jedno z těchto očkování však dosud není na trhu.

Potíže ještě letos

BioNTechu se nelíbí ani to, že schvalování jejich vakcíny trvalo déle než v Británii a USA. Unijní agentura pro léčivé přípravky EMA prý jako důvod uvedla, že její postup vyžaduje více důkazů a kontrol než u Britů.

Studie: Vakcína od Moderny vytváří více protilátek než od Pfizeru

Evropa

„Měli jsme jednu klinickou studii a jeden či dva výrobní závody – jak jsme mohli produkovat více souborů dat?“ odmítla unijní argumentaci Constanze Blumová, viceprezidentka společnosti BioNTech pro globální regulační záležitosti. Nebyly to ale poslední překážky.

„Francouzi trvali (v EU) na tom, aby počet objednaných dávek (vakcíny BioNTech/Pfizer) nebyl příliš velký ve srovnání (se Sanofi), přestože tato vakcína nebyla ani zdaleka připravena,“ tweetoval počátkem roku německý politik Karl Lauterbach.

EU se dohodla s AstraZenekou na dodávce zbylých vakcín proti koronaviru

Koronavirus

Snahu o zablokování příliš velkých nákupů vakcíny, která se v Unii už masově používala, vedl prý francouzský prezident Emmanuel Macron. Clément Beaune, jeho ministr pro evropské záležitosti, pak tato tvrzení odmítl a označil je za „nepřijatelná a nepravdivá“.

Aktuálně ale EU sází právě na mRNA vakcíny jako na nejúčinnější a s těmi od AstraZeneky do budoucnosti dál nepočítá. Sanofi však svou vakcínu dál vyvíjí.

Reklama

Výběr článků