Článek
„Z epidemiologického hlediska opatření na hranicích jen odvracejí pozornost a jsou potenciálně škodlivá,“ cituje Economist Christophera Dye z Oxfordské univerzity.
Podle studie z roku 2014 omezení cestování při epidemiích chřipky snížilo růst nakažených o necelá tři procenta. Při epidemii eboly v západní Africe pak kontroly na hranicích měly mít dokonce negativní dopad.
Argument pro zavádění opatření na hranicích by mohl být, že přimějí obyvatelstvo brát hrozbu vážně, připouští Economist s tím, že proti takovému argumentu je však nutné postavit náklady těchto opatření, například v podobě krachujících aerolinek.
Podle Dirka Brockmanna z berlínské Humboldtovy univerzity je dopad uzavření hranic minimální, zejména pokud je praktikováno omezení osobního kontaktu. „Nový koronavirus bude poražen uvnitř hranic, ne na hranicích,“ konstatuje Economist.
Vypadá to jako příprava na novou Berlínskou zeď, tepe Prouza situaci na hranicích
Týdeník dále připomíná, že jedna z nejpřísnějších opatření zavedlo Polsko, což mělo neblahé následky v podobě hodinových kolon. K něčemu podobného došlo i v Česku, kolony na D8 ve směru na Německo dosahovaly desítek kilometrů.
V Česku do nedávna platil zákaz vycestování, který řada právních expertů považuje za protiústavní. Ve čtvrtek vláda opatření zmírnila, nicméně i nadále je pohyb přes hranice výrazně omezen. Lidé si totiž na vlastní náklady musí opatřit test a vycestovat na maximálně čtyři dny, pokud se chtějí vyhnout karanténě.
Lidé pracující v příhraničních oblastech budou moci vycestovat každý den a ne jednou za dva týdny jako doposud, musí ale pravidelně každých čtrnáct dní předkládat negativní testy.
Některá opatření z historie přetrvala
„Taková opatření odporují přinejmenším duchu, pokud ne liteře, schengenského prostoru. Schengen měl garantovat cesty bez dokladů přes hranice všech 26 členských zemí (z nichž čtyři nejsou v EU),“ dodal Economist s tím, že je možné činit výjimky ve stavu nouze, nicméně většina zemí přikročila k drastickým opatřením velmi rychle.
Některá „dočasná“ opatření z minulosti navíc přetrvala dodnes – například namátkové kontroly na bavorsko-rakouských hranicích kvůli migrantské krizi z roku 2015.
