Hlavní obsah

Zastropujte benzin jako Maďaři, vyzýval Babiš na jaře. Nezvládli to, tvrdí po fiasku

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který na jaře volal po stropu na pohonné hmoty ve výši 35 korun za litr, si za svým návrhem si stojí i dnes, kdy vyšlo najevo, že tento krok v Maďarsku skončil totálním fiaskem. Opatření musela vláda Viktora Orbána zrušit, aby paliv bylo v zemi dostatek. Podle analytika by takové opatření vyšlo českou státní kasu draho.

Foto: Petr Horník, Právo

Předseda hnutí ANO a kandidát na prezidenta Andrej Babiš

Článek

Redakce Novinek nyní Babiše oslovila s tím, zda by i dnes po zkušenosti Maďarska navrhoval zastropovat ceny paliv v Česku. Někdejší premiér si stále stojí za svým, ačkoliv uznal, že Maďarsko situaci nezvládlo.

„Nezvládli distribuci pohonných hmot. Maďarsko nemá Čepro, což je unikátní distribuční systém, který máme v ČR, takže ano, mohli jsme tak pomoct lidem a firmám. Český stát inkasuje měsíčně stovky milionů Kč z vyšších odvodů DPH, takže porovnávat ČR s Maďarskem je nesmysl,“ odpověděl Babiš v SMS. Zároveň podotkl, že maďarská vláda ani nepomohla importérům, kteří tak přestali paliva do země dovážet.

Maďarsko na konci loňského roku, tedy ještě několik měsíců před vpádem Ruska na Ukrajinu, zastropovalo cenu benzinu a nafty na 480 forintech (přibližně 29 Kč) za litr. Vláda Petra Fialy (ODS) se ale k podobnému opatření neměla a jediné, co až v září zastropovala, byly ceny energií.

Maďaři zažívají šok u pump

Ekonomika

Zastropujte na 35 korunách, vyzýval Babiš

„Obrovská výhoda vlády je, že vlastní Čepro, které má produktovody a vlastní čerpací stanice. Tam může vláda zasáhnout a může zastropovat ceny pohonných hmot. Klidně může zastropovat na 35 korunách a stále Čepro bude na nule, když se odpustí DPH distributorům,“ řekl Babiš ve svém pořadu Čau lidi 7. března, tedy dva týdny po začátku války na Ukrajině, kdy ceny pohonných hmot v Česku atakovaly hranici 50 korun za litr.

Jak se však nyní na příkladu Maďarska ukázalo, strop na ceny pohonných hmot, který tam trval déle než rok, nebyl příliš rozumným řešením.

„Cenový strop by se měl používat hlavně v nouzi a dočasně, protože tržní síly se v delším než krátkém období postarají o jeho konec,“ řekl Novinkám analytik XTB Jiří Tyleček.

Podle Tylečka není Babišova premisa, že Maďarsko „jen“ nezvládlo distribuci správná.

„Fakt je, že jediná maďarská rafinerie Danube nevyráběla kvůli technickým problémům i údržbě v posledních měsících dostatek paliv. A jediným distributorem byl MOL, protože jiným distributorům se už v Maďarsku nevyplatilo kvůli stropu působit,“ připomněl.

MOL podle něj navíc funguje obdobně jako Čepro. „Maďarská vláda má v MOL sice jen čtvrtinový podíl, nicméně fakticky firma plní podobnou úlohu jako české Čepro,“ vysvětlil.

Babišův návrh by stát vyšel na 50 miliard

Analytik sice připustil, že pokud by maďarská vláda kompenzovala dalším distributorům cenový strop (Babiš u nás navrhoval nulovou DPH - pozn. red.), k problémům by nedošlo. „Nicméně o to vyšší tlak by byl na tamní státní rozpočet. To platí i pro argument o odpuštění DPH,“ upozornil.

Babiš v SMS zaslané Novinkám také sdělil, že Maďaři udělali další chybu v tom, že nezakázali cizincům čerpat za zvýhodněnou cenu. To ovšem platilo jen pro první měsíce. Právě kvůli velkému náporu řidičů z pohraničí, kteří jezdili do Maďarska tankovat plné nádrže, vláda koncem května opatření upravila. Regulovanou cenu od té doby už mohli využívat jen domácí řidiči.

Každopádně Babišem navrhovaných 35 Kč za litr benzinu a nafty by v Česku bylo podle Tylečka proveditelným opatřením, a dokonce lépe zvládnutelným než maďarských 28-29 Kč. Nároky na státní rozpočet by ale byly enormní, upozornil.

„V ČR se ročně prodá přibližně osm miliard litrů pohonných hmot. Pokud by stát musel doplácet různými formami zhruba šest až sedm korun na litr k letošnímu průměru z ceny 35 Kč na litr, tak se dostaneme na cca 50 miliard korun. Zvládl by to rozpočet? Ano. Ovšem bylo by to rozumné? Ne. Stát již kompenzuje ceny elektřiny a plynu a toto by byl další extrémní výdaj, který by si vyžádal výrazné zvýšení deficitu nebo daňových příjmů,“ uzavřel.

Deficit 295 miliard. Sněmovna schválila rozpočet na příští rok

Domácí

Reklama

Výběr článků

Načítám