Neshodne-li se Evropská unie, ceny energií zastropujeme sami, tvrdí Jurečka

„Od druhé světové války tady nikdy nic takového nebylo. Během týdne, čtrnácti dnů budeme mít řešení. Věřím, že na Evropské unii. Řešení musí přijít, prostě musí, ceny se musí zchladit. Jestli teď nedokážeme najít řešení, Evropa to neustojí. Evropská unie se rozpadne,“ varoval ministr.

Zavedení cenového stropu podporuje Rakousko, řekl v neděli kancléř Karl Nehammer.

Jurečka připustil, že vláda sama zastropuje ceny, nedohodne-li se rychle a účinně celá EU. „Zastropování cen jen na národní úrovni je možné. Ale stálo by desítky miliard korun. Ani dividenda ČEZ by nestačila,“ podotkl.

Je ale optimistou, postoj v EU se podle něj změnil. „Především zástupci německé vlády nám ještě před čtrnácti dny říkali, že to chtějí nechat na trhu. Teď se změnil i jejich postoj a připouštějí, že tržní řešení selhalo,“ vysvětlil Jurečka.

Ceny na hlavních burzách v Amsterdamu a Lipsku lámaly minulý týden nové rekordy. Plyn s dodáním v září stojí 306 eur (7540 Kč) za megawatthodinu, elektřina stojí přes 700 eur (17 240 Kč) za MWh.

Přesto Jurečka, stejně jako ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v rozhovoru pro sobotní Právo, ujistil, že nehrozí situace, kdy by se netopilo ve školách, ve zdravotnických zařízeních, že by se zastavovaly průmyslové provozy a domácnosti zůstaly bez podpory. Vicepremiér zopakoval, že vláda nechce nechat „nikoho padnout“, jinak by v ní neseděl.

Podle místopředsedy Sněmovny Karla Havlíčka (ANO) ale vláda žije mimo realitu a měla mít dávno připravené varianty. V celoevropské řešení Havlíček nevěří a vláda už měla dávno ceny zregulovat, dokud ještě nebyly čtrnáctkrát, sedmnáctkrát vyšší. Poukázal na takové kroky vlád na Slovensku či ve Francii.

„Kropí vyhořelý les“

„Sledujeme volný pád Česka. Od března se to vědělo. Vláda promáchla zastropování. Nevím, co očekáváte od zázračného celoevropského řešení, protože řada zemí na nic nečekala a už si ceny zastropovala,“ obul se Havlíček do Jurečky.

Případné zastropování cen přijde podle něj pozdě, protože elektřina na příští rok je víceméně prodaná, takže ceny zůstanou příliš vysoko. Podle Havlíčka se vláda probudila teprve na sklonku minulého týdne poté, co na alarmující situaci upozornili hejtmani a ona zjistila, že jí teče do bot. To Jurečka odmítl s tím, že kabinet věci řeší setrvale, i když mimořádnou Radu EU k energetice Česká republika jako předsedající země EU svolala až v pátek.

Havlíček ale připomněl, že ministr průmyslu Síkela ještě před týdnem prohlašoval, že zastropování cen nechce. „Snažíte se kropit takřka vyhořelý les,“ glosoval kroky vlády, která by neměla na nic čekat. „Co nastane, když dojde k zázračné evropské dohodě? Stejně to dopadne na jednotlivé země, protože každá má jiný energetický mix a zdroje,“ prohlásil Havlíček.

Jednou z možností je podle něj vyhlásit mimořádný, respektive nouzový stav. „Proč už nebyla svolána mimořádná valná hromada ČEZ, proč se neřeší minoritní akcionáři? Úsporný tarif, to je už jen ovívání mrtvé pokojské,“ kritizoval vládu Havlíček.

Premiér Petr Fiala (ODS) v pátek řekl, že se zvažuje několik variant rozdělení ČEZ, aby vláda získala klíčové elektrárny pod svou kontrolu. Řešení ale podle něj přijde nejdřív po Novém roce.

Jurečka v neděli také prohlásil, že za svůj resort je připraven pomoci i firmám. „Pokud do tří týdnů nebude opatření na evropské úrovni, případně národní řešení, které pomůže firmám, tak jsem připraven spustit kurzarbeit. Takže záložní řešení mám, ale preferuji, aby bylo lepší řešení,“ dodal.

Po kurzarbeitu, kdy by stát, stejně jako za covidu, poskytoval zaměstnavatelům náhradu mezd pro zaměstnance, jimž se zkrátí pracovní doba, volá Svaz průmyslu a obchodu. Podle Havlíčka ale kurzarbeit není řešení. „Dnes je to o tom, že firmy jsou nekonkurenceschopné, protože platí za energie více než v Evropě,“ poukázal.

Kurzarbeit zakotvuje zákon o zaměstnanosti. Podle něj by měli pracovníci dostávat za neodpracovanou dobu 80 % výdělku. Stát by poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody do 1,5 násobku průměrné mzdy. Zaměstnanci by doma mohli být jeden den až čtyři dny v týdnu. Podpora by se měla využívat třeba po přírodních pohromách, za epidemie či v různých krizích.