Do penze až v 68 letech? Koalice to ještě nevzdala

Jeho resort i koaliční strany s prodlužováním důchodového věku až na hranici 68 let nadále operují, jen na to jdou oklikou. Nově nemá jít o hranici důchodového věku stanovenou striktně zákonem. Růst by měl automaticky podle průměrného věku dožití.

Vládní koalice se podle České televize shoduje, že věk odchodu do penze se má takto prodlužovat s tím, že lidé by měli strávit v důchodu průměrně 21,5 roku. Podle propočtů resortu práce by důchodový věk měl růst s každým ročníkem v průměru o téměř dva měsíce.

ČT s odkazem na propočty Jurečkova MPSV uvedla, že při takovém nastavení a nezměněných podmínkách by odcházeli dnešní padesátníci do penze v průměru v 66 letech, nikoliv v 65 letech, jak je to nastaveno nyní.

Lidé mladší 34 let by pak podle propočtů ministerstva měli nárok na starobní penzi až v 68 letech. Tedy ve stejném věku, který někteří vládní politici připouštěli už v minulých měsících.

Loni měli podle statistiků muži naději na dožití 76,1 roku a ženy 81,9 roku. Úřady však podle všeho předpokládají, že Češi by se měli v budoucnu dožívat v průměru minimálně 86 let.

Aspoň to plyne z mechanismu zmiňovaného Jurečkou, za předpokladu, že průměrný věk odchodu do starobní penze bude kolem 65 let. V roce 2021 byl průměrný věk u přiznaných starobních důchodů včetně předčasných u mužů 63 let, u žen 61 let.

Jak by se zohledňovalo třeba to, že se ženy dožívají vyššího věku než muži, Jurečka nevysvětlil.

„Co se týká budoucí délky prodlužování věku odchodu do důchodu, s tím se musí také pojit to, abychom se shodli, že těch 21,5 roku, což je zhruba hodnota kolem roku 2030, bude doba, kdy lidé budou v průměru pobírat důchod. Aby byla určitou garancí i pro budoucnost,“ prohlásil Jurečka.

Podle demografa Tomáše Kučery je však prognóza věku dožití hodně nejistá.

„Pokud budeme předpokládat, že systém veřejného zdravotnictví se v příštích desetiletích nezhroutí nebo nebude vykazovat závažné poruchy, tak by trend posledních tří desetiletí před pandemií covidu měl být zachován. Pokud se však dostupnost zdravotní péče zhorší, můžeme se dočkat významných změn trendu vývoje naděje dožití,“ sdělil Právu Kučera.

Co se týká stárnutí populace, což představuje pro penzijní systém problém, zmírnit by to mohli v příštích desetiletích přistěhovalci.

„Imigrace leccos vyřeší, ale ne všechno. To je však na dlouhou úvahu. Nanejvýš aktuální otázkou je, zda, kdy a v jakém počtu bude do statistiky obyvatel zahrnuto oněch více než 400 tisíc ukrajinských běženců, kterým bylo poskytnuto v ČR útočiště,“ poznamenal Kučera.

Dodal, že při zahrnutí ukrajinských běženců by populace skokově omládla, a navíc by se ve statistikách zvýšil podíl žen.

Jurečka chce ale také zavést dřívější odchod do penze pro více náročných profesí. Dnes to stát bez krácení důchodu umožňuje jen horníkům z hlubinných dolů, záchranářům a podnikovým hasičům.

„Jedná se o extrémně náročná povolání. Například o horníky, slévárenské profese a podobně. Říkám to pouze jako příklad, o povoláních se vedou jednání,“ uvedl Jurečka.

Předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti Božena Jurašková je přesvědčena, že zvyšování věkové hranice nemá v některých případech smysl. „Má to být odstupňované podle náročnosti povolání,“ řekla Právu s tím, že je třeba zohlednit i psychickou zátěž.

„Sedavé zaměstnání je rovněž rizikovým faktorem pro nemoci spojené s aterosklerózou, vertebrogenními obtížemi apod. Mnohdy představuje podobnou zátěž z hlediska rizik onemocnění ve stáří jako práce například v zemědělství,“ míní. Limitovat může některé starší pracovníky také porucha paměti.

Podle geriatričky bude přibývat lidí s vážnými chorobami, kteří budou brát více a více léků. „Lze pak jistě očekávat, že se nebude ani tak zkracovat délka dožití, ale dožití ve zdraví ano,“ zdůraznila.

Důchodová reforma má být představena na začátku dubna po jednání s opozicí a sociálními partnery, sdělila Právu mluvčí MPSV Eva Davidová.