Státní příspěvek na důchodové spoření vzroste až na 340 Kč

Nyní je maximální příspěvek 230 korun při měsíční úložce aspoň 1000 korun. Vláda chce jeho zvýšením lidi motivovat k odkládání vyšších částek na penzi.

„V koalici je shoda na lineárním navyšování příspěvku, bude činit 20 procent vložené částky,“ řekl Právu zdroj obeznámený s výsledkem jednání.

„Dolní hranice úložky, od které vzniká nárok na státní příspěvek, se zvýší z 300 korun na 500 korun, horní hranice úložky, nad kterou příspěvek již dále neroste, stoupne z nynější tisícikoruny na 1700 korun,“ dodal.

Ten, kdo by si platil méně než 500 korun, tedy podle dohodnutého návrhu od ledna 2024 žádnou státní podporu nezíská. V poměru k výši úložek se příspěvky navíc procentuálně sníží. Nyní u minimálního vkladu 300 korun odpovídá státní příspěvek třiceti procentům z této částky (90 korun), u tisícikoruny to je 23 procent (230 korun). Nově při vkladu 1000 korun měsíčně do penzijního fondu by měl stát střadateli přispívat 200 korunami.

Úprava příspěvků se má od ledna týkat všech smluv penzijního spoření, tedy i těch stávajících. Zástupci koalice se ke změnám v takzvaném třetím pilíři důchodového systému zatím vyjadřují pouze obecně. „Třetí pilíř by měl lépe motivovat k tomu, aby si lidé spořili vyšší částky, než je ta minimální pro získání státní podpory,“ řekl Právu předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob.

„Hlavním cílem navržených změn je motivace účastníků k ukládání vyšších částek v tomto pilíři,“ potvrdil lidovecký poslanec Michael Kohajda.

Průměrný měsíční příspěvek účastníka penzijního připojištění stoupl loni o 14 korun na 795 korun, účastníka doplňkového penzijního spoření o 24 korun na 853 korun. Na příspěvcích na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření stát loni vyplatil 7,6 miliardy korun.

Na penzi si ke konci prosince se státním příspěvkem ve třetím pilíři spořilo bezmála 4,4 milionu lidí. V transformovaných fondech, kam už lidé deset let nemohou vstupovat, bylo koncem roku 2,78 milionu lidí, o 214 tisíc méně než o rok dřív. Doplňkové penzijní spoření (účastnické fondy) mělo 1,62 milionu klientů, meziročně o 170 tisíc víc.

Účastnické fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí při vyšším riziku možné vyšší zhodnocení.

Loni ale fondy doplňkového penzijního spoření skončily v těžkých ztrátách, akciové v průměru odepsaly přes 10 procent. Při započtení 15procentní inflace se pak vklady v účastnických fondech za rok znehodnotily nejvíc v historii.

Výsledky transformovaných fondů jsou známy vždy až začátkem května, výnosy ale bývají velmi nízké a k utlumení vlivu vysoké inflace na úspory zdaleka nestačí.

Národní rozpočtová rada upozorňuje, že výnosy českých penzijních fondů jsou v rámci zemí OECD jedny z nejnižších, zatímco poplatky za správu peněz spořených na stáří naopak patří mezi nejvyšší.

„Stávající podoba třetího pilíře je do značné míry nefunkční, neboť vysoké náklady vládního sektoru spojené s přímou i nepřímou podporou se nijak neprojevují v nárůstu počtu osob, které používají naspořené prostředky jako pravidelný dodatečný zdroj příjmů ke státnímu důchodu,“ uvedla rada.

Vláda vymýšlí, jak to změnit, aby lidé namísto jednorázových výběrů z penzijního fondu volili pravidelnou měsíční rentu. Ministerstvo financí přišlo s návrhem, aby ten, kdo si bude chtít naspořené peníze vybrat najednou, musel vrátit čtvrtinu až polovinu státního příspěvku.

„Tyto změny, které diskutujeme, by se určitě měly týkat pouze nových smluv,“ řekl k tomu Právu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Ani podle pirátky Olgy Richterové nyní třetí pilíř pořádně nefunguje. „Hodně z něj požírají poplatky finančním společnostem a lidé mají nízké výnosy. Je třeba to po vzoru západních zemí zásadně změnit,“ prohlásila.

Peníze z penzijních fondů by podle ní měly být investovány třeba do projektů nájemního bydlení či obnovitelných zdrojů energií. „Tam, kde by byla mnohem vyšší návratnost, a tedy i následná podpora v důchodu,“ dodala.

Podle šéfky poslanců opozičního hnutí ANO Aleny Schillerové nelze oddělit změny ve třetím penzijním pilíři od změn v prvním pilíři (důchodovém pojištění). „Zcela chybí aspekt případného dodatečného pilíře v podobě role zaměstnavatelů,“ uvedla.

„Odmítáme snižování podpory individuálních forem zajištění na stáří, tj. odmítáme snižovat, rušit či zpřísňovat státní podporu penzijního spoření a stavebního spoření,“ řekla Právu k chystaným vládním změnám Lucie Šafránková z SPD.

ČSSD podle svého předsedy Michala Šmardy podporuje myšlenku státem organizovaného důchodového připojištění s garancí výnosů. „Cílem třetího pilíře, tedy důchodového připojištění, má být především zajištění ve stáří. V současné době je však spíše podporovanou formou spoření,“ dodal.