Stanjura připustil zkrácení rodičovské dovolené

„Máme nejdelší rodičovskou v Evropě, a to ne o týden nebo o dva, to je určitě věc k debatě. Ale současně k tomu musíme dělat ostatní opatření. Musí být například nabídka zařízení pro malé děti,“ prohlásil ve středu před novináři Stanjura.

Nárok na rodičovský příspěvek má v současné době rodič, který celodenně pečuje o dítě až do jeho čtyř let, a to do vyčerpání celkové částky 300 tisíc Kč, u dvou a více současně narozených dětí do 450 tisíc korun.

Vláda chce soubor opatření představit v první polovině příštího roku. Zkrácení rodičovské dovolené je jedním z návrhů, které kabinetu minulý týden předložila Národní ekonomická rada vlády (NERV).

NERV přitom vládě nenavrhl jen zkrácení doby rodičovské dovolené, kdy by se rodič vracel dříve do práce, a stát by díky tomu inkasoval vyšší příjmy na výběru daní a pojištění. Současně navrhl snížení celkové částky při zkrácení o rok. Podle ekonomů by taková opatření snížila výdaje státu o pět až sedm miliard korun ročně. Stanjura se ve středu přímo nevyjádřil, zda by také snížil celkovou částku.

S krácením příjmů rodičů nesouhlasí koaliční piráti ani lidovci. Místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová ve středu Právu sdělila, že piráti naopak chtějí rodičovský příspěvek valorizovat, tedy zvýšit.

To, že práce a náklady spojené s výchovou dětí v rodině nemají znamenat propad životní úrovně lidí, ostatně zakotvuje koaliční smlouva a program, stejně jako cíl zajištění systému valorizací u rodičovského příspěvku. „V koalici na tomto máme shodu,“ poznamenala poslankyně s tím, že neví, jak je myšlena debata o krácení rodičovské dovolené, resp. příspěvku.

„Jak znám kolegy v koalici, nikdo nechce poškodit rodiny s malými dětmi. Uvidím tedy, oč přesně má jít,“ konstatovala Richterová. Pro zvýšení rodičovského příspěvku je rovněž ministr práce a šéf lidovců Marian Jurečka, Právu to potvrdil už před časem. Na dotaz Práva ke Stanjurově výroku ve středu nereagoval.

Návrh na krácení doby se naopak zamlouvá předsedkyni TOP 09 a Sněmovny Markétě Pekarové Adamové. „Až čtyřletá délka rodičovské by se mohla o rok zkrátit a v porovnání s vyspělými zeměmi by stále zůstala výrazně delší,“ řekla včera Právu. I ona podotkla, že by ale současně bylo potřeba zajistit dostatek péče o děti.

Se zkrácením rodičovské a příspěvku by nesouhlasilo opoziční ANO. „V žádném případě. Při současné inflaci, cenách plen, sunaru by to byl absolutně asociální krok,“ řekla Právu šéfka poslaneckého klubu Alena Schillerová. „Z pohledu udržitelnosti veřejných financí bychom potřebovali podle sociodemografických studií zhruba 2,1 dítěte na ženu a máme asi 1,7. To znamená, že máme méně dětí, než by ekonomika potřebovala,“ uvedla s tím, že důvodem je mimo jiné to, že se rodiče, zvláště samoživitelky, bojí, že nebudou mít dostatek peněz.

Proti krácení by byly i odbory, řekl Právu Vít Samek, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Nepředpokládá ale, že by vláda k takovému kroku nakonec přistoupila.

Stanjura ve středu oznámil, že strukturální schodek, tedy výsledek rozpočtu očištěný o vliv hospodářského cyklu, plánuje od roku 2024 srazit o jedno procento hrubého domácího produktu (HDP), tedy o zhruba 70 miliard korun.

Kabinet má přitom vycházet z 25 návrhů, které mu minulý týden předložil NERV. Podle Stanjury je třeba do budoucna změnit parametry penzijního systému či zrušit některé daňové výjimky. Zopakoval, že ale nechce zvyšovat daň z příjmů fyzických osob, jejíž snížení prosadily ODS a ANO s SPD před dvěma lety. Zvýšení této daně ekonomové doporučují nejčastěji.

Stanjura zmínil také potřebu reformy regionálního školství, která by zachovala kvalitu vzdělávacího systému, ale snížila by náklady. Naopak za slepou cestu označil debatu o školném na vysokých školách.

V případě penzijního systému se podle Stanjury Česko nemůže vyhnout debatě o zvýšení věku pro odchod do důchodu. Ministr ale zdůraznil, že je třeba, aby vláda na úpravě důchodového systému nalezla shodu alespoň s částí opozice a neopakovala se situace z doby před deseti lety, kdy výměna kabinetu znamenala zrušení připravovaných reforem.

Podle nové makroekonomické prognózy ministerstva financí skončí veřejné finance letos ve schodku 4,6 procenta HDP a příští rok se má deficit snížit na 4,3 procenta HDP. Strukturální schodek zůstane přes tři procenta HDP. Za letošek by měl tento schodek vykázat bezmála 210 miliard korun.

Míra zadlužení ČR se letos podle prognózy zvýší na 43,9 procenta HDP z loňských 42 procent. V roce 2023 by státní dluh měl vzrůst na 46,1 %.