Kalousek: Nějakou dobu bohatnout nebudeme. Zvykněme si

Pane Kalousku, jste zklamaný z vlády?

Je řada věcí, ze kterých jsem nadšený. Spoustu věcí dělá vláda způsobem, který se mi líbí a má moji podporu. Kde se netajím svým zklamáním, je rozpočtová politika. V ní bohužel vláda, která slibovala změnu, neudělala nic. Pokračuje v neudržitelné rozpočtové politice, kterou nastavila vláda Andreje Babiše (ANO). A uteklo již osmnáct měsíců, to je dlouhá doba.

Takže celkově šťastný z vlády, kterou jste svým odchodem z Poslanecké sněmovny pomohl stvořit, nejste.

Vždycky je potřeba podívat se na alternativu. Kdyby vládl Babiš, tak je to po všech stránkách horší.

Premiéry Petra Fialu (ODS) i Andreje Babiše jste ale shodně označil za populisty.

Nechci pana Fialu a pana Babiše srovnávat. Jejich osoby jsou nesrovnatelné, jednoho si vážím, druhého ne. Prosadili spolu ale změnu pravidel, která umožnila obrovský rozpočtový průšvih. Prohlasovali spolu totiž na podzim roku 2020 změnu pravidel zákona o rozpočtové odpovědnosti. To je jejich odpovědnost. A proto jsem je do toho jednoho pytle hodil, patří tam.

Oběma vládám byla a je vyčítána také špatná komunikace, drahota…

To je nesrovnatelné. Ty dvě vlády, to je jako noc a den. Nedošlo ale ke změně rozpočtové politiky. Vláda se potýká s průšvihem a zatím velmi neúspěšně.

Symbolem současné drahoty je drahý plyn, elektřina. Co s tím?

Ceny energií se nevrátí zpátky. Patnáct let zpátky jsme měli výjimečně levné ceny energií, a to se nikdy nevrátí. Na to zapomeňme, musíme si zvyknout, že takto drahé energie, jako jsou nyní, jsou standard.

A co byste tedy radil lidem, kteří na to nemají? Vidíme, že v obcích demonstrují proti nedoplatkům…

Není pravda, že na to nemají. Vláda nasadila nástroje pomoci. Kromě toho také zvýšené náklady na energie vás přinutí ušetřit někde jinde. Prostě životní komfort nemáte po přechodnou dobu takový, na který jste byli zvyklí. Demonstrace v obcích jsou spíše z překvapení, že je nikdo neupozornil.

Všichni jsme zchudli, a ještě nějakou dobu bohatnout nebudeme. Naši předci byli po staletí zvyklí, že jsou dobré časy a špatné časy. Jenom my jsme si rozmazleně zvykli, že se musíme mít každý rok lépe.

Neměla vláda upozorňovat více, že přijdou nedoplatky? A že se budeme mít hůře?

Vláda to říkala, z tohohle hlediska jí nic nevyčítám.

A proč jsou tedy překvapení?

To si musí vyřídit v obci. Za to nemůže premiér Fiala.

Nebude to ale poprava téhle vlády? Vysoké ceny?

To by byla nespravedlivá poprava. Tahle vláda nemůže za nárůst energií, vypořádala se s tím. A nemyslím, že se s tím mohla vypořádat lépe. Není tu určitě nikdo, kdo kvůli vládě nemá na energie.

Nevím, jestli by lidé souhlasili, že za to nemůže. Podle průzkumu CVVM je nejhorší od doby Petra Nečase.

V takovém případě na mém místě měl sedět sociolog, nikoli já. Samozřejmě, že s menším životním komfortem si lidé spojují vládu, která vládne. A to bez ohledu na to, jestli za to může, nebo nemůže.

Tak se vás zeptám jako politika. Jak vidíte politickou situaci v Česku do budoucna? Hnutí ANO rostou preference, koalice podle průzkumu přišla o většinu ve Sněmovně…

Do voleb jsou dva a půl roku, nedělejme závěry ze současných průzkumů.

Budou úspory 70 miliard stačit?

Záleží na tom, z jaké to počítáte základny. Kdyby platilo to, co opakuje často pan premiér, že chtějí snižovat strukturální deficit o jedno procento hrubého domácího produktu (HDP) ročně, tak je to dostatečné tempo. Během tří čtyř let bude rozpočet udržitelný.

Je ale otázka, jak to počítají. Během 18 měsíců, co je vláda u moci, dokázala zvýšit mandatorní výdaje o minimálně 80 miliard. Jestli tedy chtějí o 70 miliard snižovat strukturální deficit, tak jim nezbývá nic jiného, než aby balíček na příští rok byl alespoň 140 či 150 miliard korun.

Půjde to bez zvyšování daní fyzických osob?

Bavíme-li se o uceleném systému, tak jsem přesvědčen, že to není možné bez částečného navýšení příjmu, tedy navýšení daní. Ale nerad u toho začínám. Problémem jsou výdaje, na výdajové straně je možné snížit o více než 100 miliard, aniž by to zásadně porušilo sociální smír. Pokud to vláda dokáže, tak může předstoupit před lidi a poprosit je, aby přispěli.

My spolu tady nemusíme návrhy vymýšlet, ucelený dokument představila Národní ekonomická rada vlády (NERV). To by vedlo k uzdravení. Vláda se tím ale probírá jako v bonboniéře – tenhle bonbon mi nechutná, ten také ne. Bojím se, aby to nedopadlo parodií na konsolidaci. Může předložit alternativu, bojím se ale, že nebude stejně hodnotná.

V prostoru je již hodně návrhů. Namátkou změny DPH, konec příspěvku na stavební spoření, škrty v dotacích. Líbí se vám zatím?

Některé ano, některé ne. Nejvíce tleskám seškrtání dotací. K některým návrhům mám jasné výhrady. Uvědomme si ale, že pokud vláda představí smysluplný konsolidační balíček, tak každý z nás v něm najde něco, co se mu nebude líbit a co ho bude bolet.

Před časem jste s Mirkem Topolánkem představili desatero návrhů na ozdravení veřejných financí. Byli tam i úspory ve státních zaměstnancích. Kde byste škrtal?

Řekněme snižoval, musíte propouštět postupně. Kromě armády a učitelů – a to už nemluvím o asistentech učitelů – úplně všude. Od roku 2013 nabobtnal počet zaměstnanců o dvacet procent. To jsou obrovské peníze, obrovská armáda lidí.

Proč to podle vás vláda nedělá rychleji? Koalice Spolu slibovala snížit počty o 13 procent, zatím snížila počet úředníků o 800.

Z obav, neochoty. Zatím se obává nepopulárních kroků.

Škrtal byste celé úřady?

Celá řada úřadů i ústavů, které se označují jako výzkumné, se zrušit dají, a to i s příslušnými agendami. Jestliže stát nabobtnal, tak je poctivé říct, že nemůže dělat všechno, protože na to nemáme.

A pokud to všechno potřebujeme, tak musíme platit vyšší daně. Nemůžeme uživit půlmiliardovou armádu lidí placených ze státního rozpočtu, když máme takové daně. Zatím se tváříme tak, že na všechno máme, akorát to financujeme z dluhu.

Propouštění by přitom možná pomohlo i v soukromém sektoru…

Pracovní trh je významně přehřátý, což je také jeden z inflačních tlaků. Desetitisíce lidí popuštěných ze státních služeb se na pracovním trhu uplatní okamžitě. Nemusíme se bát nezaměstnanosti.

Chtěl byste být teď ministrem financí, pane Kalousku?

Ne. Opravdu mu to nezávidím. Je to politicky nesmírně nepříjemné. V pětičlenné koalici si umím představit jak moc.

Jakou roli by měl hrát, aby se stany domluvily?

Chce to leadership. A zatím to na mě – a snad je to jenom dojem – při diskusi o veřejných rozpočet působí spíše jako konfederace resortů a politických stran. Pan premiér to kultivovaně moderuje, ale nevidím nikde tah na bránu. Tedy tu jasnou vůli, že tento problém zlikvidujeme. Nemůže to být hádka mezi ministry, musí to být společná vůle ušetřit. A nevím, jestli ji tam vidím. A pokud tam je, tak si ji minimálně nechává vláda pro sebe.

Zatím to ve veřejném prostoru možná působí tak, že přijde jedna strana s návrhem a další čtyři dají proti návrh.

To patří k nešťastné komunikaci: pal, nepal. Asi to neumím říct srozumitelněji, než že tomu chybí leadership.

Pane Kalousku, patříte k jednám z nejviditelnějších kritiků vlády, přesto zůstáváte členem vládní TOP 09. Proč?

Je to strana, se kterou souhlasím kromě rozpočtové politiky ve všem ostatním. Kritizoval jsem styl rozpočtové politiky prováděné Andrejem Babišem velmi nahlas. Politika se nezměnila, jenom ji dělají jiní lidé. Kritizuji stále stejnou politiku. Jsem konzistentní.

„Nezměkla“ TOP 09 a nesplynula z ODS?

Není vhodné, aby bývalý předseda komentoval vedení. Každý si to dělá po svém a oni mají právo dělat to, jak dělají. Vyčítám TOP 09 to samé, co vyčítám vládě. Rozpočtová politika mě ale mrzí a u TOP 09 zvlášť. Byl to ten důvod, proč vznikla.

Je tedy prostor pro nový projekt?

Určitě by dokázala zaujmout strana, která by byla důsledně rozpočtově odpovědná a která by nechtěla řešit budoucnost České republiky na dluh. Prostor pro to je, otázka, zda jsou pro to lidi.

Vy byste pro to nebyl?

Nepřemýšlím o založení nového subjektu.

A o návratu do politiky?

To jsem nikdy nevyloučil, ale není to tak, že bych na to pospíchal a za každou cenu bych se chtěl vrátit teď nebo příští rok.

Neměla by se zrušit ministerstva pro legislativu, vědu a výzkum a pro evropské záležitost? Co ho na vládě Petra Fialy mrzí nejvíce? Jak řešit letošní problematický rozpočet? Má TOP 09 adekvátní zastoupení ve vládě? A chybí mu politika? Dozvíte se v podcastu Politalk.