Hlavní obsah

Vláda škrtla 800 úřednických míst. Oproti slibům zoufale málo

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

I když vláda škrtla – jak Novinkám potvrdil prostřednictvím svého mluvčího premiér Petr Fiala (ODS) – stovky úřednických míst, v programovém prohlášení posunula na konec roku 2023 termín analýzy činnosti jednotlivých ministerstev. Na tu je přitom navázané další případné propouštění, ke kterému se vládní strany dlouhodobě zavazují. Před propouštěním mělo Česko přes 76 tisíc státních úředníků, jak vyplývá z dat ministerstva vnitra.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Premiér Petr Fiala

Článek

„Za první rok vlády jsme byli schopni snížit počet státních úředníků o více než osm set,“ uvedl pro Novinky premiér Petr Fiala (ODS). A vyplývá to i ze statistik ministerstva vnitra, které data shromažďuje.

V praxi to znamená, jak zaznívá z úst lidí blízkých vládě, že jejich počet klesl na úroveň roku 2015, kdy byl v čele kabinetu Bohuslav Sobotka (ex ČSSD).

Konkrétně na ministerstvu zdravotnictví se rušilo například 53 míst. „Ta byla spojená zejména s projekty, které byly minulý rok ukončeny,“ sdělil Novinkám mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Platy některých státních zaměstnanců vzrostou od září o 10 procent

Ekonomika

A 17 míst se od ledna rušilo například i na ministerstvu pro místní rozvoj. „To představuje úsporu prostředků na platy ve výši 8 900 100 korun,“ informovala Veronika Hešíková z tiskového oddělení. Deset pracovních míst a 5,5 milionu korun uspořilo zase například ministerstvo životního prostředí.

Oproti stavu k 1. červenci ubylo od ledna na ministerstvu vnitra 156 tabulkových míst. „Ministerstvo má aktuálně celkem 2982 míst,“ informovala tisková mluvčí Hana Malá. V tomto případě je ale nutné dodat, že číslo je ještě o několik desítek vyšší, než bylo před válkou na Ukrajině.

Kvůli válce se odkládá analýza agend státu

Stovky míst tedy jednotlivé resorty zrušily, další případné propuštění by se pak mohlo konat po analýze agend jednotlivých ministerstev. Závěrečný termín pro ni ale vláda v rámci svého programového prohlášení posunula na konec roku 2023.

Důvodem je podle informací Novinek válka na Ukrajině, jelikož analýzu má na starosti ministerstvo vnitra, které se staralo o příchod tisíců válečných uprchlíků. „Na základě inventury všech agend státu do konce roku 2023 představíme konkrétní plány na snížení počtu úřednických míst,“ stojí tak nyní v programovém prohlášení.

Stát je jako Otesánek. Bobtnání eráru nebere konce

Domácí

„Kroky vedoucí k zeštíhlení a zefektivnění státu budou také součástí připravovaného balíčku konsolidačních opatření, který ministr financí plánuje předložit vládě během jara,“ uvedl pro Novinky premiér.

Osm set zatím zrušených míst je však ve srovnání se všemi zaměstnanci spíše drobné číslo. Ze studie Národní rozpočtové rady vyplynulo, že v roce 2021 pro stát pracovalo na plný úvazek 880 tisíc lidí, z toho 464 tisíc bylo placeno ze státního rozpočtu.

Z toho přímo státních úředníků bylo v roce 2021 přes 76 tisíc, což je zhruba 17 procent ze státních zaměstnanců a 9 procent ze všech zaměstnanců veřejného sektoru.

13 procent slibovala koalice Spolu

Škrtání bylo také jedním z předvolebních témat koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09). Ta slibovala, že sníží počet úředníků o 13 procent, což je necelých 10 tisíc úřednických míst.

Tento závazek nicméně nebyl ani v původním programovém prohlášení a ani v revidovaném, které kabinet představil minulý týden.

„Zbytečné úřední úkony zrušíme a potřebné služby zefektivníme,“ stojí v něm pouze nyní.

Vláda o zeštíhlování státní správy mlčí

Domácí

Reklama

Výběr článků

Načítám