Navštívili jsme dům roku 2022. Je střídmý a jednoduchý, oživující prvky skrývá v detailech

„Šli jsme tady ve Svinech na procházku a zrovna na Kozím plácku jsme objevili dům na prodej. To bylo místo, kde máme dnes obývák s kuchyní. Byl to jen takový malý domeček s dvorkem,“ uvádí povídání architektka a zároveň majitelka domu Barbora Weinzettlová.

Dům tehdy nakonec koupili, ale protože i přes dva roky usilovného přemýšlení nepřišli na to, jak by se tam mohlo vejít vše, co si oba s manželem představovali, přikoupili ještě vedlejší nemovitost. Spojením dvou sousedních domů pak vzniklo pohodlné rodinné bydlení.

„Při rekonstrukci nemůžete procesy uchvátat. Tím, že jsme byli sami sobě investorem a měli jsme kde bydlet, tak jsme si se vším mohli pohrát. Nepracovali jsme na tom intenzivně a nepřetržitě. Pomohl nám covid, to jsme tady strávili šest týdnů v jednom kuse,“ sdělil Novinkám architekt Jiří Weinzettl.

Rekonstrukce trvala celkem šest let včetně výroby nábytku a zařízení.

„Obnažili jsme všechen kámen a cihly. Od toho jsme se odráželi. Chtěli jsme přiznat původní materialitu a chtěli jsme ji doplnit přírodním a poctivým materiálem. Je tu hodně dubu, to je doplněné smrkem,“ vysvětlila architektka.

Volba materiálů byla prý jasná, bělený smrk, ten v prostoru převládá. Ostatní detaily a nábytek jsou pak z dubového dřeva. V interiéru jsou použity ale i modernější materiály. Konstrukce schodiště je z oceli a kuchyň z lamina.

Právě kuchyň také navazuje jednou stěnou z interiéru do exteriéru, kde zakrývá venkovní zázemí. Podobný způsob zvolili manželé také v případě komůrek a toalety, jejichž smrková zeď též pokračuje do venkovního prostoru verandy.

„Úložné prostory hodně pokrýváme komůrkami, které jsou rozprostřené po celém domě, a zároveň tu máme pěkné solitéry, jako jsou židle nebo křesla,“ řekla Barbora Weinzettlová.

Dnes tu žijí ještě se dvěma dcerkami. „Je tu jeden obytný prostor, v přízemí máme ještě ložnici a nahoře jsou dva dětské pokoje. Ty jsou docela malé, protože v sedlové střeše je úzká dispozice,“ dodala.

V prvním patře ale vznikl otevřený prostor, který slouží právě dětem. „To je taková herna pro děti, my tam zároveň v tuhle chvíli máme i pracovnu,“ doplňuje architektka. Na místnost navazuje dětská koupelna v kombinaci dřeva a růžových obkladů.

Hlavní místností domu je prosvětlený obývací pokoj s kuchyní a klenutým stropem. Rodina tam tráví nejvíce času a tomu je i místnost uzpůsobená. Dalším důležitým prvkem je malá nika s průhledem do dvorku, kde tráví nejvíce času děti.

Přes zahradu se obyvatelé dostanou do technického zázemí. „Objekty prošly spíše takovou menší rekonstrukcí, protože jsme od nich nevyžadovali dokonalou tepelnou pohodu,“ vysvětlila majitelka domu. Vznikla tam pracovní díla a dvě parkovací místa.

Účast v soutěžní přehlídce Česká cena za architekturu, jíž pořádá Česká komora architektů, manželé z architektonického studia Ateliér 111 Architekti neplánovali.

„Teprve až ke konci, když jsme z toho měli radost a měli jsme pocit, že to nedopadlo špatně, tak jako jiné stavby jsme Kozinu přihlásili,“ vysvětlil Jiří Weinzettl.