Hlavní obsah
Nastavit si hranice mezi jednotlivými složkami života může být v této situaci opravdovým oříškem. Je snadné podlehnout únavě z kolotoče, který postrádá rozdělení a řád. Foto: Profimedia.cz

Jak sladit život a práci z domova

Práce, rodina, čas pro sebe. Tyto tři složky našeho života jsou pro každého extrémně důležité, ovšem harmonicky sladit jejich poměr tak, aby nás tento kolotoč naplňoval, nikoli ubíjel, bývá často problém. V době pandemie je situace ještě horší – při práci z domova se všechno tak nějak zamotalo dohromady. A trvá to už dlouho. Jak znovu nastolit rovnováhu?

Nastavit si hranice mezi jednotlivými složkami života může být v této situaci opravdovým oříškem. Je snadné podlehnout únavě z kolotoče, který postrádá rozdělení a řád. Foto: Profimedia.cz
Jak sladit život a práci z domova

Některým z nás pomíchaný denní režim vyhovuje. Spousta lidí s volnou pracovní dobou je zvyklá organizovat si čas velmi flexibilně – střídají chvíle práce s odpočinkem či jinými aktivitami i přes den a k pracovním povinnostem se pak vrátí klidně večer nebo v noci. Jsou tak nastavení, tento smíšený režim si vybrali dobrovolně.

Ovšem lidé, kteří preferují pevnou pracovní dobu od do, mohou mít během home officu potíže. Podmínky se v průběhu pandemie často mění, podle situace jsou chvíli doma, chvíli v práci, stejně tak děti střídají v rozmezí pár měsíců výuku online se školní docházkou, odpočinek při oblíbených činnostech a koníčcích opatření proti koronaviru také velmi komplikují.

Odborníci varují, že v takové situaci hrozí mnoha lidem syndrom vyhoření. Často je pro ně obtížné adaptovat se. Už proto, že nastavit si hranice mezi jednotlivými složkami života může být v této situaci opravdovým oříškem. Je snadné podlehnout únavě z kolotoče, který postrádá rozdělení a řád.


Co všechno je práce?

Otázku, jak nastolit vyrovnaný vztah mezi prací a volným časem (work-life balance), řeší koučové a terapeuti se svými klienty i za normálních okolností. Podle profesora psychologie Jeffreyho Pickensona je především třeba, abychom se zamysleli nad tím, co všechno je v našich životech práce. Jeho výčet mnohé zřejmě překvapí:

„Je to samozřejmě vydělávání peněz, ale také péče o blízké lidi a jiné činnosti, jež jsou pro náš život základní, esenciální.“

Kromě fyzických činností k nim například patří i emoční podpora a zajišťování emočních potřeb blízkých lidí.

Naopak za volný čas bychom měli považovat aktivity, které nám takzvaně nabíjejí baterky, ať už je děláme jen my sami, nebo s blízkými. „Samozřejmě sladit osobní život s tím, co dělat prostě musíte, není snadné, ale cílem je najít ‚život‘ za mantinely zaměstnání, domácích prací a poskytování péče,“ upozorňuje profesor.

Pro mnoho lidí je snazší jasně si tyto mantinely vymezovat, pokud chodí do kanceláře s přesně danou pracovní dobou, např. od devíti do pěti. Koronavirus ale vše změnil a průzkumy hovoří jasně – zaměstnanci, kteří se ocitli v minulém roce na home officu, tráví prací více času než v době před pandemií.

Stálé připojeni, stále k dispozici

Z výsledků nedávného výzkumu společnosti OnePoll vyplývá, že téměř polovina zaměstnanců ve věkové skupině do dvaatřiceti let má pocit, že musí být neustále k dispozici, v podstatě neustále připojeni k pracovním e-mailům, chatům a k telefonu. Právě to je jednou z příčin, proč často zažívají nezvladatelný stres z vyčerpání. Za tento stav nemůže pouze pandemická situace, být pánem vlastního času není tak snadné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Ani za normálních okolností.

Jinou zajímavou studii prováděla Montrealská univerzita. Ukázalo se, že práce z domova byla v západním světě poměrně běžnou věcí už před pandemií. V Evropě je to 30 procent, v USA pak 20. V Kanadě, odkud studie pochází, pracuje z domova 28 procent pracovníků.

Výzkum ovšem ukázal, že nestandardní pracovní doba má negativní důsledky na mnoho oblastí života. Neprospívá příliš stabilitě a kvalitě manželství, zvětšuje konflikt mezi rodinou a prací, komplikuje využívání školek/škol, strádat může i vývoj dítěte či fungování rodiny a rodičovství. Alarmující je, že taková práce zvyšuje i riziko srdečního onemocnění, zesiluje symptomy deprese a často vede k už zmíněnému vyhoření.

Jde především o to, že pokud lidé pracují bez přesně určené pracovní doby, případně dlouhodobě za podobně výjimečných okolností jako doma v době pandemie, mají větší obavy, že o tuto práci a zdroj příjmů přijdou. „Stres pramení také z toho, že máte pocit, že musíte být pořád k dispozici,“ potvrzuje psycholožka Susan Whitbourneová.

Nebuďme na sebe tak tvrdí

Rovnováhu a harmonii mezi prací a odpočinkem ovšem vytvoříme jen tehdy, pokud sami sobě dopřejeme více porozumění, jak ostatně zdůrazňuje i klinická psycholožka Angela Quinnová.

Prostě na sebe nebuďte tak tvrdí a nevyčítejte si, že jste se ještě nepřizpůsobili, nezvykli si, že jste vyčerpaní a zpomaluje a frustruje vás každá změna. Jak na to?

  • Přecházejte z jedné role do druhé. V době, kdy chodíte fyzicky do práce, máte svoji přirozenou rutinu. Do práce se odeberte až poté, co se vhodně oblečete, nasnídáte a dáte si kávu. Na konci pracovní doby si naposledy zkontrolujete e-maily, rozloučíte se s kolegy a přichystáte se na odchod. A víte, že je pro dnešek konec. Doma tohle často neděláme a tím si stíráme jasné hranice toho, kdy práce začíná a končí. Samozřejmě není nutné otrocky opakovat všechno. Stačí si jasně určit, kdy je začátek a kdy konec. Pak teprve můžete jasně cítit, že například teď máte volno.
  • Mluvte o svých potřebách. Žádný zaměstnanec není robot. V práci nadřízený i kolegové vidí, že máte špatný den nebo že zápasíte s úkolem, který vám nejde tak od ruky jako jiné. Jste-li všichni doma u svých počítačů, kolegové to bez vašeho přispění nezjistí. Vaše rodina se zase nedozví, že jste ve stresové situaci a řešíte něco skutečně důležitého, pokud je na to neupozorníte. A to nejlépe předem.
  • Zaveďte si rutinu. Ta pomáhá k lepšímu pocitu kontroly nad životem. Pokud jsou podmínky naší práce významně změněny, často tápeme a nevíme ani, kde začít. Udělat si nový rozvrh je žádoucí, stejně jako v něm počítat s určitou flexibilitou. Udržet si pravidelnost v životě před pandemií a během ní jsou dvě různé věci. Nastolte tedy nový pořádek.
  • Nezapomeňte na pravidelné pauzy. V práci si jdete uvařit kávu nebo čaj a vypijete si je s kolegy v kuchyňce. Nebo zajdete na pracovní oběd. Při práci doma jsou takové „prostoje“ (jež ovšem pomáhají psychice i pracovnímu výkonu) či odběhy mnohem těžší. A to hlavně proto, že mnoho zaměstnanců chce zaměstnavateli ukázat dobrou pracovní morálku a výkon. Nicméně i přestávky by pro vás měly být povinné.

 

Buďte zodpovědní hlavně sobě

Podle kouče Libora Friedela může dobré nastavení našeho života vycházet z určitého typu vnitřního nastavení. „Čím odpovědnější je klient (jednotlivec) vůči sobě samému, tím ‚jednodušší‘ je proces koučování pro kouče a ‚snadnější‘ pro koučovaného. Práce sama se sebou, o níž při koučování běží, je jim pravděpodobně přirozenější,“ uvádí Friedel s tím, že takoví lidé jsou schopni se vrátit k sobě, ať už zrovna hrají jakoukoli životní roli.

Jedna věc je nastavit si vnější řád, druhá vnitřní. „Lidé, kteří mají vyvinuto vnitřní těžiště kontroly, lépe chápou svou odpovědnost a zodpovědnost za sebe, svůj život, své rozhodování a jeho důsledky. Cítí se být osobními lídry, vedou svůj život. Vědí, že mají vše ve své moci. Rozhodují se svobodně,“ vysvětluje kouč s tím, že se rozhodují pro život, práci, jež je baví, pro priority, které jsou v souladu s jejich niternými hodnotami. „Sami přirozeně udržují ‚balanc‘.“

Podle kouče to neznamená, že takoví lidé mají odpovědi na všechno. „Domnívám se však, že si umějí poradit,“ uzavírá s tím, že pokud tak žijeme, nepotřebujeme se už tolik obracet k vnějšímu konceptu work-life balance.

Naplánujte si odpočinek při home-officu

Jaké druhy energie musíme během každodenního kolotoče obnovovat? Podle doktorky psychologie Marcie Raynoldsové bychom se měli zaměřit na tyto oblasti:
Mentální odpočinek. Když už máme potíže soustředit se, chce to vypnout aspoň na pět deset minut. Prostě přestat přemýšlet nad tím, co jste doteď dělali a k čemu se budete muset po pauze vrátit.
Emoční odpočinek. Pokud za sebou máte den, kdy jste museli své emoce potlačovat, najděte si čas na lidi, se kterými se cítíte dobře.
Sociální odpočinek. I když jsou kontakty omezené, i online komunikace a rodina vás mohou vyčerpat. Odpojte se ve všech směrech.
Odpočinek pro smysly. Vypnutá obrazovka i chvíle v tichu nás někdy mohou velmi osvěžit.
Kreativní odpočinek. Můžete něco sami vytvářet nebo se těšit nejrůznějšími druhy umění.
Fyzický odpočinek. Potřebujete ho, i když jste celý den zavření doma a sedíte na židli. Hluboké dýchání a protahování osvěží, rychlá procházka, byť krátká, vyčistí hlavu a nakopne krevní oběh.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků