Článek
„V posledních dvou týdnech jsme zaznamenali nárůst počtu kolapsových stavů, přičemž byly pravděpodobně zapříčiněny horkým počasím,“ potvrzuje záchranář a zástupce mluvčí pražské Zdravotnické záchranné služby Karel Kirs. Sám měl ve středu službu a jezdil na pomoc pacientům.
Vyšší počty podobných případů zaznamenali třeba i ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze-Krči, nárůst byl dle nich „významný“.
„Ano, v souvislosti s tímto extrémně horkým počasím narůstá počet pacientů, kteří přijíždějí s dehydratací nebo tzv. dekompenzací třeba jiné chronické diagnózy, se kterou se léčí,“ říká lékař III. interní kliniky Jiří Vejmelka.
Záchranáři vyjíždějí k více případům spojeným s horkým počasím.
Řadu situací jsou lékaři schopní zvládnout ambulantně a pacientům podávají rehydratační infuzi, některé si však v nemocnici nechávají déle. „Zejména pokud má ten pacient závažnější klinický stav a léčí se, tak je mnohdy nutná kratší hospitalizace,“ uvádí lékař.
Na extrémy si začněme zvykat
Tropické teploty jsou s námi už celý týden. „Středa byla ten den, kdy jsme čekali nejvyšší teploty, už v odpoledních hodinách byly hodnoty kolem 35 až 36 °C. Postupně od čtvrtka by se ale mělo začít ochlazovat,“ informuje meteorolog Novinek Miroslav Hakl.
Bio zátěž byla ve středu na nejvyšším stupni, tedy na čísle 3. „Tzn. že by staří a nemocní neměli v těch nejvyšších odpoledních hodinách chodit ven, ale ani ostatní by neměli dělat příliš mnoho fyzické aktivity a být dlouho na slunci,“ podotýká.
Na podobné tropické vlny by si podle něj lidé v Česku měli začít zvykat. „Takovéto extrémní vlny veder budeme pravděpodobně zažívat čím dál častěji, už v posledních letech byly mnohem častější než v minulosti,“ upozorňuje.
Lidé se ochlazují, kde se dá, třeba ve Vltavě.
„Je to obrovský nápor na kardiovaskulární systém, hrozí přehřátí a selhání termoregulačního systému. A pokud bychom pobývali delší dobu na přímém slunci, tak hrozí také úžeh, tedy přehřátí našeho centrálního nervového systému,“ popisuje doktor Vejmelka, jak na organismus vedro působí.
A co udělat, když se vám na slunci udělá nevolno a zamotá se vám hlava? „Nejlepší první pomocí je ideálně jít do nějaké klimatizované místnosti, případně se fyzikálně ochladit, dát si studený, mokrý hadr na zátylek a na čelo,“ říká záchranář Kirs.
Důležité je také doplnit tekutiny, které člověku mohly chybět. „Běžně doporučujeme přísun tekutin 2 až 3 litry denně, pokud se jedná o toto extrémní počasí, tak množství tekutin ještě navyšujeme,“ doporučuje Vejmelka.
I zdravý člověk, který nemá žádnou fyzickou aktivitu, může během horkého dne vypotit a vydýchat více než jeden litr tekutin.
Vhodný je v těchto dnech také vzdušný a světlý oděv a pokrývka hlavy. Přizpůsobit bychom měli naše stravování, vyhnout se těžkým jídlům a preferovat lehkou stravu, jíst hodně zeleniny a ovoce, jogurty či polévky. Je rovněž vhodné omezit alkohol a slazené nápoje.
Lékaři doporučují nepřeceňovat v extrémním počasí svůj stav a nechodit v největším vedru ven, pokud to není nutné.
Horké počasí ohrožuje především starší lidi a malé děti. „U seniorů se vlivem vysokého věku vytrácejí pocity žízně, ve většině případů přichází skrytá. A děti ještě nedisponují dostatečně vyvinutým termoregulačním systémem. Apeluji tak na rodiče, aby je chránili před přímým slunečním svitem a zajistili dostatečnou hydrataci,“ doplňuje Kirs.
„Je to úmorné“
Pražané oslovení ve středu Novinkami se ve většině shodli, že jim vedra neprospívají, někteří je však zvládají bez problémů.
„Současná vedra zvládáme velmi špatně, snažíme se být ve stínu, od 12 do 16 hodin jsme doma, kde to ještě jde, teď už jsme venku, je 17 hodin a je to venku pořád strašné,“ řekla nám maminka Anna na procházce ve vinohradském parku.
Koupaliště jsou plná lidí.
„Je to úmorné, jak pro zdravé, tak pro nemocné. Je to hrozné, katastrofální, hledáme stín, vodu, chládek, zmrzlinu,“ nechala se zase slyšet paní Vlasta.
Město by podle ní mělo občanům zajistit více veřejných míst, kde by se mohli ochladit, jako jsou například rozprašovače chladivé mlhy.
„Zvládám to dobře, nedělám si s tím starosti, když je vedro, čekám, než přejde. Chodím ve stínu, v práci máme takovou sklepní klimatizaci, tam je chladno, a když vylezu, tak jsem v pohodě,“ uvedla naopak paní Hana, kterou tropy neobtěžují.
