Hlavní obsah
MiG-29 na základně v Libyi Foto: Americké ministerstvo obrany

Rusko vyslalo do Libye bojová letadla, Pentagon zveřejnil jejich satelitní snímky

Americké ministerstvo obrany obvinilo v úterý Moskvu, že v Libyi rozmístilo svá bojová letadla, jež mají podporovat ruské žoldnéře bojující na straně vzbouřenecké Libyjské národní armády polního Maršála Chalífy Haftara. Zveřejnilo i satelitní záběry letadel. Informace se objevila poté ve zprávě, že se žoldnéři z Vagnerovy armády stáhli od Tripolisu.

MiG-29 na základně v Libyi Foto: Americké ministerstvo obrany
Rusko vyslalo do Libye bojová letadla, Pentagon zveřejnil jejich satelitní snímky

Podle amerického velitelství pro Afriku AFRICOM přeletělo z Ruska do Libye přes Sýrii nejméně šest stíhacích MiGů-29, dva bombardéry Suchoj Su-24 a i dva víceúčelové stroje Suchoj Su-35. „Nemám přesná čísla, ale jde o asi 14 bojových letadel Su-24 a MiG-29. V tuto chvíli je to veškerá informace, kterou vám mohu říci,“ sdělil poté mluvčí Pentagonu Jonathan Hoffman s tím, že stroje byly do Libye přesunuty minulý týden.

Pentagon zveřejnil záběr jednoho MiGu-29 v Libyi a také změny na stojánkách v Sýrii, kde je vidět, že odletěly čtyři MiGy-29 a dva Suchoje.

V Sýrii byly stroje přemalovány a už neměly ruské výsostné znaky. Podle Pentagonu měly poskytovat přímou palebnou podporu Vagnerově skupině a bombardovat frontu v místě jejího působení, uvedla televize FoxNews. Podle listu The New York Times ale není jasné, zda podnikly vůbec nějakou akci.

„Rusko se očividně snaží změnit poměr sil v Libyi ve svůj prospěch. Podobně se snaží, jako jsem toho byl svědkem v Sýrii, rozšířit svůj vojenský vliv v Africe využitím vládou podporovaných žoldnéřských skupin, jako je ta Vagnerova,” citovala AFP velitele AFRICOM generála Stephena Townsenda. AFRICOM také zveřejnil záběry ruských strojů v Libyi a satelitní snímek letiště Al-Džufra se strojem MiG-29. Letouny mají údajně pilotovat příslušníci Vagnerovy skupiny.

MiGy-29 a Suchoje Su-35, které odletěly ze Sýrie do Libye.

Foto: Americké ministerstvo obrany

Ministerstvo také zveřejnilo letové záběry několika ruských MiGů-29 a Su-24 nad Libyí, na nichž byly vidět ruské insignie. Mohlo jít o letadla, která letěla ze Sýrie k Libyi a vrátila se.

Moskva mlčí

Townsend zdůraznil i změnu ruského přístupu. „Dlouho Rusko popíralo plnou šíři svého zapojení do probíhajícího libyjského konfliktu. Nyní již nepopírá nic. Sledovali jsme let ruských stíhaček čtvrté generace do Libye,” uvedl.

Zdůraznil, že Haftarova armáda a ani žádná soukromá vojenská společnost nedokáže tyto stíhačky provozovat bez státní podpory, bez „podpory, kterou dostávají od Ruska”. Krátké nasazení strojů MiG-29 by však možné bylo i bez této podpory, jak ukázala v devadesátých letech válka mezi Etiopií a Eritreou.

Rusko o americké zprávě informovalo, ale ruské ministerstvo obrany uvedlo, že „by ji teď nekomentovalo“. Předseda sněmovního výboru Andrej Krasov ji však popřel jako falešnou. Agentura TASS jen připomněla slova ruského ministra zahranicí Sergeje Lavrova k obviněním, že Rusko vysílá své vojáky do Libye, že jde o kachnu a pouhé pověsti.

Porušované embargo zvrátilo rovnováhu

Do Libye se podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN nesmí dodávat zbraně a není povoleno vojensky podporovat ani jednu ze stran v libyjské občanské válce. Turecko však od loňska masivně podporuje milice stojící za mezinárodně uznávanou vládou národní jednoty premiéra Faíze Sarrádže. Dodalo mu desítky automobilů Kirpi odolných minám a bezpilotních útočných letadel Bayraktar TB2, které mohou nosit podvěšenou výzbroj. Do Libye také přepravilo 2000 syrských bojovníků se samozvané Syrské národní armády, která s podporou Ankary ovládá rozsáhlé oblasti na severu Sýrie u tureckých hranic.

V posledních týdnech dosáhly milice podporující mezinárodně uznávanou vládu několika úspěchů. V dubnu zahájily ofenzívu a před deseti dny ovládly oblasti u hranic s Tuniskem a dobyly leteckou základnu al-Watija, kterou Haftar kontroloval šest let a používal ji při náletech na Tripolis. Spolu s ní získaly i dvě jižněji položená města u hranice Badir a Tidži. Mluvčí Haftarovy LNA Ahmad Masmari ale uvedl, že základna se už nevyužívala a zbraně z ní byly odvezeny, přičemž před útokem byly staženi i vojáci. Milice pak dál pronásledovaly stahující se LNA a Haftar oznámil, že se stahuje od Tripolisu. Za rok bojů se mu ho nepodařilo dobýt.

V pondělí pak přistál na letišti v Bani Valídu letoun Antonov An-32, jenž odvážel příslušníky Vagnerovy armády, kteří se stáhli od Tripolisu. „Vojenský transportní letoun Antonov přistál v Bani Valídu, aby pokračoval v evakuaci Vagnerových žoldnéřů, kteří utekli z jihu Tripolisu.“ uvedla jedna z milicí podporujících Sarrádžovu vládu.

Podle starosty Bani Valídu v úterý opustilo město ve velké koloně 90 procent žoldnéřů z tzv. Vagnerovy armády, což je ruská soukromá bezpečnostní organizace vedená podplukovníkem speciálních sil Dmitrijem Utkinem a zřejmě placená blízkým spolupracovníkem ruského prezidenta Jevgenijem Prigožinem. Její příslušníci se zapojili do bojů na východě Ukrajiny i v Sýrii a ve Středoafrické republice.

Tzv. Vagnerova armáda je obdobou amerických soukromých bezpečnostních skupin Blackwater (později Xe, nyní Academi), Titan (nyní L-3), DynCorp a dalších nasazených v Iráku a v Somálsku. Důvodem byly jak nižší náklady, tak fakt, že smrt jejich členů nevyvolala u veřejnosti takový ohlas. Jejich nasazení je navíc snazší a nemusí se tak složitě schvalovat.

Turecký ministr obrany Hulusi Akar tento týden uvedl, že se „rovnováha v Libyi výrazně změnila“.

Několik let trvající jednání mezi Haftarem a Sarrádžem nepřineslo výsledky. Haftar odmítl vstoupit do vlády národní jednoty, protože nedostal místo velitele armády.

Nejasné ruské záměry

Zatím není jasné, co Rusko v Libyi plánuje, zda chce opakovat syrský scénář. Podle jednoho západního diplomata v Libyi, kterého citoval list The New York Times, jde o pokus Kremlu zatlačit na Turecko, aby zpomalilo svůj postup proti Haftarovi. Označil to za „pistoli položenou na stůl“.

Hrozba by měla umožnit bezpečné stažení ruských žoldnéřů. Dění na frontě tomu nasvědčuje, ruští žoldnéři se mohli stáhnout, aniž by na ně útočily turecké drony, uvedl list The New York Times. Dodal ale, že Rusko i Turecko mají v zemi své ekonomické zájmy, že jde o boj o strategické zdroje, zejména o ropu, které Turecku chybí, ale také o geostrategické soupeření v oblasti, kam se Rusko pokouší vrátit.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků