Trump v očekávaném projevu oznámí, že válka s Íránem končí, píše Politico

Dnešní on-line zpravodajství končí. Další události týkající se války na Blízkém východě sledujte ve čtvrtek.

Prezident Donald Trump ve středečním večerním projevu z Oválné pracovny v hlavním vysílacím čase oznámí, že se válka v Íránu blíží ke konci — na pozadí prudce rostoucích cen ropy a jeho stále horších výsledků v průzkumech veřejného mínění, uvádí web Politico.

Prezident tento vzkaz naznačoval už během posledních 24 hodin v rozhovorech, na sociálních sítích i ve veřejných vystoupeních a připravoval si tak půdu pro projev. Očekává se, že oznámí, že všechny vojenské cíle byly splněny, uvedl Politico s odkazem na šest osob obeznámených s přípravami projevu.

Trump se zároveň chystá ostře obvinit spojence v NATO z největší dosud nevyřešené otázky konfliktu - zablokování lodní dopravy v Hormuzském průlivu.

Steve Bannon, Trumpův bývalý hlavní stratég Bílého domu, řekl, že prezident v podstatě vyhlásí vítězství a předloží, čeho dosáhl v  Íránu.

Americké akcie dnes opět posílily díky nadějím, že Spojené státy v brzké době ukončí válku s Íránem. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie 30 předních amerických podniků, si připsal 0,48 procenta a uzavřel na 46.565,74 bodu. Širší index S&P 500 vzrostl o 0,72 procenta na 6575,32 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se zvýšil o 1,16 procenta na 21.840,95 bodu.

Na devizovém trhu dnes americký dolar kvůli nadějím na dohodu o příměří na Blízkém východě opět oslaboval. Euro si vůči dolaru kolem 22:00 SEČ připisovalo zhruba 0,3 procenta a pohybovalo se v blízkosti 1,1585 USD. V úterý jednotná evropská měna posílila o zhruba 0,8 procenta, napsala agentura Reuters.

Írán nebyl hrozbou v minulosti a není jí ani nyní, uvádí íránský prezident Masúd Pezeškján ve vzkazu americkému lidu. Ten íránská média zveřejnila ve středu večer. V textu, o kterém informují mezinárodní média, se Pezeškján nijak nevyjadřuje k výroku amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Írán požádal USA o příměří.

Dosud jsme neviděli žádné důkazy, že by Hormuzský průliv byl skutečně zaminovaný, řekl ve středu velitel francouzského námořnictva admirál Nicolas Vaujour. „Očividně je to problém, na kterém pracujeme, pokud se zaminování potvrdí, což se do dneška nestalo,“ prohlásil konkrétně Vaujour.

Blokáda Hormuzského průlivu zvýšila celosvětové ceny ropy. Vaujour proto vyzval Čínu, aby na své íránské spojence zatlačila, aby se námořní doprava v průlivu obnovila.

Americký prezident Donald Trump v očekávaném večerním projevu poskytne „operativní aktualizaci“ průběhu operace Epic Fury, uvedl podle Times of Israel nejmenovaný představitel Bílého domu.

„Zdůrazní úspěch armády Spojených států při dosahování všech svých cílů stanovených před operací,“ pokračoval úředník s tím, že cíle jsou: zničení smrtících íránských balistických raket a výrobních zařízení, zničení íránského námořnictva, zadržení teroristických zástupců Íránu, aby již nemohli destabilizovat region, a zaručit, že Írán nikdy nezíská jadernou zbraň.

Trump v úterý prohlásil, že jeho jediným cílem pro válku bylo zabránit Íránu v získání jaderné zbraně. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že cíle zahrnují také zničení íránského letectva.

Představitel Bílého domu tvrdí, že Trump dnes pravděpodobně zopakuje, že válka bude trvat další dva až tři týdny.

Americké ministerstvo zahraničí nabízí za informace o útocích na diplomatická zařízení v Iráku odměnu ve výši 3 milionů dolarů (63,4 milionu korun). Konkrétně tam již opakovaně čelila útokům americká ambasáda, Centrum diplomatické podpory v Bagdádu, a americký konzulát v Arbílu v poloautonomním Kurdistánu. Předpokládá se, že za těmito incidenty stojí místní na Írán napojené milice.

Počet mrtvých v Libanonu od začátku války překročil 1300 lidí, oznámilo ve středu libanonské ministerstvo zdravotnictví. To dále eviduje 3935 zraněných.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí označil výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že Írán žádá o příměří, za nepravdivý a nepodložený. Píší to agentury s odkazem na prohlášení, které odvysílala íránská televize.

Íránské vedení požádalo Spojené státy o příměří, uvedl na své sociální síti americký prezident Donald Trump. Podmínil jednání otevřením pro ropu klíčového Hormuzského průlivu.

Trump v příspěvku uvedl, že íránský vůdce je „mnohem méně radikalizovaný a mnohem inteligentnější“ než jeho předchůdci.

Není jasné, zda Trump mluví o íránském prezidentovi Masúd Pezeškjánovi, který je ve své funkci od července 2024, nebo o íránském nejvyšším vůdci Modžtábovi Chameneím, který minulý měsíc nahradil svého otce.

Británie uspořádá ještě tento týden schůzku zhruba 30 zemí, které jsou připraveny podniknout diplomatické a politické kroky k obnovení plavby v Hormuzském průlivu a zajištění její bezpečnosti. Podle tiskových agentur to ve středu novinářům řekl britský premiér Keir Starmer. Kvůli globální nestabilitě vyvolané válkou na Blízkém východě je v britském národním zájmu užší partnerství s evropskými spojenci v oblasti bezpečnosti a ekonomiky, uvedl také britský ministerský předseda. NATO přitom označil za nejúčinnější vojenskou alianci světa.

Hádždž Júsuf Ismá'íl Hášim, velitel Jižní fronty Hizballáhu, odpovědný za vojenskou činnost teroristické skupiny v jižním Libanonu, zemřel při izraelském útoku, uvedla izraelská armáda.

„Po mnoho let, a zejména v poslední době, vedl tisíce teroristických útoků proti izraelským civilistům a vojákům IDF,“ uvádí izraelská armáda a dodává, že „jeho odstranění představuje významnou ránu pro schopnost Hizballáhu provádět teroristické operace proti izraelským civilistům a řídit boje proti izraelské armádě v jižním Libanonu“.

„Vojenská rada“ složená z vysokých důstojníků íránských revolučních gard měla převzít faktickou kontrolu nad zemí, píše deník The Times of Israel. Rada vetovala všechny návrhy prezidenta Masúda Pezeškjána, kterého zároveň odřízla od Modžtáby Chameneího, nejvyššího duchovního vůdce země. Ten se na veřejnosti neobjevuje, pouze jsou čtena ve státní televizi jeho prohlášení. Podle nepotvrzených informací má být po jednom z leteckých úderů těžce zraněn.

Vojenská rada udělala kolem Modžtaby Chameneího „bezpečnostní kordon“ a zabránila jakémukoliv kontaktu mezi ním a Pezeškjánem, přestože prezident opakovaně žádal o schůzky, uvádí disidentský web Iran International.

Rada také zabránila tomu, aby se k Chameneímu dostávaly zprávy o situaci v Íránu a fakticky převzala kontrolu nad rozhodovacím aparátem země, uvádí médium.

Katar se ve středu stal cílem tří íránských střel s plochou dráhou letu. Dvě z nich se podařilo tamější protivzdušné obraně zachytit, třetí zasáhla tanker. Plavidlo, které se nachází 31 kilometrů severně od katarského průmyslového centra Ras Laffan je poškozen, ale není hlášen žádný dopad na životní prostředí.

Spojené státy by měly stáhnout své vojáky z Evropy, pokud jim tyto země nepovolí používat tamní základny. Prohlásil to americký ministr zahraničí Marco Rubio poté, co některé evropské země odmítly poskytnout podporu při americko-izraelských operacích proti Íránu. V Evropě je v současnosti rozmístěno okolo 85 tisíc amerických vojáků.