Článek
Na Ústavní soud se obrátila skupina sedmnácti senátorů, za něž jednali Václav Láska (SEN 21) a Adéla Sucharda Šípová (dříve Piráti). Podle nich vyvstává otázka, zda smlouva nezvýhodňuje katolíky oproti členům jiných církví. Dále jde o právo na účinné vyšetřování, a to kvůli zpovědnímu tajemství, nebo o právo na svobodu vědeckého bádání kvůli přístupu k církevním archivům.
Podle Ústavního soudu jsou problematickými body smlouvy s Vatikánem právě zpovědní tajemství a přístup k církevním archivům. Ve zbytku je smlouva v pořádku.
Plénum se soudcem zpravodajem Zdeňkem Kühnem došlo k závěru, že v části, níž smlouva zvýhodňuje katolickou církev v oblasti zakotvení zpovědního tajemství, je v rozporu s neutralitou státu a zákazem diskriminace. V části věnované zpřístupnění kulturního dědictví je také v rozporu právem přístupu ke kulturnímu bohatství a se svobodou vědeckého bádání.
Exkluzivní zpovědní tajemství neobstálo
Podle soudců je problematická část týkající se zpovědního tajemství už proto, že rozsah tajemství popisuje jinak církev a jinak stát. Hlavně jde ale o to, že jiné církve v tuzemsku nic takového nemají.
„Článek smlouvy je neústavní nikoli proto, že rozšiřuje zpovědní tajemství nad rámec zákona, ale proto, že tak činí nerovně, jen ve vztahu ke katolické církvi. Na jiné církve by totiž i po ratifikaci a vyhlášení smlouvy plně dopadala dosavadní česká právní úprava. Již to je zjevným porušením neutrality státu a principu rovného zacházení s různými církvemi, aniž by k tomu existoval rozumný důvod,“ konstatoval Kühn.
Zpovědní tajemství je zakotveno v několika zákonech a chrání možnost duchovního neoznámit již uskutečněný trestný čin, o němž se dozví při zpovědi. Naopak nedopadá na situaci, kdy by se dozvěděl o plánovaném činu. Smlouva by však zakotvila zpovědní tajemství bez jakýchkoli výluk či výjimek.
Dohled nad archivy by ohrozil bádání
U soudu neobstál ani článek týkající se církevních archivů. Podle smlouvy by si totiž katolická církev mohla sama určit, kdo a za jakých podmínek může zkoumat církevní archiválie.
„Tím smlouva vyjímá katolické církve z dosahu povinnosti respektovat archivní zákon, který by však na všechny ostatní církve i nadále dopadal. Ze stejných důvodů by byla ohrožena svoboda vědeckého bádání, protože smlouva vylučuje zákonnou ochranu zpřístupnění kulturního dědictví katolické církve,“ uvedl Kühn.
V další části námitek sice smlouva obstála, ale nález Ústavního soudu brání ratifikaci mezinárodní smlouvy do doby, než bude nesoulad v oblasti zpovědního tajemství a zpřístupnění kulturního dědictví odstraněn.
Samotné uzavření smlouvy poté v rozporu se svrchovaností České republiky nebude. Tzv. konkordát obsahuje ustanovení, podle kterého katolické církve při své činnosti respektují český právní řád, což je podle soudu dostačující.
„Konkordátní smlouva s ČR obsahuje závazek katolické církve respektovat při své činnosti český právní řád, tato povinnost je totiž stanovena církevním právnickým osobám při jejich činnosti,“ zakončil Kühn.
Prezident měl vůči smlouvě výhrady
Prezident uvedl, že smlouva narušuje ústavní principy Česka jako svrchovaného, sekulárního a republikánského státu. Naopak někdejší vláda Petra Fialy (ODS) smlouvu hájila, stejně jako Česká biskupská konference.
Svatý stolec ve smlouvě zaručuje, že hranice diecézí budou respektovat české státní hranice. ČR garantuje svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání, právo odmítnout vojenskou službu nebo právo přijímat duchovní a pastorační péči v sociálních či zdravotních zařízeních, armádě i věznicích.
Smlouva určuje, že církevní právnické osoby zpřístupní badatelům kulturní dědictví, ovšem za podmínek, které si samy stanoví. ČR uznává zpovědní tajemství. Také pastoračním pracovníkům smlouva přiznává „právo obdobné zpovědnímu tajemství“, ale jen za „podmínek stanovených zákonem“.
O souladu mezinárodních smluv rozhoduje ÚS výjimečně, v minulosti vedl dvě řízení, která se týkala lisabonské smlouvy. Tehdy rozhodl, že smlouva, která reformovala unijní instituce a rozhodovací mechanismy, ústavnímu pořádku neodporuje.
