Hlavní obsah

Švédsko na cestě za kolektivní imunitou počítá mrtvé

Ve Stockholmu je už několik dní stejně slunečné počasí jako v Berlíně, Londýně, Praze, Paříži, Římu či Madridu. Zatímco restriktivní opatření proti šíření koronaviru udělala z valné většiny evropských metropolí města duchů, ve švédském hlavním městě to žije téměř stejně jako před pandemií, píše server týdeníku Focus. Švédové totiž zvolili zcela odlišnou cestu boje proti koronaviru - kolektivní imunitu.

Švédsko na cestě za kolektivní imunitou počítá mrtvé

Restaurace, kavárny, bary, nákupní centra, obchody, tělocvičny, kadeřnictví, kosmetické služby fungují bez jakéhokoliv omezení. Děti do 16 let chodí do školy a školky stále fungují. Švédové přišli pouze o fotbalovou a hokejovou ligu a uzavřely se univerzitní budovy. Platí také zákaz shromáždění nad 50 lidí nebo zákaz návštěv pečovatelských domů.

Vedení země se spoléhá na to, že se lidé sami od sebe budou v maximální míře vyhýbat bezprostřednímu kontaktu.

Kristina Lungernová dodržuje všechna doporučení. Je jí přes 80 let a patří mezi nejohroženější skupinu. Žena zrušila pravidelnou týdenní návštěvu kavárny s přítelkyněmi, nechodí do kina ani do divadla. Když se potká s někým ze známých nebo sousedů, dodržuje odstup dvou metrů. „Musíme dodržovat pravidla a doporučení,“ říká. Její sousedka se nakazila a zemřela na plicní nemoc covid-19, kterou koronavirus způsobuje.

V jejím okolí žijí senioři podobného věku a mnoho mladých lidí. Ti si s doporučeními vlády hlavu nelámou a nedodržují nic. Do svých bytů si zvou nejen návštěvy, ale pořádají večírky.

Počet obětí se blíží 2000. Epidemiolog odmítá měnit směr

Za to, že společenský život ve Švédsku pulzuje bez omezení, ale země platí. Stockholm hlásí podstatně vyšší počty obětí než jeho severští sousedé. Do úterý tam zemřelo 1765 lidí. Pro srovnání: v Dánsku dosud zemřelo asi 370 osob a v Norsku přibližně 180. Obě země mají poloviční počet obyvatel než Švédsko.

Přes vysoký počet obětí švédská vláda a zdravotnické úřady důvěřují hlavnímu epidemiologovi Andersovi Tegnellovi, symbolu odlišné švédské cesty. Tegnell nevěří v přísné restrikce, jakými je uzavření škol, hranic, obchodů a ochromení života.

„Věříme, že můžeme dojít do stejného cíle jako ostatní země, ale bez restrikcí, jen na bázi dobrovolnosti,“ řekl. Odmítl jakékoliv spekulace, že by Švédsko změnilo vytčený směr.

Zdá se, že čísla z posledních několika dnů potvrzují jeho teorii. V pátek Karin Tegmarková Wisellová ze švédského zdravotního úřadu hovořila o sestupném trendu v počtu úmrtí. „Stále existuje velké množství úmrtí denně. Nevidíme ovšem nárůst, ale zpomalení.“

Profesor: Švédsko proti světu? Není to hokej

Mnozí lékaři ale vytčenou cestu za kolektivní imunitou Tegnellovi vyčítají. Téměř 2000 vědců nedávno požádalo dopisem švédskou vládu, aby přehodnotila dosavadní politiku boje proti koronaviru. Profesor klinické epidemiologie plicních chorob v Göteborgu Bo Lundbäck se domnívá, že vysoký počet obětí nákazy je nepřijatelný a cena, kterou Švédsko platí v boji proti koronaviru, je příliš vysoká. „Pokyny vlády jsou příliš vágní a lidé jsou zmatení,“ řekl agentuře DPA.

Skutečnost, že kavárny, restaurace, bary a nákupní střediska ve Stockholmu byla o víkendu plná, ukazuje, že doporučení nepadla na úrodnou půdu. „Lidé si myslí, že je to jako hokej: Švédsko proti zbytku světa,“ varuje Lundbäck. Připomíná, že denně rostou počty nakažených o stovky případů. Požaduje proto uzavření všech škol a lepší ochranu zaměstnanců v domovech pro seniory. „My ve Švédsku jsme přesvědčeni, že jsme lepší než ostatní a nemusíme poslouchat WHO. To je hloupé,“ dodal.

Hlavní švédský epidemiolog Tegnell odráží všechnu kritiku. Švédsko je podle jeho slov v jiné fázi než jeho sousedé, a proto má vyšší počet nakažených. Znovu ale přesvědčuje své kritiky o tom, že nejlepším bojem proti nákaze je kolektivní imunita. Navíc podle jeho slov se šíření viru bude zastavovat, protože podle něj je čím dál více lidí proti viru imunních a na podzim se čeká vakcína. Tegnell je přesvědčený, že se v květnu ve Stockholmu projeví kolektivní imunita a argumentuje matematickými modely.

„Cesta Švédska nemusí být špatná,“ říká Claus Wendt z univerzity v německém Siegenu. Země má podle něj dobré podmínky, aby mohla čelit pandemii. Švédi jsou obecně v dobrém zdravotním stavu, chudoba a sociální nerovnosti jsou malé a lékaři pečlivě vedou zdravotní dokumentace.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků