Článek
V Německu se diskuse rozproudila poté, co poslanec vládní CSU a odborník na mezinárodní politiku Stephan Mayer zkritizoval pobírání dávek podpory ze strany ukrajinských mužů v bojeschopném věku.
„Pokud od nás dostává podporu téměř 151 tisíc Ukrajinců ve věku od 18 do 63 let, pak je něco špatně. Tato skupina nemá nárok na sociální dávku. Ať jdou tady v Německu buď pracovat, nebo na Ukrajině na vojnu,“ popsal Mayer.
Němci už dokonce mají nachystaný zákon, který podmínky pro uprchlíky upravuje. Není sice tak radikální jako Mayerův návrh, ale převedl by uprchlíky z dávkového systému, který platí i pro Němce, do systému pro azylanty. Uprchlíkovi by tak klesla dávka v přepočtu o přibližně 2500 korun na osobu měsíčně.
Český systém je nastaven jinak
Česká republika žádné změny v tuzemském systému dávek pro uprchlíky nechystá, podle zodpovědných institucí je nastavený dobře. V tuzemsku totiž ukrajinští uprchlíci nemají nárok na stejné dávky jako čeští občané.
„Osoby s dočasnou ochranou v Česku nemají přístup do českého systému sociálních dávek,“ popsala mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá a vysvětlila: „Mají nárok pouze na humanitární dávku, která po časově omezenou dobu slouží jako příspěvek na základní životní potřeby a zároveň na úhradu nákladů na bydlení.“
„Při registraci k dočasné ochraně se nezkoumá, zda má daná osoba brannou povinnost,“ doplnila mluvčí vnitra.
„V tuto chvíli žádná úprava v plánu není. Systém nyní považujeme za funkční a motivační - o čemž svědčí i vysoká míra zapojení na trhu práce. Ta je navíc vysoká i v evropském srovnání,“ popsal mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.
Dávku dostávají hlavně děti
Nyní žije v Česku 378 tisíc osob s dočasnou ochranou, z toho je přibližně 110 tisíc mužů ve věku 18 až 64 let. „Podle dat z letošního června je zaměstnáno asi 65 tisíc z nich, tedy jasná většina,“ popsal Augusta s tím, že právě tento týden se budou čísla opět aktualizovat a je možné, že podíl pracujících bude opět vyšší.
„Zbývající část této skupiny je sice zatím mimo pracovní trh, může jít ale třeba o nově příchozí, pečující osoby, studenty či uchazeče o zaměstnání,“ vysvětlil mluvčí resortu a zdůraznil, že celkové množství osob pobírajících humanitární dávku neustále klesá.
Na jaře 2022 ji čerpalo přes 230 tisíc lidí, letos v létě je to už jen kolem 86 tisíc. Odvody a daně pracujících uprchlíků navíc už převyšují náklady na dávky a další výdaje související s jejich pobytem u nás.
„Platí, že sedm z deseti příjemců dávky patří mezi zranitelné skupiny, přičemž více než polovinu tvoří děti,“ uzavřel Augusta. Do zranitelné skupiny patří studenti, osoby pečující o děti, těhotné ženy či senioři.
