Hlavní obsah

Švédská strategie proti koronaviru. Nástup na italskou cestu nebo oprávněná sebedůvěra?

Švédsko je jedinou evropskou zemí kromě Běloruska, která ještě nezavedla drakonická opatření v souvislosti s koronavirovou pandemií. Vláda sice zakázala akce s účastí nad 50 osob, další opatření se ale nesou pouze ve formě doporučení. Školy, knihovny či restaurace zůstávají otevřeny dál. Zdá se, že švédská vláda věří v zodpovědnost svých občanů a občané zase vládě, důvěra v ni roste.

Foto: Profimedia.cz

Oblíbená stockholmská třída Drottninggatan byla i na začátku dubna stále zaplněná lidmi.

Článek

Na 4692 pozitivně testovaných případů, 239 úmrtí a něco přes 36 tisíc provedených testů. Taková je ke středečnímu odpoledni bilance skandinávské země, která jako jedna z mála, nezavádí přísná opatření, aby zamezila šíření nákazy. V zemi na první pohled funguje vše jako normálně.

První jarní teplé dny Švédové přivítali a vyrazili do parků, hospody mají stále otevřeno a děti mladší šestnácti let chodí do školy. Švédská vláda doufá v osobní zodpovědnost svých občanů. Je to však promyšlená strategie nebo pozdní reakce na nastalou situaci? Podle švédských expertů spíš to druhé.

Ve srovnání s jinými státy, které přísná opatření zavedly, si zatím Švédsko ovšem zatím nijak fatálně nevede, i když počet obětí je vysoký. V Norsku je počet mrtvých 43 na 4828 pozitivně otestovaných, Švédsko má o polovinu více obyvatel než Norsko. V Belgii, která má se Švédskem srovnatelný počet obyvatel, je obětí 828 na téměř 14 000 pozitivně otestovaných. A Česko, které je počtem obyvatel také srovnatelné, má počet obětí 39.

Foto: Profimedia.cz

Pohoda na švédský způsob. Fotografie byla pořízena 22. března v Djurgardenu. Od té doby se v přístupu Švédů moc nezměnilo.

Švédsko si podobně jako například Nizozemsko či Velká Británie zvolilo liberální cestu při boji s koronavirem. Zatímco Nizozemsko z cesty velmi rychle najelo na přísné restrikce a Velká Británie udělala prakticky otočku o 180 stupňů, když zdravotnický systém začal kolabovat, seveřané doposud jednají s pověstným klidem.

Švédským cílem není promořit populaci, ale zpomalit šíření, stejně jako ostatní. Jen používáme jiné metody
epidemiolog Andres Tegnell

V zemi bylo doposud zakázány akce nad 50 lidí, od minulého týdne mohou být otevřeny pouze restaurace či hospody, kde jsou hosté obslouženi u stolu. Školy jsou otevřeny pro děti mladší 16 let, těm starším bylo doporučeno samostudium. Stejně tak vláda doporučila zůstat doma seniorům starším 70 let.

Vedou nás do katastrofy, tvrdí viroložka

Nastoupí tedy Švédsko italskou či španělskou cestu? Pro severskou zemi hovoří statistiky ohledně švédského obyvatelstva. Podle Eurostatu více než polovina Švédů bydlí po jednom. Mladí Švédové opouštějí domovy svých rodičů nejčastěji v 18 či 19 letech (evropský průměr je 26 let). Podle švédských statistik také zhruba 10 procent Švédů starších 75 let bydlí samo a s přáteli či rodinou se vidí jednou či dvakrát do měsíce.

Důležitou roli hraje rovněž hustota zalidnění. Zatímco v Itálii je to 205 lidí na kilometr čtvereční, Španělsku 94 a v České republice zhruba 134 obyvatel na kilometr čtvereční, ve Švédsku připadá na čtvereční kilometr pouhých 25 obyvatel. Ve velkých městech se však tato statistika srovnává (Praha má 4600 obyvatel, Stockholm 4800).

Foto: Profimedia.cz

I když se Švédsko může zdát benevolentní ve svých opatřeních, vydatně se připravuje. V Helsingborgu armáda postavila dodatečné oddělení intezivní péče.

Ani výhodnější podmínky však podle některých švédských expertů nestačí, aby si země mohla dovolit nezavádět důraznější opatření. „Je jasné, že to, co bylo doposud uděláno, je nedostatečné. Nejvíc znepokojující je počet otestovaných lidí,“ uvedl pro americkou NBC Sten Linnarson, profesor molekulární biologie z lékařské univerzity Institut Karolinska.

Linnarson patří mezi 2000 vědců, kteří poté, co Británie zavedla 25. března přísná opatření, vyzvali otevřeným dopisem švédskou vládu, aby učinila totéž. „Pro boj s epidemií musíte testovat,“ spatřuje hlavní slabinu švédské strategie vědec. „Materiál, který nám předkládají zdravotnické úřady je slabý, téměř trapný. Na vědecké úrovni extrémně slabý,“ nebere si servítky Linnarson.

Podobně to vidí i jeho univerzitní kolegyně, viroložka Cecilia Söderberg-Nauclérová. „Netestujeme, netrackujeme, neizolujeme dostatečně. Nechali jsme ten virus, aby se ztratil,“ uvedla profesorka. „Vedou nás do katastrofy,“ dodala pak na adresu vlády.

Máme stejný cíl jako Evropa, tvrdí švédský epidemiolog

Švédský epidemiolog ve vládních službách Anders Tegnell s tím ale nesouhlasí. „Máme k dispozici to nejlepší. Podporují nás ti nejlepší odborníci, a to nejenom z Institutu Karolinska,“ uvedl Tegnell.

Toto úterý vláda oznámila, že pověří expertní skupinu pro vypracování rychlé strategie pro boj s koronavirem. Tegnell uvedl, že švédský plán není odlišný od těch evropských. Švédským cílem není promořit populaci, jak to původně zamýšleli Britové, ale zpomalit šíření stejně jako ostatní. „Jen používáme jiné metody,“ dodal epidemiolog.

Lidé vládě věří

Podle Tegnella má Švédsko dlouholetou tradici založenou na respektování svobodné vůle a sociální strukturu založenou na přirozeném sociálním distancování a vzájemném respektu. Vládě zatím plán vychází, důvěra ve švédské zdravotnictví se za uplynulý měsíc zvýšila z 65 na 74 procent.

Pustit to do lidí? Nápady na kolektivní imunitu jsou šílenství, varuje český vědec

Koronavirus

Vůči rozvážnému klidu obyvatel ostře kontrastuje názor zdravotníků v první linii. Anne Rosendahlová, zdravotní sestřička na oddělní intenzivní péče v univerzitní nemocnici v Uppsale zažila minulý týden nebývalý nápor pacientů.

„Jsou vážně nemocní. Alespoň polovina z nich jsou mladí lidé,“ uvedla Rosendahlová. Dodala, že neví, zda je strategie vlády správná či ne, ale že důrazně všem radí, aby doporučení dodržovali. Jakou cestou se Švédsko vydá, ukážou až nadcházející dny.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám