Hlavní obsah

Merkelovou bolí z eurokritiků hlava

– Berlín
Právo, Vladimír Plesník

Jedna samohláska, dvě souhlásky – žádný jazykolam. Přesto je kancléřka Angela Merkelová veřejně pořádně dlouho nevyslovila – ani loni při kampani před zářijovými volbami do Spolkového sněmu, ani letos v květnu do europarlamentu. Až po eurovolbách vyšla zkratka A-f-D pro eurokritickou Alternativu pro Německo z kancléřčiných úst. Docela uvolněně, jako kdyby si ji nesčíslněkrát nacvičila.

Foto: Thomas Peter, Reuters

Německá kancléřka Angela Merkelová

Článek

„Musíme se velmi vážně věnovat voličům AfD,“ načrtla šéfka křesťanských demokratů (CDU) strategii. Dokonce se u toho zlehka usmála. Pak upřesnila, kde vykolíkovala hranice: „Spolupráce nepřichází v úvahu.“

Zabouchla dveře, do nichž stejně nezamýšlela vkročit. Před Alternativou se však neschová. Obzvlášť, když v srpnu a v září vyrazí k urnám voliči v Sasku a Durynsku, dvou východoněmeckých spolkových zemích. CDU tady má co obhajovat a AfD jí to nemíní usnadnit.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Na východě se bude lámat chleba

V Sasku předvídají prognózy premiéru Stanislawu Tillichovi (CDU) pozoruhodných 43 procent. Nemůže ho však nechat klidným, že v jeho revíru ulovila AfD při eurovolbách plných 10,1 procenta. „Nemám sebemenší zájem dát se dohromady se stranou, o níž se neví, kde vlastně programově stojí,“ nechal se slyšet.

Také Christine Lieberknechtová, šéfka durynské zemské vlády, má jasno: „Koalici s AfD vylučuji. To je moje poslední slovo.“

Jürgen Falter, analytik politických stran ve Spolkové republice, však očekává, že tato předsevzetí budou mít jepičí život. „Mohou bleskurychle vzít za své, pokud CDU pozná, že si zachová moc jedině s podporou euroskeptiků,“ předvídá.

List Süddeutsche Zeitung upozorňuje, že „Alternativa sice představuje pro CDU konkurenci, na druhé straně může sehrát roli de facto nepostradatelného stabilizátora moci. A když jde o moc, pokušení bývá obrovské,“ podotýká.

V eurovolbách podpořilo AfD plných 410 tisíc někdejších stoupenců CDU/CSU. Průzkumy potvrzují, že nechtěli volit napravo od svých bývalých oblíbenců, ale převážně rozhodovalo zklamání. Takřka 40 procent voličů uvedlo jako stěžejní motiv podpory eurokritiků snahu „vlepit pohlavek zavedeným politickým stranám“.

Kancléřka je oslabena

Pozici Merkelové navíc rozkolísává nezadržitelný propad liberální FDP, hlasatelky volného trhu. Právě s liberály zformoval za CDU/CSU na spolkové úrovni koalici Helmut Kohl (1982–1998) i Merkelová (2009–2013). Kromě toho si plácli nejednou i na zemské úrovni, kde černožlutý tandem – podle barev obou stran – platil za tutovku. To však už neplatí: FDP skomírá a pětiprocentní hranice se ukazuje nad její síly nejen na celostátní úrovni, ale také v nejedné spolkové zemi.

Ne dosti na tom. Strana v této záležitosti za ní nestojí v jednom šiku. Hlavní příčina zdánlivě nesouvisí přímo s Alternativou. Nemálo poslanců Spolkového sněmu má pocit, že kancléřka vychází příliš vstříc koaličním sociálním demokratům (SPD). Schválení minimální mzdy i důchodové reformy je v jejich znepokojení jen utvrdilo.

„Myslím, že by nebylo od věci dát najevo, že se může rozhlížet po možných spoluhráčích. I v Alternativě se najdou rozumní lidé. A že nejsme přikováni k SPD, dokud nás smrt – v tom případě volič – nerozdělí,“ cituje týdeník Focus nejmenovaného poslance.

Jiný připomíná, že dnes se už konzervativci neušklíbají nad Zelenými a ti je na oplátku už nepovažují za „zaprodance velkokapitálu“. „Ano, trvalo to dvacet let. Ale dnes se všechno výrazně zrychluje,“ uzavírá.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám