"Kdyby některé věci, které v těchto dnech zaznívají v české debatě, zazněly - dejme tomu - ve Francii nebo v Německu, bylo by z toho pozdvižení. Nejen kvůli rozdílné náladě ve společnosti, ale také proto, že okolní svět by si toho okamžitě všiml," míní Stroehlein. Naproti tomu Česko, SlovenskoMaďarsko, tedy tři ze čtyř zemí visegrádské skupiny (V4), podle něj žijí v "pohodlné izolované bublině".

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Právě země V4 jsou v současnosti nejhlasitější opozicí vůči návrhům Evropské komise na přerozdělení části žadatelů o azyl z Itálie, ŘeckaMaďarska mezi ostatní státy osmadvacítky. Do diskuse o kvótách a do obecnější debaty o nynější migrační a uprchlické vlně, tvořené lidmi ze Sýrie a dalších zemí Blízkého východu a Afriky, se často promítají xenofobní a protimuslimské nálady.

A nejde jen o internetové diskuse. Maďarský premiér Viktor Orbán při své návštěvě Bruselu před týdnem před novináři obhajoval "historickou zkušeností" právo Maďarů žádat, aby v jejich zemi nežily velké skupiny muslimů.

V Česku, jak připomíná Stroehlein, je nejhlasitější skupina Islám v ČR nechceme biologa Martina Konvičky. "Je zajímavé, že nejsilnější, nejextrémnější protimuslimská rétorika zní ze země, kde s nimi (s muslimy) nemají vůbec žádné zkušenosti," poznamenal zástupce HRW.

Česká debata potřebuje vyvětrat

"Daleko závažnější" však podle něj je, když podobné uskupení podpoří v rozhovoru pro média také prezident Miloš Zeman. "Je to bizarní. Myslím, že kdyby se něco podobného stalo v členském státě EU, jehož jazyku rozumí více lidí, nastala by úplně jiná situace," podotkl Stroehlein. HRW i on sám už některé kontroverzní výroky českých politiků a aktivistů přeložil do angličtiny a zveřejnil na internetu.

"Jakmile se to dostane z české bubliny a někdo pár článků a citátů přeloží, začnou se ostatní divit. Pomalu se to děje. Je třeba tu uzavřenou debatu vyvětrat," poznamenal Stroehlein.

Není to samozřejmě poprvé, kdy se politici snaží využít a rozehrát obavy a strach občanů. V Česku se tak už v 90. letech podle něj choval například Miroslav Sládek, který ale vždy zůstal okrajovou postavou politické scény. "Není to nové. Ale myslím, že je to silnější a víc v hlavním proudu než kdykoli dříve. A to budí obavy," míní zástupce HRW