Hlavní obsah
Šéf FIDESZ Viktor Orbán Foto: Profimedia.cz

Nejvýraznější politická tvář Maďarska stála na konci 80. let u zrodu Svazu mladých demokratů (FIDESZ). Coby jeho předseda stanul Viktor Orbán v roce 1998 v premiérském křesle, do kterého znovu usednul o dvanáct let později. Klade důraz na význam rodiny, tradičních a národních hodnot. Často víří mezinárodní vody otázkou maďarských menšin v zahraničí.

Šéf FIDESZ Viktor Orbán Foto: Profimedia.cz
Viktor Orbán

Po celý život je Viktor Orbán, rodák ze středomaďarského Székesfehérváru, spjat se Svazem mladých demokratů (FIDESZ), který pomáhal po absolvování práv a sociologie na Budapešťské univerzitě založit v roce 1998. Stejně jako on sám i jeho strana prošla během let své existence vývojem, který její politické směřování otočil o 180 stupňů.

Po neúspěšných volbách v roce 1994 se totiž zprvu liberalisticky zaměřená strana pod jeho vedením transformovala v konzervativní, pravicově a národně orientované uskupení, jež klade důraz na tradiční hodnoty, národní cítění a význam rodiny i církve.

Útočil i na Benešovy dekrety

Charismatický politik, který se narodil 31. května 1963, završil své studijní zkušenosti stipendiem na Pembroke College v Oxfordu koncem 90. let. V té době už se však pilně angažoval v politice pod hlavičkou liberálního studentského hnutí FIDESZ. Maďarská veřejnost si jej navždy zapamatovala proslovem z pohřbu národního hrdiny Imre Nagyho v červnu 1989, v němž vyzval sovětská vojska k odchodu ze země a vyslovil přání uspořádání svobodných voleb. V roce 1990 se FIDESZ dostal do maďarského parlamentu a Orbán se stal šéfem jeho poslaneckého klubu. O dva roky později stanul v čele partaje.

Viktor Orbán na mítinku

Foto: Karoly Arvai , Reuters

Přerod strany v polovině 90. let se ukázal jako krok správným směrem. Už v příštích volbách roku 1998 slavil FIDESZ, tehdy jako hlavní pravicová strana, vítězství a Viktor Orbán se stal předsedou maďarské vlády. V nové roli se zaměřil mimo jiné na choulostivou problematiku maďarských menšin za hranicemi země, čímž si rozhádal mnoho sousedních zemí, především Slovensko. Přijal tzv. krajanský zákon, jenž Maďarům žijícím v cizině přiznává určité výhody vůči tamním občanům.

Také jeho vztahy s Českem nejsou bez poskvrny. V Bruselu se roku 2002 vyslovil pro zrušení Benešových dekretů, které jsou podle něj v rozporu s právem Evropské unie a tím pádem musí být před vstupem Česka a Slovenska do EU zrušeny. Později při jednání s Václavem Klausem uvedl, že se nejedná o maďarsko-český problém, nýbrž výhradně o otázku maďarsko-slovenských sporů.

Po dvě volební období v opozici

Kritické ohlasy, které jeho vládě vyčítaly slabou aktivitu v oblasti reforem, se Orbán chystal podle svých slov umlčet v příštím volebním období. Toho už se však nedočkal. V roce 2002 jako lídr pravicové koalice FIDESZ-MDF v parlamentních volbách neuspěl.

V té době už dva roky nebyl předsedou strany. Do jejího čela byl však opětovně zvolen v květnu 2003, několik měsíců poté, co se stal místopředsedou Evropské lidové strany, největší frakce Evropského parlamentu, k níž se FIDESZ připojila.

Nastávající maďarský premiér Viktor Orbán před poslanci Národního shromáždění

Foto: Laszlo Balogh, Reuters

FIDESZ neuspěla ani v příštích volbách, které provázela salva nesplnitelných slibů ze strany pravice i levice. Nastoupila proto cestu nekompromisní opozice. Orbán například vyvolal referendum o zrušení poplatků u lékaře a ve vysokém školství, čímž se mu podařilo zastavit vládní reformy.

Orbán znovu u moci 

Ve volbách roku 2010 získala FIDESZ-MDF v parlamentu dvoutřetinovou ústavní většinu a Orbán se vrátil do křesla předsedy vlády. Hlavním tématem jeho kabinetu se stala ekonomická stabilizace země poté, co muselo Maďarsko v roce 2008 požádat Mezinárodní měnový fond o půjčku 20 miliard eur, aby se vyhnulo bankrotu. Na této situaci se podle odborníků podílela i Orbánova vláda z přelomu tisíciletí.

Měsíc po vyhraných volbách přijal maďarský parlament kontroverzní zákon o dvojím občanství, o němž Orbán prohlásil, že jde o splnění "dávného závazku maďarského parlamentu ústavní povinnosti" Maďarska.

V roce 2011 prosadil změnu ústavy. I když se na její tvorbě podílely všechny parlamentní strany i odborníci a slovo dostali prostřednictvím dotazníků i obyvatelé, neobešlo se přijetí nové ústavy bez protestů jak ze strany opozičních politiků, tak některých občanů.

Sám Orbán obhajoval novou ústavu, která vešla v platnost 1. ledna 2012, jako odtržení se od komunistické minulosti a završení cesty země k demokracii. Podle kritiků však naopak ústava vkládá vládě přílišnou moc a ohrožuje politickou pluralitu země. Podařilo se omezit moc ústavního soudů a snížit věk odchodu soudců do důchodu ze 70 na 62.

Méně hlasů více křesel

Nehledě na to, že jeho druhé volební období bylo provázané četnými protesty, podařilo se mu v následujících volbách získat znovu ústavní většinu. Dopomohla tomu i reforma volebního systému, kterou Orbán byl schopen také prosadit. Ta snížila počet členů parlamentu z 386 na 199. Díky této změně byl Orbánův FIDESZ schopen ve volbách 2014 získat stejný poměr křesel, i když získal o skoro deset procent méně hlasů než v předcházejících volbách.

Plot na hranici

Uprchlická krize v roce 2015 zasáhla i Maďarsko, které se stalo jednou z transitních zemí migrantů. Orbán tehdy vycítil politickou příležitost a rozhodl se reagovat tvrdě. Na hranicích se Srbskem a Chorvatskem nechal postavit plot znemožňující průchod migrantů a na úrovni Evropské unie se stal hlavním kritikem navrhovaného kvótního systému na přerozdělování uprchlíků. Orbán se tehdy postavil do role hlavního ochránce tradic a křesťanských hodnot.

Tento postup mu zajistil přízeň u velké části Maďarů a zajistil mu ústavní většinu i v posledních volbách v roce 2018. V průběhu let se stal jedním z nejkontroverznějších politiků Evropy, zatímco zvláště v západní Evropě je svými často autoritativní kroky vnímám jako hrozba liberální demokracie, v dalších zemích je některými politiky vnímám naopak jako vzor hodný následování.

I přes kritiku přicházející zejména ze zahraničí zůstává Orbán pevně u moci a aspiruje na to stát se nejdéle vládnoucím premiérem Maďarska, kterým se stane, pokud se mu podaří zůstat ve funkci až do konce současného volebního období.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků