Hlavní obsah
Pro japonského premiéra Jošihida Sugu je zvýšení porodnosti prioritou. Foto: Pool, Reuters

Japonsko chce víc dětí. Připlatí

Japonský premiér Jošihide Suga dal naději párům snažícím se zplodit potomky slibem, že jim vláda uhradí z veřejného zdravotního pojištění nemalé náklady na umělé oplodnění. V projevu v parlamentu ujistil poslance, že se hodlá dlouhodobě zabývat nízkou porodností.

Pro japonského premiéra Jošihida Sugu je zvýšení porodnosti prioritou. Foto: Pool, Reuters
Japonsko chce víc dětí. Připlatí

„Podpoříme rodiny, které chtějí mít děti, tím, že si budou moci zaplatit umělé oplodnění z pojištění.“ Předpokládá se, že finanční podpora dětí ze zkumavky začne v roce 2022 a bude pokrývat více než dvě třetiny nákladů. Mezitím vláda bude zájemcům poskytovat v závislosti na výšce příjmu na pořízení potomka ze zkumavky zvláštní sociální dávku.

V Japonsku není neplodnost úředně pokládána za nemoc, takže si její léčení zatím musejí lidé hradit sami. Páry vyjde jedna léčba na několik stovek tisíc jenů, tedy na desítky tisíc korun. Některé dvojice za opakovanou kúru ale utratí během několika let miliony jenů.

Snaží se i firmy

Plodnost (fertilita), tedy průměrný počet dětí, které se během života narodí ženě, dosáhla v Japonsku v roce 2019 1,36. Přitom hodnota 2,1 je nezbytná proto, aby obyvatelstva neubývalo. Denně se počet obyvatel ve třetí největší ekonomice světa sníží o tisícovku.

Vláda předloni vyhlásila cíl dosáhnout fertility 1,8 a v tomto úsilí se jí podpora umělého oplodnění zdá rozumným východiskem. Už před více než deseti lety přijal parlament z iniciativy kabinetu zákon, podle něhož na mateřské může zůstat jeden z rodičů do prvního roku dítěte a přitom pobírat až dvě třetiny platu.

Stranou nezůstávají ani velké firmy. Vedení koncernu Macušita, který vlastní proslulé značky jako kupř. Panasonic, vyplácí zaměstnancům nemalé přídavky, které je mají podnítit k tomu, aby měli potomky. V některých letech tvoří tento příspěvek na „řešení celostátního problému poklesu porodnosti“ v elektronickém gigantu většinu celkového nárůstu mezd. Nippon Telegraph & Telephone, největší telekomunikační společnost na tamějším trhu, povoluje zaměstnancům s dětmi do devíti let kratší pracovní dobu, než mají ostatní pracovníci, a to bez snížení platu. Canon zaměstnancům hradí veškeré náklady na léčení neplodnosti.

Přesto odborníci zdvihají i nadále výstražně prst. Japonská populace dnes čítající 126 milionů podle matematických modelů poklesne do roku 2053 pod sto milionů. V roce 2065 bude podle Národního ústavu pro výzkum obyvatelstva a sociální zabezpečení žít v posledním císařství světa 88 milionů lidí, přičemž 38 procent z nich bude starší než 65 let.

Bez ohledu na cenu vyhledává v Japonsku umělé oplodnění od roku 1983, kdy se v zemi narodilo první dítě ze zkumavky, stále více žen, především v pozdějším věku. V roce 2018 se v zemi narodilo 57 tisíc dětí, tedy každé šestnácté. Mladí Japonci kromě toho, že nechtějí mít potomky, odmítají i sex. Jak napsal deník The Japan Times, až čtvrtina z nich ve věku od 18 do 40 let nemá sexuální zkušenost s heterosexuálním partnerem.

Jižní Koreji se příliš nedaří

Ósamu Išihara, profesor porodnictví a gynekologie na Saitamské univerzitě, Sugův plán sice uvítal, ale pochybuje, že bude mít velký dopad. „Obávám se, že to nebude fungovat,“ říká. V Jižní Koreji totiž obdobné opatření zavedli již v roce 2017, přičemž porodnost v zemi i nadále padá do rekordně nízkých čísel.

„Vysvětlení nízké plodnosti japonských žen není jednoduché, roli hraje více vzájemně se ovlivňujících příčin. Dokud naše společnost neprojde zásadními změnami, které umožní ženám lépe sladit práci a rodinný život a mužům trávit více času doma a podílet se víc na výchově dětí, žádný výbuch porodnosti nečekejme,“ uzavírá.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků