Článek
Stoltenberg dal podle stanice BBC najevo obavy, což obvykle veřejně nedělá. Varoval, že „cena za příliš brzký nebo nekoordinovaný odchod by mohla být velmi vysoká“. Varoval před rizikem, že by se Afghánistán mohl zase stát místem, odkud by mezinárodní milice organizovaly útoky. V Afghánistánu má klesnout počet amerických vojáků z 4500 na 2500, v Iráku z 3000 na 2500.
Předseda senátu Mitch McConnell, který jinak Trumpa plně podporuje, označil plán za „chybu“. Varoval prezidenta před tím, aby dělal před svým odchodem z Bílého domu „zemí otřásající změny týkající se obrany a zahraniční politiky.
Republikánský senátor Ben Sasse, který je členem senátního zpravodajského výboru, označil plán za „slabý ústup“ a dodal, že “neodpovídá realitě a vytvoří ze světa mnohem nebezpečnější místo“.
Úřadující americký ministr obrany Christopher Miller
Za chybu označil plán i texaský republikán Marc Thornberry, podle něhož by to mohlo „podkopat vyjednávání“, jejichž cílem je ukončit válku v Afghánistánu. Podle řady expertů rychlé stahování oslabuje šanci afghánské vlády dosáhnout dohody s Tálibánem, protože se oslabí schopnost armády v bojích.
Tálibán naopak rozhodnutí uvítal.
Trump chce ušetřit životy vojáků
Úřadující ministr obrany Chris Miller, který je v čele Pentagonu od minulého týdne, když Trump vyhodil Marka Espera, uvedl, že rozhodnutí odráží prezidentovu politiku „přivést války v Afghánistánu Iráku k úspěšnému a odpovědnému vyústění a přivést naše skvělé příslušníky domů.“
Americký ministr obrany Esper dostal padáka
„Budeme chránit naše děti před tím, aby nesly velkou tíži a oběti neutuchající války,“ dodal Miller. Za Espera Pentagon opakovaně říkal, že Tálibán neplnil své závazky omezit násilí, a proto stahování odmítal. Miller krok hájil s tím, že USA splnily svůj cíl porazit extremisty a pomoci „místním parterům a spojencům, aby převzali vedení boje.“
Plán stahování se podle zdrojů agentury Reuters teprve upřesňuje, zatím není jasné, kteří vojáci mají odejít.