Hlavní obsah

Přijde Texit? Zastupitel navrhuje odtržení Texasu od zbytku USA

Novinky, Daniel Drake
Austin

Republikánský zastupitel státu Texas Kyle Biedermann oznámil, že navrhne referendum o texaské nezávislosti. Podle něj federální vláda USA nehájí zájmy státu, a proto je potřeba se odtrhnout. Americká ústava takový krok neumožňuje, ale ani ho přímo nezakazuje. Je tu ovšem ještě více než 120 let staré rozhodnutí Nejvyššího soudu USA.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Nejde o nový nápad. Volání po odtržení Texasu od Spojených států zaznívá už od jeho vzniku. Na Facebooku existují desítky skupin, jež sdružují podporovatele tohoto záměru, po státě jezdí spousta aut s nálepkami „Texit“ a občas se objeví i nějaká občanská petice volající po referendu.

Federální vláda se vymkla kontrole a nereprezentuje hodnoty Texasanů.
Kyle Biedermann, zastupitel státu

Před patnácti lety založila část tamních obyvatel Texaské nacionalistické hnutí (angl. Texas Nationalist Movement, TNM), které se snaží najít podporu pro nezávislost „státu osamělé hvězdy“, jak se Texasu přezdívá.

Čas od času někdo ze členů s něčím vystoupí, ale málokdy tomu média věnují větší pozornost. To se minulý týden změnilo.

„Federální vláda se vymkla kontrole a nereprezentuje hodnoty Texasanů. Z tohoto důvodu se zavazuji k předložení návrhu zákona, který umožní Texasanům se v referendu vyslovit pro opětovné prohlášení Texasu za nezávislý stát,“ napsal na Facebook Biedermann.

„Federální vláda se vymkla kontrole a nereprezentuje hodnoty Texasanů. Z tohoto důvodu se zavazuji k předložení návrhu zákona, který umožní Texasanům se v referendu vyslovit pro opětovné prohlášení Texasu za nezávislý stát,“ napsal na Facebook Biedermann.

„Federální vláda se vymkla kontrole a nereprezentuje hodnoty Texasanů. Z tohoto důvodu se zavazuji k předložení návrhu zákona, který umožní Texasanům se v referendu vyslovit pro opětovné prohlášení Texasu za nezávislý stát,“ napsal na Facebook Biedermann.

Jeho vyjádření okamžitě vzbudilo reakce. „Nezáleží na tom, jestli podporujete nezávislost, nebo ne, lidé z Texasu mají minimálně právo na otevřenou a svobodnou diskusi o tomto tématu, které vyvrcholí závazným referendem,“ okomentoval návrh prezident TNM David Miller.

Déjà vu Brexitu

Tato rétorika velmi připomíná argumentaci zastánců odchodu Spojeného království z Evropské unie. Tehdy také mnoho politiků nevidělo v referendu reálné ohrožení stávajícího stavu. A právě po vzoru Britů nyní po amerických sítích koluje heslo #Texit.

Johnson zablokoval tajnou zprávu o ruském vlivu v britské politice

Evropa

A ještě jeden aspekt pojí aktivitu těchto separatistů s britským referendem za odchod z EU. Jak zjistil magazín Salon, texaské hnutí TNM obdrželo finance od neziskové organizace s názvem „Ruské anti-globalizační hnutí”, které je napojeno na vládu Vladimira Putina. Sám Miller to potvrdil, jednalo se podle něj o částečné pokrytí nákladů pro účast na konferenci.

Mluvčí texaských demokratů Abhi Rahman návrh na odtržení zkritizoval. Prý to potvrzuje, že republikánům nezáleží na prosperitě celé Ameriky. „Nemůžete o sobě tvrdit, že jste patriot, a pak navrhnout zákon na odtržení Texasu od unie,“ řekl. Za úmyslem také vidí uraženost z výsledků prezidentských voleb.

Mizivá šance na úspěch

Může se ale Texas vůbec odpojit? Zdá se, že spíše ne.

Ústava Spojených států obsahuje procedury pro přijímání států, případně jejich rozdělování, nelze v ní ale najít nic, co by pamatovalo na touhu nějakého státu takzvanou „unii“ opustit.

Jestli byla nějaká ústavní otázka vyřešena občanskou válkou, pak to byla ta, že neexistuje právo na odtržení.
Antonin Scalia, svého času člen Nejvyššího soudu USA

To ale logicky umožňuje i opačnou interpretaci takového ustanovení. „V americké ústavě není žádné opatření, které by bránilo státům se odtrhnout. Dokonce tam je seznam všech věcí, které stát nesmí udělat, a odtržení tam nikde není,“ stojí si za svým šéf TNM Miller.

Precedens z dob války

Proti odtržení ale mluví jedna už starší událost. Roku 1861 se sedm států včetně Texasu odtrhlo od Unie a založilo si takzvanou Konfederaci. Následující čtyři roky si historie pamatuje jako „Americkou občanskou válku”.

Z vlajky Mississippi zmizí konfederační kříž, má připomínat rasistickou minulost

Amerika

V roce 1896 se k Nejvyššímu soudu dostal případ, kdy předmětem sporu byly obchody, které prováděl tehdejší konfederační Texas. Soud rozhodl, že jakýkoli prodej majetku tehdejší válečné vlády byl nelegitimní, protože se státy nemohou jednostranně odtrhnout od Unie.

Neustálé spekulace pak utnul před čtrnácti lety konzervativní člen Nejvyššího soudu Antonin Scalia. „Jestli byla nějaká ústavní otázka vyřešena občanskou válkou, pak to byla ta, že neexistuje právo na odtržení,” napsal dnes již zesnulý soudce.

Reklama

Výběr článků

Načítám