Cílem smlouvy je hlavně zastavit nelegální obchod se zbraněmi, jehož celosvětový objem se odhaduje na 60 až 85 miliard dolarů. Nově ve středu ratifikaci potvrdilo pět z deseti největších zbrojních exportérů - Británie, Francie, Německo, ItálieŠpanělsko - a dále Slovensko, Bulharsko, Chorvatsko, Dánsko, Salvador, Estonsko, Finsko, Maďarsko, Irsko, Lotyšsko, Malta, Rumunsko a Slovinsko.

Celkem tedy podle OSN již ratifikaci ukončilo 31 států, přičemž pro uvedení smlouvy v život jich je třeba 50. Brzdou v tomto procesu jsou podle AP především Spojené státy, které jsou největším světovým vývozcem zbraní. Washington stejně jako 117 dalších vlád smlouvu podepsal, dokument ale čelí silnému odporu v americkém Senátu.

Platnost snad od června 2014

Smlouva nepočítá s kontrolou používání zbraní v jednotlivých státech. Zakáže ale zahraniční transfer konvenčních zbraní, pokud se tím poruší nějaké zbrojní embargo či pokud by tyto zbraně měly podpořit nějakou genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny. Také má zamezit transferu konvenčních zbraní, pokud by mohly být požity k útokům proti civilistům nebo civilním budovám.

Představitelka sdružení stovky nevládních organizací, které usilují o zbrojní kontrolu, Anna MacDonaldová ve středu vyzvala signatářské země k ratifikaci smlouvy, aby mohla vstoupit v platnost začátkem června 2014.

Česko patří mezi 30 největších vývozců zbraní na světě. Podle loňského tvrzení zástupců Amnesty International je největším nedostatkem českého vývozu zbraní hodnocení rizik a transparentnosti transferů. Z Česka se podle AI příliš nevyvážejí moderní technologie, ale většinou starý vojenský materiál z bývalého Sovětského svazu, který obchodníci levně nakoupí a přeprodávají do afrických a arabských zemí.

Loni byly proti Írán, KLDR a Sýrie

Dušan Švarc z Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR loni uvedl, že čeští výrobci a vývozci zbraní vítají novou smlouvu, která zpřísňuje mezinárodní obchod s konvenčními zbraněmi. Smlouva by podle něj měla dopadnout především na nelegální výrobce a obchodníky, což by mohlo zjednodušit postavení legálně podnikajících společností.

Proti smlouvě při loňském hlasování v OSN byly jen Írán, Severní Korea a Sýrie. Některé země se zdržely, ale naprostá většina včetně Česka ji podpořila.