Hlavní obsah

Chorvatsko

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky
Článek

Současná Chorvatská republika je jedním z nástupnických států bývalé Socialistické federativní republiky Jugoslávie, který provázela nejkrvavější válka v Evropě od skončení druhé světové. Je jedním z nejoblíbenějších cílů českých turistů, každoročně jich tam jezdí stovky tisíc. Láká je dlouhé dalmatské pobřeží Jaderského moře - Makarská riviéra, ale míří i na ostrovy Hvar, Brač a Korčula.

Co zde najdete:

  • Rozloha, počet obyvatel, náboženství a počasí
  • Destinace - tipy na dovolenou
  • Historie

Chorvatsko ležící na Balkáně má rozlohu 56 542 kilometrů čtverečných a kromě pevniny se rozkládá i na 120 ostrovech. Žije v něm přes 4 miliony lidí. Víc než čtyři pětiny z nich jsou Chorvaté, druhým nejpočetnějším národem jsou Srbové. Téměř devadesát procent obyvatel jsou katolíci. Hlavním městem je více než půlmilionový Záhřeb. Na jihozápadě Chorvatsko omývá Jaderské moře.

Země má tvar oblouku, do kterého je z východu vklíněna Bosna a Hercegovina, a který se táhne od Dunaje na severovýchodě přes Istrijský poloostrov na západě, po úzký pruh území sahajícího až ke Kotorskému zálivu. Na západě sousedí Chorvatsko se Slovinskem, na severu s Maďarskem a na severovýchodě se Srbskem, na jihovýchodě pak s Černou Horou. Dubrovník je od zbytku Chorvatska oddělen územím, které poskytuje Bosně a Hercegovině přístup k moři.

Panuje zde středomořské podnebí s mírnými zimami a dlouhým a teplým létem s malým počtem srážek. Před chladným vnitrozemským vzduchem chrání pobřeží řetěz hor Dinárského kras. Nížiny se pak nacházejí u hranic s Maďarskem.

Foto: Profimedia.cz

Ostrov Korčula

Tipy na dovolenou v Chorvatsku

Turistika patří k důležitým zdrojům příjmů Chorvatska. Oblíbená Makarská riviéra leží přímo na Jadranské magistrále. Kromě proslulých pláží, především 1,5 km dlouhé Donja Luka, se zde nachází i lázně, v ústavu Biokovka se léčí choroby dýchacích cest, pohybového ústrojí, degenerativní onemocnění.

Jak cestovat do Chorvatska autem, vlakem i letadlem včetně letošních cen

Cestování
Foto: Profimedia.cz

Dlouhé pláže Makarské riviéry

Dubrovník

Turisticky zajímavý je také pitoreskní středověký Dubrovník, který je zapsán i na seznam světového dědictví UNESCO. Na něm je i Diokleciánův palác ve Splitu, který leží v Dalmácii, a katedrála sv. Jakuba v nedalekém Šibeniku.

Foto: Petr Veselý

Jedním z lákadel Splitu je palác císaře Diokleciána.

Hvar

Ostrov Hvar se pyšní titulem nejslunečnější chorvatské destinace. Délka slunečního svitu zde dosahuje prý až 3000 hodin ročně. K návštěvě tam láká i Starigradské polje, oblast, kde se dochovaly políčka oddělaná zídkami a cestami, které vybudovali řečtí kolonizátoři. Je zařazeno mezi památky UNESCO.

Foto: Profimedia.cz

Přístav a promenáda na ostrově Hvar.

Brač

Mezi turistické perly patří ostrov Brač, který má jednu z nejkrásnějších pláží Jadranu - Zlatni rat, a ostrov Korčula, kde se nachází unikátní nedotčené zálivy a zátočiny. Pelješacký průliv oceňují milovníci windsurfingu, kteří zde mají výhodné přírodní podmínky. Na ostrůvku leží i malebné středověké městečko Trogir, které je také na seznamu dědictví UNESCO.

Foto: Profimedia.cz

Středověké město Trogir, které je na seznamu UNESCO.

Istrie

V Istrii láká Pula, kde se nachází mnoho antických památek, od Amfiteatru podobného Koloseu až po Triumfální oblouk rodiny Sergiů a několik antických chrámů. Dalším zajímavým istrijským městem je Poreč, kde se nachází byzantinský komplex Eufraziovy baziliky, vybudovaný v VI. století, který je také zapsán do seznamu světového kulturního dědictví. Poutní místo Medjugorje zase navštěvují křesťané z celého světa.

Foto: Jakub Kynčl, Novinky

Kolem Motovunu na Istrii v ranních hodinách často protéká mlžná řeka.

Parky

Chorvatsko má osm národních parků. Nejznámějším jsou Plitvická jezera, dějiště známých filmů o Vinnetouovi. Jezera jsou propojena vodopády, z nichž nejkrásnější jsou Sastavci, vysoké 49 m. Nejvyšší vodopád na řece Plitvici má 76 metrů. Řeka pak teče kaňonem. Dalšími parky jsou Brijuni, Kornati, Krka, Mljet, Paklenica, Risnjak a Severní Velebit.

Foto: Profimedia.cz

Chorvatský park Plitvická jezera je propojen dřevěnými mosty, díky kterým mohou návštěvnící obdivovat vodopády zblízka.

Historie

Na území dnešního Chorvatska žili před naším letopočtem Ilirové, oblast se v prvém století před naším letopočtem stala součástí Římské říše. Od sedmého století pronikali do oblasti Slované, kteří tak vytvořili vlastní království, v jehož čele stáli Trpimírovci. V roce 1102 bylo Chorvatsko připojeno k Uhersku a posléze se stalo součástí habsburské monarchie, přičemž čelilo náporu osmanských Turků.

Po první světové válce vzniklo v roce 1918 Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, když se po rozpadu Rakousko-Uherska k Srbskému království, jehož součástí se stala i Makedonie, Kosovo, Vojvodina a Černá Hora, připojila další území, jež byla ještě během první světové války součástí mocnářství.

Země byla v roce 1929 přejmenována na Jugoslávii. V roce 1941 po útoku nacistického Německa na Jugoslávii vyhlásili ustašovci Nezávislý stát Chorvatsko, jehož součástí byla i Bosna s Hercegovinou. Po druhé světové válce bylo Chorvatsko součástí federativní republiky Jugoslávie.

Foto: Jan Daněk, Novinky

Chorvatský ostrov Cres

Vyhlášení nezávislosti a balkánská válka

Chorvatsko získalo samostatnost v roce 1991, ovšem jeho odtržení skončilo válkou. Volby v Chorvatsku vyhrálo na jaře 1990 Chorvatské demokratické společenství vedené Frajo Tudžmanem. Ten 30. května 1990 na prvním zasedání parlamentu oznámil vyhlášení nové ústavy, Chorvatsko mělo být nově definováno na národnostním základě a ne jako společný stát Chorvatů, Srbů a dalších menšin. Referendum o nezávislosti se konalo 19. května roku 1991.

Pro nezávislost se vyslovilo 94,7 procenta hlasujících, Srbové referendum bojkotovali a následně napadali jeho výsledky jako nereprezentativní. Chorvatsko a Slovinsko společně vyhlásily nezávislost 25. června 1991. Bělehrad se s jejich odchodem nemínil smířit. Nejprve přišel zásah ve Slovinsku, který však byl relativně umírněný a skončil po deseti dnech příměřím.

Odtržení Chorvatska skončilo regulérní válkou, která vypukla v červenci 1991. Do příměří v lednu 1992 si konflikt vyžádal asi 10 000 obětí. Do roku 1995, kdy válka skončila, asi dvacet tisíc. Během války v Chorvatsku bylo vyhnáno asi 220 000 Chorvatů a 300 000 Srbů.

Nejprve se bojovalo o Dalmácii, Zadar a Šibenik, kde žili především Chorvaté. Už tehdy začaly etnické čistky, které se staly neodmyslitelnou součástí všech konfliktů na území bývalé Jugoslávie. V plné síle propukly boje v srpnu u Vukovaru, který Srbové obklíčili 1. října a dobyli 18. listopadu. Asi 3000 nebo 4000 obyvatel a chorvatských bojovníků bylo odvedeno do tábora Ovčara a do tábora ve Sremské Mitrovici. Mnozí byli zavražděni. Srbové v té době ovládali asi třetinu chorvatského území.

Foto: Jan Daněk, Novinky

Chorvatský ostrov Cres

V listopadu 1991 začala chorvatská armáda protiútok na Slavonii a v operaci Orkán získala 300 km². Vzhledem k intenzitě bojů se konflikt dostal na jednání Rady bezpečnosti OSN, která schválila 27. listopadu 1991 rezoluci o vyslání mírových sborů do země. Navzdory jednání o příměří boje nadále pokračovaly a Srbové v Krajině a Slavonii vyhlásili 19. prosince 1991 mezinárodně neuznanou Republiku Srbská krajina, která byla Chorvaty dobyta až v roce 1995 na konci bosenské války.

Snahy uzavřít příměří selhávaly, několik jich bylo přijato, ale nevstoupily v platnost. Příměří nastalo až v půlce ledna 1992. V oblasti byla rozmístěna vojska OSN, jejichž součástí se stal i český kontingent. Z celého Chorvatska včetně Krajiny se stáhly jednotky federální jugoslávské armády ovládané Srby. Poté, co Chorvatsko přistoupilo k příměří 15. ledna 1992, byla jeho existence uznána ze strany Evropského společenství. Do OSN bylo Chorvatsko přijato 22. května, když slíbilo, že v ústavě zaručí ochranu menšin a lidských práv.

Chorvatsko se účastnilo i války v Bosně, která začala v březnu 1992 a ukončily ji až Daytonské dohody na konci roku 1995. Samotný konflikt je velmi složitý, protože měl charakter jak občasné války, tak války mezi svrchovanými státy, navíc války s náboženskými i etnickými motivy.

Do vnitřních bojů mezi Bosňáky (občas dříve označovanými za bosenské Muslimy), bosenskými Srby a bosenskými Chorvaty se vměšovala jak jugoslávská armáda na straně Srbů, tak armáda samostatného Chorvatska, která navíc využila konfliktu k vyhnání Srbů z Krajiny a Slavonie.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Kornati jsou okouzlující pro své útesy a zátoky.

Poslední rok války přinesl největší zvěrstva a vyvrcholily při něm etnické čistky. Na začátku května Chorvaté zneužili vývoje situace a v rámci operace Blesk zaútočili na pozice krajinských Srbů v západní Slavonii, kterou dobyli. Chorvatská armáda zaútočila v rozporu se všemi smlouvami, ale nikdo Záhřeb neodsoudil, i když chorvatská letadla zaútočila na pozice sil OSN a zabila několik vojáků OSN.

Byl to však jen první krok při radikálním řešení situace se separatistickými krajinskými Srby, 4. srpna chorvatská armáda zahájila operaci Bouře, jejímž cílem bylo zcela ovládnout srbskou Krajinu, což se jednotkám za čtyři dny povedlo. Srbské jednotky bez většího odporu ustoupily na území bosenské Republiky srbské. Následovalo je asi 150 000 uprchlíků, jen v Banja Luce se objevilo na 100 000 lidí.

Z mezinárodní izolace se však dostalo až na konci devadesátých let po smrti Franja Tudžmana, který byl prezidentem země.

Vstup do NATO a EU

Chorvatsko po jeho smrti usilovalo o zapojení do mezinárodních struktur, zejména o přijetí do EU, ale také do NATO. Šéfové států a vlád zemí NATO se v dubnu 2008 dohodli na přizvání Chorvatska a Albánie do Severoatlantické aliance, kam Záhřeb vstoupil 1. dubna 2009.

Zatímco do NATO se Chorvatsko dostalo rychle, snaha o vstup do EU vázla.  Chorvatsko o něj požádalo v roce 2003 a Evropské komise v následujícím roce zemi doporučila jako oficiálního kandidáta. Snaha o společný vstup s Bulharskem a Rumunskem v roce 2007 se ukázala jako nereálná, přístupové rozhovory začaly v roce 2006.

Teprve v roce 2010 se podařilo vyřešit spory o námořní hranici se Slovinskem, které vstup brzdily. Členským státem Evropské unie se Chorvatsko stalo 1. července 2013.

Související témata:

Články k tématu

Proč je Chorvatsko tak oblíbené

Chorvatsko je v létě bezesporu nejoblíbenější dovolenkovou destinací Čechů. Ale nejen pro nás a nejen v létě. Stále oblíbenější je i u Britů, kteří vyzdvihují...

Chorvatsko plánuje zrušit mýtné brány

Chorvatsko plánuje změnu placení mýtného, píše chorvatský deník Jutarnji list. Země, která je oblíbenou destinací českých turistů, se chce zbavit mýtných bran,...

Želva v Chorvatsku pokousala turistku

Hned dva útoky želvy na člověka zaznamenali v posledních dnech na chorvatském ostrově Čiovo nedaleko Splitu a v Trogiru. Podle listu Slobodna Dalmacija žena...

U Splitu vypukl rozsáhlý požár

Rozsáhlý požár propukl ve čtvrtek odpoledne na chorvatském ostrově Čiovo. Hustý dým bylo vidět i z nedalekého Splitu. Plameny se vzhledem k větru rychle...

Kuny v Chorvatsku směníte i na poště

Chorvatsko patří mezi oblíbené letní destinace českých turistů. Mnoho z nich letos může čelit otázce, co s kunami, které jim zbyly z minula, když země letos...

Nejlepší města Chorvatska a tipy na výlety

Do Chorvatska přijíždějí turisté především za krásnými plážemi a čistým mořem. Země však své skvosty skrývá i ve městech, jejichž centra přímo dýchají...

Za dovolenou v Chorvatsku si Češi připlatí

Dovolená v Čechy nejnavštěvovanější turistické destinaci, Chorvatsku, se letos proti loňsku významně prodraží. Ná­klady na cestu a pobyt stouply pro průměrnou...

V Chorvatsku napadly až dva metry sněhu

V noci na pondělí napadlo na některých místech Chorvatska i několik metrů sněhu, což v zemi způsobilo dopravní chaos. Zavřené zůstaly i některé dálnice. Do...

V Chorvatsku se zřítil MiG-21

Na severovýchodě Chorvatska se v neobydlené oblasti při vojenském cvičení zřítila stíhačka MiG-21 chorvatského letectva, oba piloti se podle místních médií...