Hlavní obsah
Předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Klára Laurenčíková Foto: ČOSIV

Znevýhodnění nemají při výuce na dálku dost podpory, upozorňuje odbornice. Zapojila by asistenty

Handicapované i jinak znevýhodněné děti se speciálními vzdělávacími potřebami nemají dostatečnou podporu pro výuku na dálku, říká předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) Klára Laurenčíková. Podle ní by asistenti pedagoga měli mít možnost pomáhat dětem, které to potřebují, s učením i doma.

Předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Klára Laurenčíková Foto: ČOSIV
Znevýhodnění nemají při výuce na dálku dost podpory, upozorňuje odbornice. Zapojila by asistenty

Podle Laurenčíkové je současný lockdown vyústěním mnoha chybných kroků vlády, která se v uplynulém roce nedostatečně řídila doporučeními odborníků.

Děti s potřebou podpůrných opatření mají na jejich zajištění zákonný nárok i během distanční výuky. Je však nutné, aby školy konečně obdržely závazná pravidla pro jejich poskytování i v náhradním režimu.
Klára Laurenčíková, ČOSIV

Vzhledem k vážné epidemické situaci se podle ní dá rozumět tomu, že kabinet musel přistoupit opět i k uzavření všech škol, měl by ale zajistit, že se opatření budou důsledně dodržovat, aby byla účinná a současná situace se neprotahovala.

„Není to fér”

Za nepochopitelné označila to, že vláda dala výjimku například profesionálním sportovcům, když není možné, aby se pedagog či asistent sešel venku s malou skupinou dětí a věnoval se s nimi aktivitám pro udržení jejich duševního zdraví.

„Restrikce a omezení jsou dělaná nepoctivě, neférově a nerovně. Nejsou zohledňována práva a potřeby zvlášť zranitelných skupin, které by si zasloužily vyšší míru ochrany. U nás je to přesně naopak. Jsou objektem vyšší míry restrikcí,” poznamenala.

Odborníci podle ní dlouhodobě vyzývají k tomu, aby asistenti pedagoga mohli při výuce na dálku docházet za dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami domů. V současnosti jsou individuální konzultace možné jen ve škole, to ale podle Laurenčíkové v mnoha případech nestačí.

Považuje přitom za nepřijatelné, že za zdravotně postiženými může domů docházet osobní asistent, ale asistent pedagoga za handicapovanými dětmi nemůže.

Růst rizika kyberšikany

Vláda tak podle Laurenčíkové prohlubuje nejen vzdělávací nerovnosti, ale ohrožuje i zdravý psychosociální vývoj dětí.

Poukázala na výsledky nedávného výzkumu Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, podle kterých v souvislosti s distančním vzděláváním narůstá nebezpečí rizikového chování, jako je kyberšikana či závislost na hraní počítačových her.

Extrémně náročná je podle předsedkyně ČOSIV současná situace zejména pro rodiče dětí, které mají kombinaci mentálního handicapu s poruchami chování, které mohou přerůstat v agresi nebezpečnou i pro ostatní členy rodiny.

Děti se smyslovým postižením podle ní zase mohou více trpět sociální izolací a dostávat se do depresivních a úzkostných stavů. Nejen mezi postiženými je podle ní řada dětí, které při výuce na dálku neprospívají a budou po návratu do škol potřebovat o to větší podporu.

Výpadky z výuky

„Děti s potřebou podpůrných opatření mají na jejich zajištění zákonný nárok i během distanční výuky. Je však nutné, aby školy ze strany MŠMT konečně obdržely závazná pravidla pro jejich poskytování i v náhradním režimu,” doplnila ještě pro Novinky.

Stejně tak je podle ní zásadní pravidelně monitorovat počty dětí do online výuky nezapojených – a těm nabídnout individuální kontakt a pomoc.

„Často z připojení vypadávají děti rodičů, kteří z různých důvodů nesvedou nebo nemají kapacitu svým dětem s učením pomáhat. Jedná se typicky o děti rodičů samoživitelů. Ohrožené jsou nyní výrazně i děti z rodin, kde dochází k násilí, a děti z rodin zasažených chudobou. Extrémně přibývá dětí s velmi závažnými duševními problémy. Je naprosto nezbytné pevně nastavit mechanismy funkční pomoci dětem při distanční výuce a zároveň chystat kvalitní plán jejich podpory po návratu do škol, a to jak ve vazbě na výpadky v učení u mnoha z nich, tak i na potřeby dětí v oblasti duševního zdraví,” shrnula Laurenčíková.

MŠMT jako možné řešení zmiňuje letní doučovací kempy

Mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová minulý týden uvedla, že si vedení úřadu možný nárůst nerovností ve vzdělávání uvědomuje. Pomoct by podle MŠMT měly letní doučovací kempy, návody pro zlepšení výuky, peníze na lepší vybavení škol počítači nebo různé formy doučování.

„Úřad se chce také zaměřit na podporu školního stravování dětí z chudých rodin a usilovat o co největší docházku předškoláků do školek,” dodala mluvčí.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Související články

Výběr článků