Článek
„Prohlášení amerického prezidenta jsou zcela vážná, něco je v nich adresováno přímo prezidentu (Vladimiru) Putinovi. Určitě potřebujeme čas na analýzu toho, co bylo ve Washingtonu řečeno,“ cituje Peskova agentura.
Zatímco Peskov Trumpova slova označuje za vážná, třeba exprezident Dmitrij Medvěděv posměšně prohlásil, že to je Rusku úplně jedno.
„Trump dal Kremlu teatrální ultimátum. Svět se v očekávání výsledků zachvěl. Bojovná Evropa byla zklamaná. Rusku to bylo jedno,“ napsal v úterý ráno anglicky na síti X Medvěděv.
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov zase řekl, že Rusko nepřijme žádná ultimáta a nenechá si klást požadavky. „Samozřejmě především zdůrazňujeme, že pro nás jsou nepřijatelné jakékoli pokusy klást požadavky, natož ultimáta,“ reagoval na Trumpa Rjabkov.
Ministr zahraničí Sergej Lavrov zase řekl, že Trumpa nechápe, protože pořád hází nějaká ultimáta. „Chceme samozřejmě pochopit, co se skrývá za tímto prohlášením o 50 dnech. Předtím to bylo 24 hodin, pak sto dní, to všechno jsme prožili a opravdu chceme pochopit, čím se prezident Spojených států řídí,“ řekl Lavrov.
Odkazoval přitom na Trumpův slib ukončit válku do 24 hodin, který následně změnil na sto dní. Teď už o žádném termínu ukončení ruské války nehovoří.
Hrozba sekundárními cly
Americký prezident v pondělí večer na tiskové konferenci se šéfem NATO Markem Ruttem pohrozil, že pokud Rusko do 50 dnů neuzavře příměří s Ukrajinou, uvalí až stoprocentní cla na ty země, které od Ruska nakupují ropu a ropné produkty.
Kromě toho tam oznámil, že Ukrajina získá od USA zbraně v hodnotě miliard dolarů. Ty mají nakoupit členské země NATO a pak je převedou na Ukrajinu. Jedná se o systémy protivzdušné obrany Patriot, rakety do něj, dále munici a nespecifikované rakety neznámého druhu.
Peskov k tomu uvedl, že tento krok k míru rozhodně nepovede. „Zatím lze jednoznačně říci jedno: zdá se, že podobné rozhodnutí, které přijímají Washington, země NATO a přímo Brusel, vnímá ukrajinská strana nikoli jako signál k míru, ale jako signál k pokračování války,“ řekl také mluvčí Kremlu, jehož země na sousední stát vojensky útočí a nárokuje si jeho území, stejně jako zasahování do jeho suverenity.
Podle Rjabkova Rusové stále preferují diplomatické řešení konfliktu. Pokud ale nedosáhnou svých cílů prostřednictvím diplomacie, pak bude podle něj válka pokračovat. „Tento postoj je neotřesitelný,“ řekl.
Rusové pomocí „diplomacie“ chtějí dosáhnout toho, aby se Ukrajina vzdala svého vlastního území, které za více než tři roky invaze ani plně nekontrolují. Jde o Záporožskou, Luhanskou, Doněckou a Chersonskou oblast. Tyto regiony Rusové nezákonně anektovali v září 2022 po zinscenovaných referendech.
Kromě toho Moskva také žádá, aby Ukrajina nikdy nevstoupila do NATO, omezila svoji armádu nebo aby spojenci Ukrajiny přestali napadené zemi posílat zbraně.
