Hlavní obsah
Vizualizace sousední planety Venuše Foto: ESO/M. Kornmesser & NASA/JPL/Caltech

Život na Venuši? NASA zvažuje vlastní misi

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zvažuje schválení až dvou planetárních vědeckých misí, a to včetně mise k Venuši s cílem zjistit, zda na planetě skutečně existuje život. Informovala o tom agentura Reuters poté, co se tento týden oznámilo, že vědci z Evropské jižní observatoře (ESO) v atmosféře sousední planety našli plyn spojovaný s životem.

Vizualizace sousední planety Venuše Foto: ESO/M. Kornmesser & NASA/JPL/Caltech
Život na Venuši? NASA zvažuje vlastní misi

NASA zvažuje dva ze čtyř zkoumaných návrhů misí k planetám, které se v únoru dostaly do užšího výběru. Dva z nich spočívaly ve vyslání robotických sond k Venuši. Z těch pak jedna, s označením DAVINCI+, počítá s vysláním sondy do atmosféry Venuše.

Je čas upřednostnit Venuši.
Jim Bridenstine, šéf NASA

„DAVINCI je logickou volbou, pokud je motivací na to (nález fosfanu) částečně navázat. Protože způsob, jak na to navázat, je doletět tam a podívat se, co se odehrává v atmosféře,” řekl agentuře Reuters astrobiolog David Grinspoon, který pracuje na navrhovaném projektu DAVINCI+.

Mezinárodní tým odborníků sdružených pod ESO totiž v pondělí 14. září oznámil, že v atmosféře Venuše objevil plyn fosfan, který na Zemi produkují mikroorganismy v prostředí chudém na kyslík.

Plyn se nachází zhruba 50 kilometrů nad povrchem Venuše a astronomové si jeho přítomnost na druhé planetě od Slunce nedokážou zatím vysvětlit jinak než možnou přítomností života.

Ale pořád jde zejména o hypotézu. „Má se za to, že v případě planet pozemského typu by objev fosfanu v atmosféře mohl naznačovat přítomnost alespoň bakteriálního života. V případě Venuše je však potřeba být s hodnocením přítomnosti fosfanu opatrný, protože v její atmosféře se některé sloučeniny fosforu přímo vyskytují, kromě kyseliny sírové jsou významnou složkou mraků a hrají důležitou úlohu v atmosférické chemii,“ upozornil pro Novinky v den zveřejnění objevu vedoucí oddělení spektroskopie Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR Martin Ferus.

BEZ KOMENTÁŘE: Na planetě Venuši se vědcům podařilo potvrdit detekci molekul plynu fosfanu.

Video: ESO/M. Kornmesser/L. Calçada & NASA/JPL/Caltech

„Kromě toho může fosfan vznikat také reakcí kyseliny sírové s fosfidy přítomnými v meteoroidech, které vstupují do atmosféry Venuše stejně jako do atmosféry Země. Je samozřejmě nutno zhodnotit, jestli počty meteoroidů jsou dostatečné, aby vyprodukovaly pozorované koncentrace fosfanu v atmosféře Venuše. Nicméně může jít i o následky nedávného impaktu většího asteroidu,“ domnívá se Ferus.

Hledání mimozemského života se na Venuši nezaměřovalo...

Příslušný panel NASA se každopádně nyní zabývá ještě dalšími třemi návrhy. IVO má být mise k vulkanicky aktivnímu měsíci planety Jupiter Io, Trident počítá s průletem a zmapováním ledového měsíce planety Neptun Triton a VERITAS se také týká Venuše, ale je zaměřen na zkoumání geologických dějin planety.

NASA naznačila, že by si mohla k realizaci vybrat jednu nebo dvě z těchto misí.

Známky fosfanu ve spektru Venuše. Vizualizace zobrazuje dvojici proložených spekter planety Venuše, která byla pořízena radioteleskopy ALMA (bílá) a JCMT (šedá). V pozadí je skutečný snímek Venuše pořízený radioteleskopem ALMA.

Foto: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), Greaves et al. & JCMT (East Asian Observatory)

Hledání mimozemského života se dosud na Venuši nezaměřovalo. V červenci NASA vyslala robotické vozítko Perseverance (Vytrvalost), které by v únoru příštího roku mělo přistát na Marsu. Na rudé planetě má hledat stopy po minulém životě a vyzkoušet nové technologie pro případné budoucí lidské výpravy.

Ve světle pondělních oznámení ale šéf NASA Jim Bridenstine prohlásil, že je „čas upřednostnit Venuši”. V prohlášení však Bridenstine ujistil, že proces výběru nových misí bude „spravedlivý a nestranný”.

Rovněž vědec Grinspoon je přesvědčen, že výběr musí reagovat na nedávné vědecké objevy.

Také tento týden ruská kosmická agentura Roskosmos uvedla, že ustoupila od spolupráce s USA na meziplanetární stanici Veněra-D, která by měla koncem nynějšího desetiletí zamířit právě k Venuši a umožnit zkoumání vzorků půdy a atmosféry planety.

Mise stanice Veněra-D se plánuje na léta 2027 až 2029. Původně se počítalo s tím, že se bude jednat o společný rusko-americký projekt, ale šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin dal podle agentury RIA Novosti najevo, že dává přednost tomu, aby šlo o projekt národní.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Související články

Výběr článků